Dejte sbohem únavě: Kde se vzala a jak se jí konečně zbavit?
Do ničeho se vám nechce, cítíte se jako vymačkaný citron a náladu vám nespraví ani kafe nebo pořádný kus čokolády? Únava přepadne čas od času snad každého z nás. Je však důležité znát její příčinu a hlavně pak se s ní vypořádat.
Všichni jsme ve vleku
Vyčerpání a únava se staly běžnou součástí našeho života a vlastně jim už kolikrát ani nevěnujeme dostatečnou pozornost. Většinou jen doufáme, že se nám povede trochu si odpočinout alespoň o víkendu. Pocity únavy, vyčerpání a ztráty energie zná zkrátka každý z nás. Mohou být buď krátkodobé, nebo chronické, což už je vážným důvodem k zamyšlení. Každopádně jsou spojeny vždy s nějakou zátěží, s předchozím vynaloženým úsilím, ať už fyzickým nebo psychickým. Právě proto odborníci únavu rozdělují na fyzickou a psychickou.
Další tipy, jak se zbavit únavy, najdete zde.
Spojené nádoby
Je nad slunce jasné, že když složíte vagon uhlí, posekáte zahradu nebo třeba vylezete na Sněžku, zkrátka vykonáte intenzivněji jakoukoli jinou fyzickou činnost, budete unavení. Mluvíme-li o krátkodobé fyzické únavě, vlastně můžeme říci, že jde o zcela přirozený jev. Vzniká během pohybové aktivity v důsledku nahromadění odpadů metabolismu v krvi či ve svalech a celkem rychle zase vymizí, aniž by zanechala na těle nějaké následky. Fyzická únava se nezřídka projevuje pocity tíhy až bolesti svalů. To jsou stavy, kdy nejsme večer schopni vůbec ničeho kromě sezení a sledování televize či jiné pasivní „relaxační“ činnosti.
Oproti tomu psychická únava se projevuje jinak. Vnímáme ji jako pocity totálního vyčerpání, kdy se špatně soustředíme, jsme ospalí, malátní, dochází ke zhoršení paměti a nechce se nám vůbec do ničeho. Na druhou stranu můžeme mít potíže se spánkem, dostaví se změny nálad a nechuť do jakékoli další činnosti. „Psychická únava se s tou tělesnou může kombinovat, a to většinou ve chvílích, kdy je tělesná práce dlouhotrvající, vyčerpávající a monotónní,“ říká praktická lékařka z Lékařského domu v Praze 7 MUDr. Irena Sobotková. Často také souvisí s dlouhodobějším zatížením naší mysli a bývá úzce spojena se stresem. S trochou nadsázky se tedy dá říci, že psychická únava bývá horší než ta fyzická. Hranice, kdy člověk začíná pociťovat únavu, je u každého jedince jiná a také její projevy jsou velmi subjektivní.
Pátrání po příčinách
Únava se v první řadě objevuje po náročném fyzickém výkonu. Ovšem může mít i řadu dalších důvodů. Může být následkem problémů se spánkem. Když nedáme tělu šanci na minimálně 6–8 hodin nepřetržitého spánku, nemůže se dostatečně regenerovat, což z dlouhodobého hlediska vede k pocitům vyčerpanosti. Individuální je čas odchodu na lůžko. Někdo potřebuje „zhasnout lampičku“ do 22. hodiny, jiný se cítí odpočinutý, když se mu podaří usnout do půlnoci. Existuje i skupinka lidí, kteří chodí spát ještě později. Obecně to však není v souladu se zdravým režimem.
Bez energie se můžeme cítit také v případě, že se špatně stravujeme. „Nesmíme zapomínat, že jídlo je palivo, na které jede naše tělo. A smutné je, že mnoho lidí často více přemýšlí nad tím, jaký typ oleje nalije do svého auta, než nad tím, co „lije“ do sebe. Skladba jídelníčku má vliv na hladinu krevního cukru a tím na vyplavování inzulinu, ale i dalších hormonů. Ty pak ovlivňují naši energii a vitalitu. A samozřejmě též naši psychickou pohodu nebo kvalitu spánku,“ upozorňuje Lukáš Bulín z detoxikačního centra Tělo a duše v Koldíně.
Příklady zdravého jídelníčku najdete zde.
Neustálý pocit únavy však mohou způsobit rovněž psychické problémy a stres, deprese, pocity úzkosti, alkoholismus nebo užívání některých léků. Patří mezi ně například antidepresiva, antihistaminika, sedativa, steroidy či léky na snížení krevního tlaku.
Když je na vině nemoc
„Únava může být projevem závažnějšího onemocnění, a proto je žádoucí odhalit příčinu a zkusit ji co nejdříve řešit,“ upozorňuje MUDr. Sobotková. Bývá symptomem řady chorob – mezi nejčastější patří infekční choroby, při nichž bývá vyčerpán imunitní systém. Další příčinou bývá například chudokrevnost. Nedostatek hemoglobinu způsobuje, že kyslík není z plic dostatečně roznášen do ostatních částí těla. Když tkáně a orgány nejsou adekvátně zásobeny kyslíkem, nastává stav únavy. Ten provází také sníženou činnost štítné žlázy, potravinové intolerance či nediagnostikovaná onemocnění srdce, onkologické či revmatologické choroby, systémový lupus nebo onemocnění tkání a svalů. Únavu je třeba zmínit i v souvislosti s vedlejšími účinky náročné léčby, například chemoterapie nebo radioterapie.
Smělé kroky k nápravě
1. Chce to pohyb
Fyzické aktivity paradoxně pomáhají ve stavech psychického vyčerpání. Ideální je v takových případech pohyb na čerstvém vzduchu, při němž si „vyčistíte“ hlavu. Nemusíte zrovna běhat maratony, stačí i krátká svižná procházka. Budete se cítit uvolněnější a svět bude hned o něco veselejší. Dobré je i cvičení v posilovně, aerobik, spinning nebo plavání. Bylo dokázáno, že stačí 20 minut denně a vaše tělo si vyrobí tolik potřebné hormony štěstí, které omezí únavu.
2. Zázračné světlo
Jedním z důvodů podzimní únavy je nedostatek slunečního záření. Světlo totiž podporuje tvorbu hormonů (serotoninu a endorfinu) v mozku, které zlepšují náladu. Dopřejte si světelnou terapii. Na trhu jsou k dostání speciální lampy, jež vyzařují velké množství bílého světla.
3. Správně jezte a pijte
Čas od času si můžete dopřát dortík, kousek čokolády nebo jinou oblíbenou pochoutku. Ale na správnou výživu rozhodně nezapomínejte. Když vaše tělo volá po energii, litry kávy ani sladkosti to rozhodně nezachrání. Snažte se vyhýbat tučným jídlům a vsaďte na dostatek minerálů a vitamínů. V jídelníčku by neměl chybět vitamín A (najdete ho v játrech, mrkvi, paprikách, zelí, brokolici, špenátu či vaječném žloutku). Nezbytný je vitamín C (citrusy, kiwi, brambory, brusinky) a vitamín E, který tělo získá z pšeničných klíčků, burských oříšků, salátů či sóji. Máte-li pocit, že to pořád není ono a tělo by potřebovalo trochu „nakopnout“, nebojte se kvalitních doplňků stravy. Samozřejmostí je pitný režim, který můžete zajistit třeba velkou konvicí dobrého čaje.
4. Pravidelně odpočívejte
I když máte sebevíc práce a povinností, na pravidelný relax nezapomínejte. Co na tom, že doma není naklizeno. Vaše zdraví je totiž přednější než vyleštěná podlaha. Skvělou formou odpočinku pro celé tělo je nejen spánek, ale i pohyb či relaxační masáže. Už jste vyzkoušeli třeba masáž hlavy? Jde o naprosto úžasnou proceduru, která se týká krku, ramen a horních částí paží. Uvolňuje napětí a každodenní stres, přispívá k pročištění organismu, regeneraci těla a oživení smyslových orgánů.
Rady, které je třeba si vzít k srdci
MUDr. Irena Sobotková, praktická lékařka, Lékařský dům, Praha 7, www.ld.cz
Největším pomocníkem je odpočinek. Krátkodobě lze dodat energii také volně prodejnými přípravky zmírňujícími únavu, například s obsahem kofeinu či guarany. V případě vleklé psychické zátěže a následné únavy je potřeba s odborníkem vyřešit, zda se nemůže jednat o projev depresivního onemocnění. U každého pacienta je léčba únavy jiná a rozhodně by měla být komplexní. Důležité je taktéž tělu dodat vitaminy a minerály. Zvláště vhodné jsou vitaminy C, E a skupiny B. U žen a sportovců je nejčastější příčinou únavy chybějící železo. V některých případech postačí jen upravit stravovací režim – tedy jíst co nejpestřejší stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, těstoviny, rýži, celozrnné výrobky, mořské ryby, drůbež. Při psychické únavě pomáhá jakákoli přijatelná aktivita.
Lukáš Bulín, Relaxační centrum Tělo a duše, Koldín, www.teloaduse.cz
Na začátku je nutné zjistit příčinu únavy a vyloučit případná závažná onemocnění. Ve stravě doporučuji maximálně omezit cukry a nahradit je kvalitními tuky, které jsou pro naše tělo přirozenějším palivem. Důležité je najít si vyhovující způsob relaxace, což může být nějaký sport, jóga, meditace, sauna. Prostě cokoli, co nám dovolí vypnout a věnovat se chvilku jen sami sobě. Dobré jsou krátkodobé půsty, třeba jeden den v týdnu, na zeleninových šťávách nebo jen na vodě. A velmi důležité je nezapomínat na dostatek tekutin. To je základ.
Únava jako signál
Jakkoli si na vyčerpání můžeme stěžovat, vlastně je dobře, že ho pocítíme – je totiž jasným signálem, že se s naším tělem něco děje. Že už je na hranici možností a měli bychom zvolnit tempo a dopřát organismu odpočinek. Protože pokud se tak nestane, koledujeme si o vážnější zdravotní problémy, ať už jde například o poruchy spánku či paměti, syndrom vyhoření, chronický únavový syndrom nebo deprese.
Z toho se jen nevyspíte
Jste dlouhodobě vyčerpaní, trpíte poruchami soustředění, vstát z postele a normálně fungovat je pro vás nadlidský výkon a o náročnější fyzické aktivitě nemůže být ani řeč? Možná jste rozšířili řady pacientů s chronickým únavovým syndromem (CFS – chronic fatigue syndrome). Podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) si na stálou únavu a vyčerpanost ve vyspělých zemích stěžuje přibližně třetina populace. V Česku trpí chronickým únavovým syndromem asi 40 tisíc lidí, často ve věku mezi 30 a 40 lety. Problém se přitom týká daleko více žen. Vysvětluje se to především tím, že mají kromě svého pracovního zatížení i více povinností v domácnosti a podstatně méně času na regeneraci a oddech. Tyto potíže se projevují nejen dlouhodobou vyčerpaností. Mohou se objevit také bolesti svalů a kloubů, hlavy, v krku a otok mízních uzlin. Přesto laboratorní výsledky mohou být stále v normě. Příčiny lékaři jednoznačně neznají, ale často souvisejí s infekčním onemocněním virového původu, jako je například chřipka. Léčba je složitá a spočívá jednak v úpravě životního stylu, v němž je kladen velký důraz na odpočinek, a případně také v užívání antidepresiv. Více informací hledejte na webu: www.unavovysyndrom.cz
