Orientujete se správně? Volně prodejné léky a doplňky stravy
V lékárnách můžete získat bez lékařského předpisu nejen mnoho produktů z bohatého výběru doplňků stravy, ale i volně prodejné léky. To mají společné, ale je dobré zároveň vědět, v čem se tyto dvě skupiny liší.
Když se necítíme dobře, jsme nemocní, naší první myšlenkou je: „Měl bych si na to něco vzít, ať je mi lépe.“ Podle závažnosti stavu jdeme buď k lékaři, který předepíše cílený preparát na předpis, nebo nejprve zamíříme do lékárny, odkud si po poradě s lékárníkem odnášíme některý z volně prodejných přípravků.
Léky, které jsou uvolněné do prodeje přes pult (v originále over the counter, OTC), musejí dle zákona splňovat úplně stejné podmínky jako léky na předpis, náklady na jejich výzkum a vývoj jsou srovnatelné, dokumentace je stejně obsáhlá. „OTC přípravky procházejí stejným schvalovacím procesem a registrací jako léky na předpis. Splňují všechny parametry léků a jsou v registru Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL),“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Vzájemné interakce léků
Jde-li o pacienty, kteří dlouhodobě užívají léky na předpis, může nastat interakce mezi dalšími navíc užívanými přípravky. Co by tedy měl udělat pacient, aby problémům předešel? „Ano, interakce může vzniknout. V kamenné lékárně je pro pacienta k dispozici lékárník, který mu poradí, zda by mohla hrozit interakce, či nikoli. Navíc poradí i s délkou užívání zvoleného přípravku. Praktický lékař v ordinaci by měl pacientovi také poradit. Radami ,paní odvedle‘ bychom se opravdu řídit neměli," říká Marek Dvořáček.
Zdrojem informací může být často i Facebook, fórum na internetu či jiný zdroj, který má na pacienta často velký vliv. Internetové stránky v mnoha případech vytvářejí dojem serióznosti, ale informační hodnota je často nulová. "U užívání OTC je plná odpovědnost na pacientovi. Ta spočívá v tom, že si poctivě přečte příbalový leták a podívá se na léky, které už užívá a má doma. Využívá-li pacient internet, může si vyhledat například stránku www.znamsveleky.cz, jejíž součástí jsou i OTC produkty. Jediné, co pacient na této stránce nenajde, jsou doplňky stravy, které nemusejí mít příbalový leták, nejsou registrované SÚKL, nemají tedy parametry léků,“ vysvětluje Mgr. Dvořáček.
U doplňků stravy se ještě na chvilku zastavíme. Protože se prodávají na stejném místě jako léky bez receptu a není u nich úhrada pojišťovny, lidé je povětšinou vnímají stejně jako OTC. „Lidem to pak splývá,“ říká magistr Dvořáček.
„Je ještě důležité zdůraznit, že OTC produkty splňují všechny parametry léků, u doplňků stravy tomu tak není.“ „Etiketa doplňků stravy musí být samozřejmě v souladu s veškerou platnou legislativou, tedy obsahovat všechny povinné údaje,“ dodává k tématu místopředsedkyně představenstva České asociace pro speciální potraviny Martina Šímová.
Jak se orientovat na obalech léků?
Co všechno musí být na obale doplňku stravy uvedeno? Podle slov Martiny Šímové se označování řídí obecnými požadavky na označování potravin. Povinnými údaji tedy jsou: název potraviny, seznam složek, alergeny, množství určitých složek nebo skupin složek, čisté množství potraviny.
„Dalšími povinnými údaji jsou datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití, jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh, a není-li usazen v EU, pak dovozce potraviny na trh EU,“ vyjmenovává Martina Šímová.
Ani to však není všechno - v případě doplňku stravy, který by bylo obtížné použít odpovídajícím způsobem bez návodu, je třeba tento návod přiložit. V přílohách je třeba uvést ještě další povinně uváděné údaje (např. se sladidly, není vhodné pro fenylketonuriky apod.).
„Pokud si spotřebitel není jist, měl by vždy současné použití doplňků stravy konzultovat s ošetřujícím lékařem. To platí také pro těhotné ženy. Nově byl v Česku zaveden systém takzvané nutrivigilance (zdravotní bdělost nad potravinami), kdy spotřebitelé mohou hlásit nežádoucí zdravotní reakce po konzumaci vybraných druhů potravin včetně doplňků stravy. Webový portál http://nutrivigilance.szu.cz je spravovaný Státním zdravotním ústavem a funguje od února 2015,“ uzavírá Martina Šímová.
Co nesmí chybět na obalu?
Jaké údaje specifické pro doplňky stravy na nich musejí být uvedeny: doplněk stravy, obsah vitaminů, minerálů nebo ostatních látek, % denní referenční hodnoty příjmu, pokud je stanovena, údaj o počtu jednotek (tablet, tobolek aj.) ve spotřebitelském balení, speciální upozornění, pokud je vyžadováno, doporučené denní dávkování a varování před jeho překročením a údaj, že výrobek není určen k náhradě pestré stravy. A údaj, který nesmí chybět na žádném výrobku: „Ukládat mimo dosah dětí.“