Úzkost
Úzkost je přirozená lidská emoce sloužící jako důležitý obranný a adaptační mechanismus, ale pokud trvá nepřiměřeně dlouho, jedná se o duševní poruchu dříve nazývanou neuróza.
V dnešní hektické době plné neustálých změn, vysokých nároků na výkony v zaměstnání a v neposlední řadě také ne úplně standardní funkcí rodiny pacientů s touto diagnózou přibývá. Příčiny vzniku úzkosti, a zda se rozvine až v duševní poruchu, závisí na mnoha faktorech. Svou roli hraje jak vnější prostředí, tak vnitřní svět každého jedince a jeho odolnosti vůči zátěži a stresu.
Příznaky
Je třeba rozlišit úzkost a strach, jejichž primární příznaky a emoce jsou velmi podobné. Strach má reálný objekt ohrožení, kdežto u úzkosti není specifický a tím se prodlužuje doba, po kterou se tak stav dotyčného stává nepříjemným.
Psychické projevy
- napětí
- dlouhodobý neklid
- nervozita
- neschopnost uvolnit se
- obavy z neopodstatněných negativních až katastrofických předtuch
- obtížná koncentrace
- poruchy spánku
- častější hádky provázené obviňováním a výčitkami
Fyzické projevy
- bušení srdce
- pocit na omdlení a celková slabost
- časté pocení
Léčba
Ke zmírnění úzkostných poruch se využívá vzájemná kombinace farmakoterapie a psychoterapie. Pro léčbu se využívají různé druhy terapií, z nichž nejúčinnější je kognitivně – behaviorální, kdy terapeut nemocnému určí cíle léčby a naučí ho pracovat s postoji a reakcemi na sebe i okolí tak, aby zvládal problematické vnitřní stavy i vnější situace. Tato terapie je krátkodobá, trvá maximálně šest týdnů. Další variantou může být i hypnóza nebo nácvik relaxačních technik.
Informace o sezónní depresi najdete zde.
Léky
Nejčastějším řešením pro krátkodobou léčbu jsou anxiolytika například Alprazolam, což jsou léky s účinkem přímo proti úzkosti. Jejich výhodou je rychlý nástup účinku, ale jsou návyková, proto pro dlouhodobější léčbu lékaři předepisují antidepresiva zejména typu SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jako je lék Venlafaxin.
Bylinky
Ke zmírnění nervového napětí se od pradávna užíval heřmánek a podle současných výzkumů jeho sloučeniny mají schopnost se vázat na stejné mozkové receptory a mohou tak nahradit chemické léky typu Valium. Buddhističtí mniši pro navození klidu a soustředěnosti pijí zelený čaj L-theanin, který omezuje narůstající srdeční frekvenci a krevní tlak a tím také snižuje nervové napětí.
Dalšími bylinkami s podobnými účinky jsou například chmel, valerián, mučenka, levandule, třezalka nebo meduňka lékařská.
Homeopatika
Homeopatická léčba doporučuje pro náhle vzniklé strachy a stavy paniky Aconitum napellus 15C, podrážděnost a neklid zmírní Arsenicum album 15C, pro jedince, kteří jsou velmi úzkostní, netrpělivý až impulzivní je vhodný Argentum nitricum 15C, na strach ze ztráty kontroly může zabrat Calcarea carbonica 15C, Gelsemium sempervirens 15C je přípravek určený pro úzkost doprovázenou paralýzou s chvěním, na emoční traumata s velkými výkyvy nálad odborníci doporučují Ignatia amara 15C, Kalium phosphoricum 15C pomáhá při přepracování a potíže v důsledku velkých starostí a pro nerozhodné osoby je vhodný Lycopodium 15C, plačtiví a velmi citliví pacienti by měli užívat Pulsatilla 15C.
Homeopatika se nejčastěji užívají v dávce 5 granulek několikrát denně dle vašeho stavu a pocitu po dobu až dvou týdnů. Pokud se váš stav po této době nelepší, vyhledejte odborného lékaře.
Domácí léčba a babské rady
Pokud máte pocity úzkosti, pravidelně cvičte, choďte na procházky do přírody a zhluboka dýchejte, pomáhá i běh na běžícím pásu.
Nezapomínejte na snídani a během dne jezte častěji a menší porce s velkým podílem ovoce a zeleniny. Vyvarujte se černé kávy, alkoholu, jednoduchých cukrů a kouření. Dopřejte si odpočinek, saunu nebo lázně, meditujte.
Naše babičky na zlepšení nálady užívaly před jídlem sklenku vody s jablečným octem. Ten pomáhá rozložit bílkoviny na aminokyseliny, které jsou potřebné k tvorbě tryptofanu uvolňujícího hormon štěstí serotonin.
Další informace k tématu najdete zde.
Vyšetření
Při dlouhodobějším pocitu úzkosti je jasné, že v mozkové činnosti probíhají nějaké změny, proto je nutné navštívit odborného lékaře, který vyloučí nebo potvrdí pomocí zobrazovacích metod například magnetické rezonance nebo počítačové tomografie případnou psychickou poruchu, která by mohla způsobovat tuto nerovnováhu. Dále pak je třeba vyšetřit hladinu hormonů v těle, které mohou mít na stres a úzkost také svůj podíl.
V těhotenství
Pocit úzkosti se může dostavit v těhotenství každé ženy v důsledku nejrůznějších obav o miminko i sebe samotnou což je naprosto přirozené. Pokud ale strach přeroste nad vaši kontrolu, vyhledejte pomoc a případnou léčbu, protože dlouhodobá úzkost nebo až deprese může ovlivňovat vývoj plodu a dokonce vést i k předčasnému porodu.
Postihuje
Projevuje se
Možné komplikace
Stavy úzkosti mohou mít velmi nepříznivý dopad nejen na život postiženého, ale především na jeho okolí, zaměstnání, studium, rodinný a partnerský život. Dlouhodobější obavy a strach mohou u některých jedinců vést až k určitým druhům fobie.
Prevence
Určitá míra strachu nebo úzkosti je přirozená, ale nesmí trvat dlouhodobě. Preventivně se vyvarujme takové zátěži, která by mohla narušit naši homeostázu. Základem všeobecně dobrého zdraví jak tělesného tak psychického je pozitivní myšlení, zdravá strava, odpočinek a dostatek pohybu a spánku.
Kdy jít k lékaři
O psychických onemocněních se všeobecně moc nemluví. Zcela přirozené je jít k lékaři s chřipkou nebo angínou, ale jít se léčit kvůli jakési fobii je tabu, i když mnohdy život omezují daleko více. Proto pokud stavy úzkosti nebo dlouhodobého strachu z neznámých příčin přetrvávají déle než dva týdny, pak neotálejte navštívit svého praktického lékaře, který vám poradí s případnou léčbou nebo přímo odkáže na odbornou pomoc.
