Správný pitný režim: Kolik vody pít v horku a při námaze?
Věděli jste, že lidské tělo tvoří zhruba ze 60 % voda? Není divu, že bychom bez ní nepřežili. Jak se vlastně v našem organismu chová a kolik jí lidské tělo skutečně potřebuje?
Voda je nejdůležitější tekutinou. Její přítomnost se dá dokázat všude: v rostlinách, v živočiších, voda je součástí celé naší planety. Bez vody, stejně jako bez kyslíku, bychom nepřežili. Tělíčko novorozence je tvořeno z 95 % vodou. V dospělosti se v našem těle dá naměřit průměrně 60 % vody, ve stáří se hladina vody snižuje na 45–55 %. „V ženském těle (obecně řečeno) zabírá tuková tkáň více místa než svalová hmota, a proto mají ženy v těle vody méně,“ vysvětluje Ing. Bc. Hana Pávková Málková, výživová odbornice společnosti STOB.
Voda funguje v těle jako transportní médium – přináší buňkám živiny a odnáší toxiny. Díky ní mohou probíhat chemické reakce v těle. Voda umožňuje sliznicím a tkáním, aby správně pracovaly. Je důležitá pro mozek, ve formě potu funguje jako naše klimatizace. Voda není jen prázdná tekutina – obsahuje některé minerální látky, například draslík, sodík a chlor.
Kolik vody pít?
Hospodaření s vodou má v našem těle na starosti centrum pro žízeň. To se nachází v centrální nervové soustavě (konkrétně v podvěsku mozkovém). Nejbližším spolupracovníkem tohoto centra je tzv. antidiuretický hormon. Tento hormon pomáhá se vstřebáváním vody v ledvinách, a tím umožňuje zvýšení příjmu tekutin. Podle odborníků bychom měli vypít denně tolik vody, kolik jí vyloučíme – tedy v průměru dva až tři litry. Větší přísun vody je důležitý v horkých dnech a při zvýšené fyzické námaze. Jinými slovy, člověk, který celý den odpočívá doma na pohovce, bude mít nižší spotřebu vody než ten, kdo běhá triatlon. „Podle čeho poznáme, že trpíme akutním nedostatkem vody? Únavou se nám zavírají oči, jsme vyčerpaní, nevrlí, bolí nás hlava, máme sucho v ústech, sytější barvu moči, která je i výrazněji cítit, můžeme mít zácpu. Zrychluje se nám pulz, zvyšuje se teplota, točí se nám hlava, mohou na nás jít mdloby,“ vypočítává Hana Pávková Málková.
Další informace o dehydrataci čtěte zde.
Doušky pro zdraví
Jak pít? Nemělo by to vypadat tak, že si natočíme do půllitru vodu a celý ho najednou vypijeme. Pijeme po menších dávkách. Ideální je napít se ještě předtím, než pocítíme žízeň, a to během aktivní části dne. Pokud budeme pít naráz větší množství vody, může se nám nafouknout břicho a to není nijak příjemný pocit. V noci má organismus jinou, nižší spotřebu tekutin. Kdy se potřebujeme ráno více napít? Pokud spíme s otevřenými ústy v místnosti s nižší vlhkostí.
„Ztráta vody vyšší než 5 % tělesné hmotnosti sníží pracovní výkon až o 30 %.“
Nic se nemá přehánět
Před několika lety otřásl světovou veřejností případ americké matky tří dětí Jennifer Strange, která v soutěži o zařízení na hraní videoher vypila v krátkém časovém úseku 10 litrů vody. Udělalo se jí špatně, začala se potit, zvracet, trpěla silnými bolestmi hlavy a byla dezorientovaná. Sanitka ji odvezla do nemocnice, kde po několika hodinách zemřela. Její ledviny nezvládly přijmout příliš velké množství vody, která se dostala do buněk: Následovalo „zředění“ krve, která tak přišla o minerály (především sodík), a vznik otoků. „Začnou-li otékat i buňky v mozku, dostane se otrava do smrtelné fáze. Přicházejí záchvaty, koma, ztížené dýchání, smrt,“ popisuje případ Jennifer pro server Scientifi c American vedoucí nefrologického oddělení Massachusettské všeobecné nemocnice Amin Arnaout.
Zadržujete vodu?
Organismus může zadržovat vodu z nejrůznějších důvodů. K porušování rovnováhy v příjmu a výdeji tekutin přispívá nejvíce nevhodná strava (s vysokým obsahem soli, bílého cukru, mouky, umělých dochucovadel). Sůl se přitom projevuje nejintenzivněji: Máte-li ve své stravě příliš mnoho sodíku, buňky se jej snaží zředit a při tomto procesu dokážou zvětšit svůj objem až 20x!
K dalším příčinám otoků patří hormony a stres. K nadměrnému zadržování vody může dojít, když užíváme antikoncepci, kortikosteroidy, léky na vysoký tlak, ale také když máme sedavé zaměstnání, nepijeme dostatečně nebo nepřijímáme dostatek draslíku. Vodu zadržuje tělo těhotné ženy, ženy v klimakteriu a před menstruací. Nadměrné množství vody v těle může způsobit mnoho problémů. K častým patří otoky končetin, spojené s pocity těžkých nohou, celulitida, zvýšené pocení. Jak se otoků zbavit? Především je třeba vyřadit ze stravy nevhodné potraviny a více se hýbat. K odvodnění jsou vhodné i některé bylinky, například petržel, kopřiva, jalovec nebo řebříček.
Vše o nadměrném zadržování vody a jak se ho zbavit čtěte zde.
Kolik vody obsahuje lidské tělo?
- Uvnitř buněk je obsaženo 60 % vody. Prostor mezi buňkami je ze 40 % tvořen vodou
- 2 % vody najdeme i v zubní sklovině
- Plíce tvoří z 86 % voda
- Mozek tvoří ze 75 % voda
- V játrech je více než 80 % vody
- Voda tvoří až 90 % krve
- V kostech je 20 % vody
- Svaly jsou ze 75 % tvořeny vodou
Při běžném „fungování“ ztratíme denně dýcháním přibližně 700 ml vody, dalších 100 ml odchází z těla prostřednictvím exkrementů, 1,5 litru vymočíme a 300 ml ztratíme běžným pocením. Při průjmovém onemocnění však můžeme ztratit až 5 litrů vody za den. Pít dlouhodobě minerálky s vyšším obsahem minerálních solí, které se v organismu hromadí a mohou narušit funkci ledvin a jater, lékaři nedoporučují. Nápoje je třeba střídat.
Vše o správném pitném režimu čtěte zde.
Článek vyšel v magazínu Moje zdraví. V aktuálním čísle vás čeká rozhovor s Lucií Zedníčkovou, téma Proč se v létě lépe hubne, návod na to, kdy a jaké bylinky v létě sbírat, a další zajímavé čtení. Objednat si ho můžete v našem iKiosku. Doprava je zdarma.
VIDEO: Kolik vody je optimální za den a kolik nakonec už až moc?
