Kardiovaskulární choroby: Typy, příčiny, příznaky a léčba nemocí srdce a cév | Moje zdraví

Kardiovaskulární choroby: Typy, příčiny, příznaky a léčba nemocí srdce a cév

Kardiovaskulární choroby: Typy, příčiny, příznaky a léčba nemocí srdce a cév
Autor: istock.com
28. července 2021 • 14:00

Pojmem kardiovaskulární choroby se označují všechny patologie týkající se srdce a cév. Podle světové zdravotnické organizace je to nejčastější příčina úmrtí v posledních 20 letech. Jaké všechny nemoci do této kategorie spadají a jak jim co nejúčinněji předcházet?

Vše začíná aterosklerózou

Rozvoj nejběžnějších kardiovaskulárních chorob zpravidla úzce souvisí se vznikem aterosklerózy, což je zánětlivý proces, při kterém se dlouhodobě ukládá tuk na vnitřních stěnách cév, čímž dochází k jejich zužování až úplnému ucpání. Kromě toho, že je nebezpečná už samotná neprůchodnost cév, tukové usazeniny (ateromy) se často rozpadají a vytvářejí krevní sraženiny neboli tromby. Trombus pak může různě putovat a nakonec opět ucpat některou z důležitých cév.  

Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí. Zanedbání prevence se podle nevyplácí.VIDEO 

Typy kardiovaskulárních chorob

Kardiovaskulární choroby mohou být vrozené i získané, přičemž jednotlivé typy mohou být vzájemnými příčinami i důsledky.

Ischemická choroba srdeční  

Pokud se aterosklerotické pláty ukládají ve věnčitých tepnách, které v důsledku toho hůře zásobují srdce krví, hovoří se o ischemické chorobě srdeční (ischemie = nedokrvení). Jejími nejčastějšími symptomy jsou:   

- infarkt myokardu – odumření části srdečního svalu v důsledku zúžení věnčité tepny,

- angina pectoris – nedostatečný přísun krve do srdce.

Ischemické choroby srdeční se téměř vždy ohlašují bolestí na hrudi (která se může šířit do okolních částí těla), dále je často provází dušnost, pocení, závratě, únava, nevolnost či mdloby.

Arytmie

Arytmie neboli porucha srdečního rytmu může mít řadu příčin. Může být projevem ischemické choroby, ale může ji způsobovat i vysoký krevní tlak, iontová nerovnováha (zejména kolísání hladiny hořčíku, vápníku a draslíku), cigaretový kouř, nadměrné požívání alkoholu, otrava léky, užívání drog.

Chlopenní vady

Srdeční chlopně jednak oddělují síně od komor a jednak komory od tepen (tj. od srdečnice a plicnice). Na to, že je s nimi něco v nepořádku, většinou upozorní šelest, který je znatelný při poslechu fonendoskopem. Chlopenní vady lze rozdělit do dvou základních kategorií:

- nedomykavost chlopní (nedostatečné uzavření chlopně) způsobuje, že se do levé komory vrací krev, která byla při kontrakci vypuzena do oběhu (tzv. regurgitace)

- nedostatečné otevření chlopně (stenóza) v důsledku jejího zúžení, což brání vypuzení krve do aorty. Srdce tak musí vynaložit větší sílu, aby krev přečerpalo i přes zúženou chlopeň. Častým následkem je hypertrofie (zvětšení) levé komory.

Další informace o chlopenních vadách najdete zde.  

Myokarditida (zánět srdce)

Zánět srdce může být infekčního i neinfekčního původu. Může být způsoben jak různými mikroorganismy (viry, bakterie, kvasinky, parazité), tak alergickou reakcí či autoimunitními onemocněními. Někdy probíhá bez příznaků, jindy jej provází bolest na hrudi či zvýšená únava.

Jak se pozná mrtvice?VIDEO 

Kardiomyopatie

Jedná se o skupinu onemocnění srdečního svalu, kdy v důsledku anatomických změn dochází ke snížení kontrakčních schopností srdce. Projevuje se dušností, poruchami srdečního rytmu, otoky na různých částech těla, krátkodobou ztrátou vědomí.

Hypertenze (vysoký krevní tlak)

Krevní tlak je síla, jakou krev působí na stěny cév, jinými slovy jak silně je ze srdce vypuzena. Krevní tlak se měří v obou fázích činnosti srdce, proto se vždy uvádějí dvě hodnoty – nejprve hodnota při stažení (systolický, horní tlak), poté hodnota při uvolnění (diastolický, spodní tlak). Správně by se měl krevní tlak pohybovat kolem hodnoty 120/80 mm Hg (milimetry rtuťového sloupce neboli torry). Nebezpečná je především diastolická hypertenze, tedy zvýšený tlak v klidové fázi srdce (více než 90 mm Hg). Ne nadarmo se vysokému krevnímu tlaku přezdívá „tichý zabiják“ – obvykle se totiž nijak neprojevuje a v tichosti může „pracovat“ až na srdečním selhání či mrtvici.

Aneurysma (výduť)

Aneurysma je patologické vydutí dutého orgánu v místě, kde je stěna ztenčená či křehčí. Nejčastěji dochází k výduti některé z cév. V momentě, kdy aneurysma praskne, jde doslova o život. Signálem prasklého aneurysmatu je prudká bolest v místě, kde céva praskla (nejčastěji jde o břišní aortu či mozkovou tepnu). Aneurysma bývá často vrozené, ale může jej způsobit i vysoký krevní tlak.

Mozková mrtvice (iktus, cévní mozková příhoda)

K mozkové mrtvici dochází, když se zastaví či zásadně sníží přívod okysličené krve do mozku. Příčinou může být krevní sraženina, která ucpe některou z mozkových cév, nebo prasklá céva v důsledku úrazu či aneurysmatu, kdy dochází ke krvácení do mozku. Průvodními jevy mrtvice bývá často brnění, až ochrnutí části obličeje nebo končetin na jedné polovině těla, nesrozumitelné vyjadřování, zamlžený zrak, závratě, silná bolest hlavy. V podstatě už při výskytu jednoho z těchto symptomů je radno volat záchrannou službu.

Ischemická choroba cév dolních končetin

Pokud se tepny v dolních končetinách ucpávají a zužují (nejčastěji v důsledku aterosklerózy či krevní sraženiny), dochází k horšímu zásobení končetin živinami a kyslíkem. Onemocnění se projevuje až v pokročilejší fázi, zato však silnou bolestí a později i neschopností chůze. 

Jak vypadá infarkt myokardu?VIDEO 

Chronická žilní nedostatečnost

Pokud nejsou postiženy tepny, ale žíly, jedná se o tzv. chronickou žilní insuficienci (nedostatečnost), nevyléčitelné onemocnění, kdy následkem nějaké překážky či ztráty pružnosti žíly krev neodtéká z končetin zpět do srdce, hromadí se v žíle a způsobuje vysoký tlak. Typickým příznakem jsou otoky končetin a pocit těžkých nohou, bércové vředy, noční křeče. Prvním varováním můžou být metličkové žilky (mikrovarixy) a křečové žíly (varixy).

Trombóza (zánět žil) a embolie

Za určitých okolností může dojít zejména v dolních končetinách ke zvýšenému srážení krve a tím ke vzniku krevních sraženin. Trombus (sraženina) pak může putovat až do plic, kde ucpe tepnu a způsobí tzv. plicní embolii, která je v řadě případů smrtelná. Faktorů, které zvýšenou srážlivost krve způsobují, je celá řada – dlouhé sezení (proto mohou být nebezpečné dlouhé lety), hormonální antikoncepce, kouření, úrazy, cukrovka, těhotenství a mnohé další.

Srdeční selhání

Srdce sice přijímá dostatečné množství krve, ale není schopné ji v potřebné míře pumpovat do organismu, nedochází tedy ke správnému okysličení tkání a k odvodu metabolického odpadu.

Příznaky kardiovaskulárních chorob

Každá z kardiovaskulárních nemocí má svůj soubor typických symptomů. Nejčastěji se přitom objevují tyto příznaky:

  • bolest na hrudi
  • zvýšená únava
  • bušení srdce (často nepravidelné)
  • dušnost
  • závratě, mdloby
  • otoky končetin
  • bolesti končetin
  • svalové křeče
  • brnění končetin, ztráta citu

Samozřejmě ne vždy se jedná o kardiovaskulární problém, vyskytne-li se některý z výše uvedených jevů. A naopak, ne vždy musí srdeční či cévní onemocnění probíhat příznakově. Pokud ale některé symptomy přetrvávají delší dobu, je vhodné navštívit specializované pracoviště, protože klíčem ke správné diagnóze a především k úspěšné léčbě je pouze podrobné kardiologické vyšetření.

Prevence kardiovaskulárních chorob

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že pokud nejsou srdeční a cévní nemoci vrozené, téměř vždy je jejich vznik podmíněn nevhodnou životosprávou. Těmi nejvíce rizikovými faktory jsou:

  • kouření
  • nadváha
  • nadměrný příjem živočišných tuků (ty obsahují vysoké množství „špatného“ LDL cholesterolu, který se ukládá na stěnách cév a tvoří aterosklerotické plaky)
  • nadměrný příjem soli (sodík mimo jiné zvyšuje krevní tlak)
  • nadměrná konzumace alkoholu (alkohol poškozuje srdce)
  • nedostatek pohybu
  • stres

Zároveň lze ale změnou životosprávy zastavit rozvoj některých kardiovaskulárních chorob anebo je úplně odstranit.

Chcete-li tedy snížit riziko vzniku některé z kardiovaskulárních chorob nebo potřebujete-li zmírnit již probíhající onemocnění, měli byste se držet následujících rad:

1. Upřednostňujte potraviny rostlinného původu, které jsou bohaté na vlákninu, vitamíny, minerály a antioxidanty.

2. Omezte příjem živočišných tuků (máslo, sádlo, tučné sýry a tučná masa), naopak zařaďte do jídelníčku vhodné rostlinné oleje, například panenský olivový olej.

3. Přednost dávejte netučnému bílému masu a snažte se alespoň 3–4x do týdne konzumovat ryby.

4. Nejméně tři porce masa týdně nahraďte luštěninami.

5. Alkohol užívejte v rozumné míře – denní příjem alkoholu by neměl přesáhnout 30–40 g u mužů a 20–30 g u žen.

6. Jednoduché cukry (rafinovaný cukr, sladkosti) vyměňte ze složené (rýže, jáhly, brambory, ovesné vločky apod.).

7. Omezte příjem soli.

8. Naučte se číst údaje na obalech potravin. Pamatujte na to, že jednotlivé složky se uvádějí podle zastoupeného množství, to znamená, že pokud jsou mezi prvními uvedeny živočišné tuky, znamená to, že v dané potravině převažují.

9. Minimálně třikrát týdně cvičte. Nejvhodnější je aerobní aktivita (běh, cyklistika, rychlá chůze, aerobik apod.), která trvá alespoň 30–40 minut. Buďte co nejvíce aktivní – místo výtahu použijte schody a kam to jde, choďte pěšky.

10. Snažte se vyhýbat stresu.

Které potraviny prospívají vašem srdci?VIDEO 

Autor: Eva Tinková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.