Bezvědomí

Nejtěžší podoba bezvědomí je stav, kdy člověk nemluví, nereaguje, není možné ho vzbudit ani jinak probrat. Lékaři to označují jako kóma. Poznáte ho podle toho, že postižený má bezvládné tělo, dech je zpomalený, zvednutá končetina padá bezvládně k zemi.

Druhou možností je porucha vědomí, při které je možné postiženého přivést k vědomí například tím, že ho štípnete, nebo nějakým podobným bolestivým podrážděním. Nemocný vypadá, jako kdyby usínal v sedě.

Třetí, nejlehčí se projevuje tím, že člověk vypadá jakoby spal, je ho možné probrat třeba jen tím, že na něj promluvíte. Když se probere, ví, kde je a co se stalo před ztrátou vědomí. Lékaři tomu říkají, že je plně orientován.

Proč bezvědomí vzniká?

Jednou z možností je, že do mozku nepřichází potřebné množství kyslíku a dojde k poklesu krevního tlaku. Způsobit jej může nějaký úraz, například hlavy nebo také úraz elektrickým proudem. Vzniká také například následkem psychického šoku, podchlazení či tonutí. Vyvolat jej může nedostatek kyslíku například způsobený mozkovou mrtvicí či selháním srdce, případně poklesem hladiny krevního cukru neboli hypoglykémií (diabetické kóma). Souviset ale může také s nedostatkem alkoholu v krvi, což se stává u alkoholiků, a lékaři pak hovoří o deliriu z abstinence, respektive náhlého přerušení užívání alkoholu.

Jak pomoci při bezvědomí

Na postiženého promluvte, ověřte, že dýchá. Zkontrolujte, zda nemá něco v ústech a nehrozí mu zadušení, případně uvolněte zapadlý jazyk: Pokud se neprobírá, štípněte ho, případně lehce propleskněte. Myslete přitom na svoji bezpečnost, abyste například neohrozili svůj život, pokud se jedná o zasažení proudem.

Zavolejte rychlou záchrannou službu (155). Kontrolujte dýchání. Postiženého uložte do polohy, kdy nehrozí, že se převrátí na záda, kdy by mu hrozily dýchací potíže. Dobrá je jakákoli poloha na boku (není třeba přímo stabilizovaná, do které je navíc těžké – pokud je člověk sám – postiženého dostat). Poloha na boku má mnoho variant, ale zásadní je pokrčení končetin, které udržují tělo na boku. Záchranáři takovou polohu označují jako zotavovací a nově ji doporučuji spíše než polohu stabilizovanou.