Angina pectoris

Angina pectoris je forma ischemické choroby srdeční, která vzniká při přechodném nedostatečném prokrvování srdečního svalu. Hlavním projevem je silná bolest na hrudi, která po několika minutách sama mizí. Vyvolávajícím faktorem bolesti může být – a často i je – tělesná námaha.

Příčinou je nejčastěji aterosklerotické zúžení cév přivádějících krev k srdci (viz ateroskleróza).  Pokud nastane  infarkt,  céva se uzavře zcela a srdeční sval trpí úplnou ztrátou dodávky kyslíku. U anginy pectoris je průtok krve, a tím i dodávka kyslíku, zachován, ale výrazně snížen a potíže se objeví při větší zátěži srdečního svalu v důsledku námahy nebo emočního stresu, kdy srdci omezený přísun okysličené krve nestačí.

Příznaky anginy pectoris

Bolest se zpravidla objevuje při fyzické námaze nebo rozčílení a může na ni mít vliv i chladné počasí. Bolest může provázet pocit ztíženého dýchání, zadýchávání a úzkost. Po uklidnění a přechodu do tepla bolest často sama odezní.

Postihuje

muži
ženy

Projevuje se

hrudník, ruce, krk, záda

Pacient udává podobnou bolest jako při infarktu myokardu. Bolest může vystřelovat až mezi lopatky, do ruky nebo do krku. Po ukončení fyzické námahy či stresu většinou postupně ustoupí, naopak při infarktu jsou obtíže typicky přítomné v klidu.

Léčba

Léčba anginy pectoris má několik důležitých součástí: Jelikož se na vzniku anginy pectoris podílí zejména ateroskleróza, jde o potlačení jejího vzniku či zhoršování. Toho dosáhneme díky režimovým a dietním  opatřením (vhodná životospráva s nízkým obsahem tuků s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, vhodný pohyb, zákaz kouření) a také díky lékům. Ty mohou snižovat shlukování krevních destiček nebo léky snižující hladinu cholesterolu.

Pro přímou léčbu se používají léky ovlivňující průtok krve srdcem, tedy léky ze skupiny nitrátů, blokátorů kalciových kanálů a tzv. beta-blokátorů. Nejčastější použití je ve formě spreje, který se v případě potřeby aplikuje pod jazyk.

Řešením anginy pectoris může být  i operace. Jedná se jednak o tzv. koronární angioplastiku, tedy roztažení postižené cévy balónkem. Často je doplněná zavedením stentu (kovové výztuhy, která zabrání znovustažení cévy.

Další možností je našití tzv. bypassu, tedy cévy, která obejde postižená místa. Protože angina pectoris nemusí postihovat jen jednu cévu, může být bypass i vícečetný.

Chcete snížit cholesterol? Jak na to si přečtěte zde.

Léky

Léky vždy předepisuje lékař.

Domácí léčba a babské rady

Léčbu anginy pectoris je vhodné podpořit stravou bohatou na vitamíny skupiny B, vitamín E, hořčík a vápník. Oblíbeným pomocníkem je i čaj z hlohu.

Vyšetření

Diagnóza se provádí podle charakteru bolesti na hrudi. Lékař dále provede laboratorní vyšetření, aby poznal rizikové faktory aterosklerózy (např. lipidové spektrum – tedy stanoví koncentraci cholesterolu v krvi). Obvyklý je i běžný EKG záznam a  tzv. zátěžové EKG (ergometrie). V některých případech jsou třeba další dodatečná vyšetření, například zátěžová echokardiografie, izotopové vyšetření prokrvení myokardu při zátěži (SPECT), EKG křivku lze snímat tzv. holterem během běžných životních aktivit. Pomoci může i tzv. koronární angiografie.

Pro přesnou diagnózu je také důležitá celková anamnéza, popis toho, jak a při jaké činnosti se bolest objevila a také jak se vyvíjela při ukončení námahy.

Možné komplikace

Zanedbání léčby anginy pectoris může vést k stále častějším projevům tohoto onemocnění, vzniká také větší riziko infarktu myokardu. Oproti tomu při správné léčbě se může stav dlouhodobě stabilizovat a v některých případech mohou příznaky úplně vymizet.

Inkubační doba

-

Očkování

ne

Délka léčby

individuální

Prevence

Příčinou vzniku anginy pectoris jsou nesprávný životní styl, vysoký tlak, cholesterol, kouření, stres a také sedavý způsob života. Pro prevenci je tedy třeba dělat opak. Zlepšete svůj životní styl, přestaňte kouřit a pokud trpíte vysokým tlakem nebo cukrovkou, poraďte se se svým lékařem.

Závažnost onemocnění

Prognóza nemocných s AP je různá. K jejímu odhadu se používá tzv. rizikové stratifikace neboli ocenění rizika průběhu. Roli hrají stupeň potíží, vyšší věk, přítomnost rizikových faktorů jako diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků atd. Zvýšené riziko mají i pacienti se sníženou čerpací funkcí srdce nebo arytmiemi. Jedná se každopádně o onemocnění, které musí řešit Váš lékař, pokud tedy trpíte bolestí na hrudi při stresu, fyzické námaze či i v klidové situaci – nechte se vyšetřit kardiologem či praktickým lékařem. Jak již bylo zmíněno, pomoci můžou změna životního stylu a léky a obojí velice ovlivní prognózu nemocného.

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.