Ateroskleróza způsobuje infarkt a mrtvici. Jak vzniká a hrozí i vám?
Ateroskleróza je v populaci velmi častá, ale jen málokdy se mluví o tom, jak nebezpečná může být. Dokáže nejen ucpávat cévy a omezovat tím přísun krve do tkání, ale je odpovědná i za takové stavy, jako jsou například infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.
Ateroskleróza je v populaci velmi častá, ale jen málokdy se mluví o tom, jak nebezpečná může být. Dokáže nejen ucpávat cévy a omezovat tím přísun krve do tkání, ale je odpovědná i za takové stavy, jako jsou například infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.
Jak ateroskleróza vzniká?
Je důležité si říci, že ateroskleróza je onemocnění výhradně tepenné. Na žilách tedy ateroskleróza vznikat nebude. Nelze o ateroskleróze dále mluvit, aniž bychom si trošku nepopsali strukturu tepen. Tepny jsou cévy, které odvádějí krev od srdce, a protože se do nich krev vlévá pod vysokým tlakem (od srdce), musí tomuto tlaku být uzpůsobena i jejich stěna. Pro naše účely si můžeme tuto stěnu představit jako takový sendvič, který má vnitřní vrstvu (ta je v kontaktu s krví), střední vrstvu a vnější vrstvu.
Hrozí vám ucpávání cév víc než ostatním? Takhle to poznáte.
1. Vnitřní vrstva
Plní jeden velmi důležitý úkol. Dohlíží na to, aby po ní krev hezky klouzala a aby na ní příliš neulpívala. Kdykoli totiž krev někde stojí, začne se srážet. Sraženina pak pluje krví, než se dostane do místa zúžení a tam se zasekne a odřízne tu danou část těla od krevního zásobení, což s sebou přináší také vážné komplikace.
2. Střední vrstva
Je tvořena hlavně svalovinou. Tím, jak se svalovina stahuje či uvolňuje, reguluje tepna, kolik krve kam pustí.
3. Vnější vrstva
Je složená hlavně z vaziva a vytváří mimo jiné jakousi ochranu pro naši tepnu. Celý proces vzniku aterosklerózy začíná poškozením vnitřní vrstvy, kvůli kterému pak dochází ke zvýšení její propustnosti. Jakmile se zvýší její propustnost, začnou pod ní vnikat molekuly LDL. Možná, že tuto zkratku znáte z ordinace svého lékaře. Lidé této molekule říkají „špatný cholesterol“. V principu jde nikoli o cholesterol, ale pouze o jeho nosič. Ale samozřejmě, kde je nosič cholesterolu, tam je i samotný cholesterol. Tyto molekuly se tedy dostávají pod vnitřní vrstvu, kam samozřejmě nepatří. Tělo si toho hned všimne a zavolá na pomoc imunitní systém, aby nás tohoto cholesterolu zbavil. Jenže imunitní systém není stavěný na to, aby nás zbavoval přebytečného cholesterolu, a tak v tom většinou nebývá příliš úspěšný. V tomto místě tedy vzniká zánět, a protože imunitní systém už nad ním většinou po nějaké době ztrácí kontrolu, zavolá si na pomoc svalové buňky ze střední vrstvy. Ty se modifikují a začnou vytvářet vazivo, tímto vazivem pak buňky chtějí celý tento proces zakonzervovat. Uvedeným způsobem se tělo vůči celému procesu brání.
Jaké jsou příčiny a léčba vysokého cholesterolu? Více čtěte zde.
Nakonec se do tohoto novotvořeného vaziva může uložit vápník a vzniká aterosklerotický plát, který je, dalo by se říct, na pohmat tvrdý skoro jako kámen. Samozřejmě je třeba myslet na to, že co není elastické, bývá také křehké, nehledě na to, že jde na pohmat o tvrdou strukturu. Skoro každému z těchto zmíněných kroků lze nějak předcházet nebo má určité rizikové faktory, které jej způsobují.
Jedním z dalších mechanismů, který bojuje proti vzniku aterosklerózy, jsou pak molekuly HDL, což jsou znovu nosiče cholesterolu, které ale na sebe vážou tento cholesterol z cév a nesou ho do jater, kde z něj vznikají žlučové kyseliny. Ty se pak například mohou vázat na vlákninu ve stravě a spolu s ní se vylučovat. Tímto způsobem zvýšený příjem vlákniny zbavuje naše tělo přebytečného cholesterolu.
Čím je aterosklerotický plát nebezpečný
- Aterosklerotický plát zasahuje do průřezu tepny a tím pádem ji ucpává. Ucpanou tepnou už samozřejmě nemůže protékat původní množství krve a dané tkáně jsou tak odříznuty od přísunu kyslíku. Obzvláště nebezpečné je to pak u věnčitých tepen, které zásobují srdeční svalovinu. Na tomto podkladě pak vzniká známá angina pectoris.
2. Aterosklerotický plát může kalcifikovat, tedy může se do něj uložit vápník, což tepnu činí neelastickou. Obzvláště je to nebezpečné v oblasti aorty, což je největší tepna odstupující z levého srdce. Aorta díky své elasticitě reguluje vysoké tlakové výkyvy při stahu a relaxaci srdce.
3. Komplikace v podobě uvolnění čepičky plátu skýtá hned dvě rizika. Buď může natéct krev do plátu, který byl chráněn čepičkou, a tím dojde k ucpání tepny, nebo může uvolněná čepička plout krví až do místa zúžení, kde uvízne a znovu cévu ucpe. Tak jako tak, může dojít k silnému omezení průtoku krve do tkání, kvůli čemuž následně tkáň odumírá. A teď si představme, že tato komplikace může nastat v srdci, mozku, noze, ledvinách. A toto bych rád zdůraznil, tedy že symptomy aterosklerózy mohou být velice široké. O ateroskleróze toho lze říci ještě mnoho. Pokud si přejete hlubší pohled na celou problematiku, doporučuji se podívat do našeho videoarchivu na stránkách www.medicinaprolidi.cz.
