Infarkt myokardu

K infarktu myokardu, neboli srdeční mrtvici, dochází, když není srdeční sval dostatečně prokrven. To může vzniknout, pokud se ucpe či kriticky zúží tepna zásobující srdeční sval. Dochází k jeho odumření. Toto onemocnění postihuje častěji muže než ženy. Rizikový je věk nad 50 let.

Rizikovými faktory jsou dále nadváha, stres, kouření, vysoká hladina cholesterolu nebo vysoký krevní tlak. Výjimkou však nejsou ani mladší osoby, kde bývá příčinou nejčastěji špatný životní styl, vysoká srážlivost krve a genetické dispozice. Infarkt je pro jednu čtvrtinu postižených smrtelný.

V některých případech, zejména u mladých mužů, dochází k infarktu vlivem jiné nemoci – dědičné poruchy metabolismu tuků, zejména cholesterolu. Proto v rodinách, kde je zvýšené riziko výskytu infarktu (tzv. pozitivní rodinná anamnéza – někdo v rodině infarkt měl) – by měli být dospívající chlapci na tuto chorobu vyšetřeni.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

hrudník, bolest může vystřelovat do břicha nebo levé ruky

Příznaky infarktu

Infarkt myokardu se projevuje náhlou, ostrou, bodavou bolestí na hrudní kosti. Tato bolest může vystřelovat do levé ruky, zad, čelisti nebo horní části břicha. Charakteristické je, že bolest neustupuje a je v každé poloze stejná. Na rozdíl od anginy pectoris se bolest objevuje bez vazby na pohybovou aktivu či stres a neustupuje ani po podání nitrogrycelinu.

Postižený je na pohled bledý, špatně se mu dýchá a silně se potí. Může se také objevit nevolnost až zvracení. Pacienti bývají zmatení, někdy až agresivní a zvláště při nemožnosti dobře dýchat se objevuje panika a strach ze smrti. 

Léčba infarktu myokardu

Při akutním infarktu myokardu je třeba co nejrychleji zavolat záchrannou službu. Postiženého posaďte a uvolněte mu oblečení v oblasti krku. Dbejte na to, aby zůstal v klidu, protože každá aktivita vyžaduje kyslík a toho má v této chvíli nedostatek. Do příjezdu záchranářů hlídejte, zda pacient dýchá, má puls a nepřechází do šokového stavu. Snažte se pacienta udržet při vědomí.

Léčba začíná po příjezdu záchranky. Po změření krevního tlaku, tepové frekvence, natočení EKG jsou pacientovy podány kyslík kyslíkovou maskou a potřebné léky žilní kanylou - Fentanyl, Morphin nebo Diazepan pro zmírnění bolesti a uklidnění pacienta, Heparin, Anopyrin, Aspirin pro zastavení nárůstu případně rozpuštění trombu. Pak následuje rychlý přesun do nemocnice. Pacient je za stálého monitorování životních funkcí převezen na koronární jednotku či jednotku intenzivní péče (JIP). Tato opatření při převozu zabraňují přechodu pacienta do šokového stavu, který může vést k náhlé zástavě srdce.

V nemocnici je pacientův stav nadále monitorován. Pokračuje se v kyslíkové terapii, farmakoterapii a je dodržován absolutní klid na lůžku. Při těžkém infarktu či komplikacích je třeba zasáhnout chirurgicky.

V takovém případě lékaři provádí balónkovou koronární angioplastiku, tzv. PTCA, či se zavádí stent. Jde o umělé roztažení cévy, kdy se v oblasti třísel zavede stehenní tepnou do srdeční tepny trubička (katetr) na konci s balónkem, balónek se nafoukne a nechá se několik dní působit. Po zákroku zůstane céva dostatečně roztažená. Další možností je zavedení tzv. koronárního stentu – kovové trubičky, která drží cévu v místě zúžení dostatečně roztaženou.

Pokud není možné provést angioplastiku, provádí se takzvaný by-pass, což je v podstatě objížďka postižené tepny. Jde o uměle vytvořenou cévní spojku mezi dvěma tepnami srdce tak, aby místo zúžení bylo přemostěno a tok krve k srdečnímu svalu obnoven.

Po odeznění bolestí na hrudi se začíná s postupnou rehabilitací. Jelikož po prvním infarktu myokardu se výrazně zvyšuje riziko dalšího, je třeba začít s takzvanou sekundární prevencí.

Základem jsou pravidelné lékařské kontroly a dodržování předepsaných nařízení. Úmrtnost pacientů, kteří přestanou kouřit, je dvakrát nižší, proto se doporučuje ihned se vzdát cigaret. Dále se klade důraz na snížení váhy, zlepšení jídelníčku a životosprávy. Je vhodné omezit živočišné tuky a zvýšit podíl ovoce a zeleniny ve stravě. Ošetřující lékař také doporučí vhodnou fyzickou aktivitu, nejčastěji jízdu na kole nebo aerobní cvičení.

Závažnost onemocnění

lehké
střední
vážné

Léky

Pacientům jsou předepsány léky, které se užívají dlouhodobě. Jsou to léky, které působí proti srážlivosti (nejčastěji užívaný je Anopyrin), ty snižují riziko dalšího infarktu až o 25 %. Dále pak betablokátory, které působí na vysoký krevní tlak a vysokou tepovou frekvenci, a léky na snížení hladiny cholesterolu.

Vyšetření

Infarkt myokardu se diagnostikuje ihned po ošetření záchrannou službou. Je snadno čitelný z křivky EKG.  Také se pacientovi odebere krev a zjišťuje se zvýšená sedimentace, stav a počet bílých krvinek a srdeční enzymy.

Možné komplikace

Možných komplikací je hned několik. Pokud je dlouhodobě postižena levá srdeční komora, nedostává se dostatek okysličené krve plicím. To vede k otoku plic (plicní edém). Mohou se objevit život ohrožující srdeční arytmie. A v nejhorším případě může postižená srdeční tkáň prasknout (ruptura srdce), krev se začne vylévat do osrdečníku a dochází k srdeční zástavě, tzv. tamponáda srdeční.

Očkování

ne

Délka léčby

individuální
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Prevence

Zvláště patříte-li do rizikové skupiny (muži nad 50 let s rodinnou anamnézou), je vhodné vyvarovat se kouření, konzumaci tučných jídel a dlouhodobým stresovým situacím. Pokud trpíte vysokým krevním tlakem nebo cholesterolem, začněte neprodleně s jeho léčbou. U lidí trpících nadváhou se doporučuje zhubnout. Pomoci může také pravidelná fyzická aktivita, například jízda na kole nebo plavání.

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.