Bojíte se infarktu či mrtvice? Snižte riziko díky jediné zásadě | Moje zdraví

Bojíte se infarktu či mrtvice? Snižte riziko díky jediné zásadě

Bojíte se infarktu či mrtvice? Snižte riziko díky jediné zásadě
Autor: istock.com
22. listopadu 2019 • 06:00

Statistiky odborníků hovoří jasně. Většina lidí v dospělosti málo spí. Nejčastějším důvodem je, že mají jednoduše problém „zabrat“ nebo mají na spánek příliš málo času. Dlouhodobé problémy se spánkem ale vedou ke ztrátě výkonnosti a zvyšují riziko některých vážných onemocnění. Pokud se tedy chcete vyhnout infarktu nebo mrtvici, snažte se především pravidelně a dostatečně spát.

Spánek nejvíce ze všeho ovlivňuje správné fungování mozku a do značné míry celou psychiku. Lidé trpící nespavostí jsou během dne unavení, malátní, podráždění, špatně se jim vstává, těžko se koncentrují a mají potíže s pamětí. Takové stavy mohou vést až k rozvinutí duševních poruch, například deprese. Špatný spánek může také být jedním z projevů deprese.

Zásadní vliv má i na to, jak se bude vyvíjet dětský organismus. „Spánek a správné vylučování spánkového hormonu melatoninu má podstatný význam pro vývoj dětského mozku. Podílí se na rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, ale i pohybových dovedností a na tělesném růstu,“ vysvětluje přední česká odbornice prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Spát potřebujeme kvůli regeneraci i váze 

Zatímco pro děti je důležitý spánek k správnému vývoji, u dospělých je na něm závislá regenerace. „Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity a metabolického syndromu,“ potvrzuje profesorka Nevšímalová. „Dostatečný spánek je prevencí zvýšeného krevního tlaku, infarktů, cévních mozkových příhod, cukrovky a je ochranou i proti růstu nádorů,“ dodává.

Současné výzkumy potvrzují velký význam spánku pro zdraví mozku. Během spánku mozek odplavuje toxiny, které vznikají v průběhu dne a jejich akumulace by mohla mozek poškozovat. „Pomocí lymfatického systému (spletité řečiště mikroskopických skulin v mozkové tkáni – pozn. redakce) se hluboká spánková stádia podílejí na odplavování toxických látek z mozku a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby,“ upřesňuje Nevšímalová. Spánek také pomáhá mozkovým spojením zůstat v kondici a pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil a potřebuje si zapamatovat nové věci.

Kolik hodin spánku potřebujeme? 

Jak vůbec dobrý a kvalitní spánek vypadá? Na počtu hodin zřejmě ani tak nezáleží, je to velmi individuální. V průměru se pohybuje mezi šesti až osmi hodinami. Zdaleka nejdůležitější však je, jak se sami cítíte po probuzení. Jestli máte pocit svěžesti, čilosti, tak je zřejmě vše v pořádku, i když jste spali jen pět hodin. Některým lidem naopak nestačí ani osm hodin, protože se po probuzení cítí unavení – často více, než když večer uléhali, ospalí a vyčerpání.

Lékaři přitom mají jasná kritéria pro stanovení diagnózy. Nespavost je stav, kdy doba usínání trvá více než 30 minut, případně se během noci probudíte více než čtyřikrát, a to na nejméně tři minuty. To je totiž období dostatečně dlouhé na to, aby člověk poznal, že je vzhůru. Poruchy spánku jsou pak charakterizované i časným probuzením – to znamená, že se probudíte o více než hodinu dříve, než jste plánovali.

Návod, jak usnout do dvou minut, najdete ZDE.

Další tipy, jak usnout, si přečtěte ZDE.

 

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.