Srdeční vady
Srdeční vady můžeme rozdělit na dvě kategorie, a to srdeční vady vrozené a získané. Ty vrozené se projeví už u malých dětí. Ročně se jich v České republice narodí zhruba 500. Srdeční vady většinou omezují normální průtok krve srdcem. Nejčastěji bývají postiženy přepážky, chlopně nebo tepny vystupující či vstupující do srdce.
Další kategorií jsou srdeční vady získané, které se nejčastěji projevují v dospělosti a z velké části jimi bývají postiženy srdeční chlopně. Vážnost onemocnění záleží vždycky na tom, která chlopeň je postižena a do jaké míry je postižena. Nejčastější získanou srdeční vadou bývá zúžení aortální chlopně, případně zúžení a nedomykavost chlopně.
Vrozené vady vznikají v důsledku poruchy chromozómů, ovlivněny mohou být i vnějšími aspekty. Nejvíc je plod ovlivněn mezi druhým a osmým týdnem těhotenství. Faktory, které mohou způsobit následné srdeční vady, jsou infekce, případně toxické látky, které těhotná žena požívá.
U získaných srdečních vad je příčin více, kromě toho se ještě liší v závislosti na tom, o jaké onemocnění konkrétně jde. Často ale dochází k poškození chlopní v důsledku revmatické horečky, infekce srdce anebo jako přirozený vývoj, kdy chlopeň postupně degeneruje. Problémy mohou nastat také jako důsledek infarktu myokardu, případně aterosklerózy neboli kornatění tepen.
Příznaky
Příznaky srdečních vrozených vad se liší dle toho, o kterou konkrétně jde. Společnými příznaky ale bývají zrychlené dýchání, zvýšená únavnost v důsledku nedostatečného okysličování celého těla, porucha krevního oběhu a cyanóza, což je modré zabarvení rtů, kůže a prstů. Všechny tyto problémy jsou způsobeny právě tím, že krev neproudí tělem tak, jak by měla, tudíž není schopna dostatečně zásobovat všechny orgány kyslíkem.
Při získaných srdečních vadách, při nedostatečné funkci jedné chlopně, kdy je zatěžována extrémně levá půlka srdce, pociťuje pacient dušnost, bolest na prsou a při větší fyzické námaze může pozorovat na sobě návaly, případně stavy blížící se omdlení. Někdy ale příznaky srdečních vad nemusí být nijak zjevné a odhalené mohou být až náhodou při běžném vyšetření.
Léčba
Léčba se vždy odvíjí od toho, o jakou vadu jde. V případě vrozených srdečních vad, které nejsou nijak vážné, nevyžadují léčbu, je voleno spíše jen pozorování. U vážnějších vad je v některých případech nutná chirurgická operace či podávání medikamentů.
Možné komplikace
Srdeční vady, které prodělají děti, se mohou podepsat například na dalším vývoji dítěte. Ti, kteří měli v dětství srdeční vadu, bývají občas menší a hubenější.
Prevence
U vrozených srdečních vad prevence žádná není, u získaných, jejichž příčinou byl infarkt myokardu nebo ateroskleróza, jako prevence fungují zdravý životní styl, dostatek pohybu, maximální omezení sezení v práci, zdravá strava, a to pokud možno s vynecháním nezdravých tuků, sacharidů a soli. Ke srdečním potížím může dojít i u jedinců, kteří holdují ve velké míře alkoholu a kouří.
Kdy jít k lékaři
Pokud v poslední době cítíte slabost, dušnost, nejste schopni dělat ty samé činnosti jako dříve, cítíte tlak na hrudi nebo jakýkoliv jiný příznak, který by odpovídal srdečním vadám.
