Na každou nemoc je rostlina: Velký přehled bylin a jejich účinků

Na každou nemoc je rostlina: Velký přehled bylin a jejich účinků
Na každý neduh se najde bylina • Autor: Shutterstock.com
12. ledna 2017 • 12:29

Plané rostliny sbírali naši předkové odpradávna. Teprve až v době kamenné začal člověk ty, jež mu zachutnaly a prospívaly, pěstovat a šlechtit. Důležité informace přinesla tehdejším hospodyňkám kniha jedné z nejzajímavějších osobností 16. století - Filipíny Welserové. Tato dáma, manželka arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, proslula jako skvělá bylinkářka a kuchařka. Sepsala knihu o léčení dětí a na zámku v Březnici, kde měla s Ferdinandem tajnou svatbu, ještě dnes voní bylinková zahrádka, kterou založila. 

Její stále platné rady najdete v příloze biografického románu Kupecká dcera v domě Habsburků. A v současnosti? Dagmar Lánská, autorka několika skvělých kuchařských knih, společně s Pavlem Žilákem zmapovala planě rostoucí rostliny. Po pročtení jejich „kuchařky“ „Jedlé rostliny z přírody“ usoudíte, že byste asi nezhynuli ani po týdnu stráveném o samotě v lese.

Na každý neduh se najde bylina

Rostliny obsahují kromě tuků a minerálních látek také velké množství vitaminů, polyfenolů, tříslovin či kyselin. Překvapující pro mnohé může být fakt, že v případě vitaminu C jej mohou listy některých rostlin obsahovat stejné, ne-li vyšší množství. Například listy kontryhelu, který míjíme většinou zcela bez povšimnutí, mají více vitaminu C než pomeranče! Kromě „céčka“ volně rostoucí rostliny nabízejí i množství dalších vitaminů: A, E, F, K, PP, skupina B, cholin… V rostlinách najdete rovněž glykosidy. Mají rozmanité složení, některé jsou dokonce jedovaté.

Co na močové cesty, průjmy, nevolnost?

Ty, které jsou třeba v mařince vonné, mají spasmolytický a tlumivý vliv na centrální nervovou soustavu. Flavonoidy se nacházejí skoro ve všech rostlinách a zvyšují odolnost kapilárních cév. Saponiny „bydlí“ například v kopřivě, lékořici, bříze. Některé mají močopudné účinky, jiné ulehčují odkašlávání. Silice (éterické oleje) jsou většinou tekuté směsi některých léčebných látek.

Pomáhají při léčení zánětů horních cest dýchacích (tymián, mateřídouška), zažívacího ústrojí (kmín, máta, tymián), působí na vyšší vylučování moči (plody jalovce), antisepticky na močové cesty (křen), proti střevním parazitům (česnek, merlík vonný), na uklidnění (meduňka, rozmarýna, levandule), dezinfikují ústní dutinu (šalvěj, bazalka).

Třísloviny pomáhají proti krvácení, zánětům, průjmům. Vyskytují se například v trnkách, plných hruškách, dřínkách, jeřabinkách, borůvkách, maliníku, yzopu, šalvěji, mateřídoušce… Hořčiny jsou přírodní látky rozmanitého chemického složení hořké chuti. Povzbuzují sekreci žaludečních šťáv, činnost jater a žlučníku. Mají i protikřečové a protizánětlivé účinky (jitrocel). Hojně jich obsahují třeba pupava, řebříček, chmel nebo pampeliška. Podporují chuť k jídlu, trávení a střevní pasáž. Některé (například rdesno peprník) účinkují jako prostředek zastavující krvácení!

 

Některé rostliny se samy umí ubránit nemocem, což jim umožňují fytoncidy. Tvoří je skupina látek s různým chemickým složením. Způsobují omezení rozvoje či usmrcení některých mikroorganismů. Jsou obsaženy skoro ve všech rostlinách, které se jimi samy brání před chorobami. Kde je najdete? V řebříčku, česneku, křenu, pažitce, kopřivách, mateřídoušce, tymiánu, levanduli, brusince, černém rybízu…

Enzymy (fermenty) jsou látky bílkovinné povahy, které urychlují biochemické procesy v živých organismech. Mají vliv na trávení, zažívání, přeměnu složitých látek v jednoduché a naopak. Při štěpení bílkovin vznikají alkaloidy, což jsou přírodní, většinou dusíkaté látky se silným účinkem na člověka. Často jsou jedovaté.

Křen selský v malém množství podporuje vylučování trávicích šťáv, je močopudný a žlučopudný. Doporučuje se při infekčních zánětech močového ústrojí, zahlenění průdušek, nastrouhaný se přikládá na bolestivá místa při revmatismu.

Bobule dřišťálu (ale jen bobule, ostatní části obsahují jedovatý alkaloid berberin) jsou plné důležitých látek. Kromě karotenu a vitaminu E obsahují vitamin C a pektiny. Mají regulační vliv na činnost žaludku a střev, povzbuzují chuť k jídlu. Listy břízy jsou doslova nabité zdraví prospěšnými látkami. Mají fytoncidní účinek, v nálevu působí výrazně diureticky, a přitom nedráždí ledviny. Nálev je doporučovaný při revmatismu, dně nebo ledvinových chorobách.

Pupeny, listy i plody hlohu mají značné léčivé účinky. Působí na snižování krevního tlaku, mají uklidňující účinky na srdce, snižují hladinu cholesterolu.

O rakytníku řešetlákovém toho už bylo i v našem časopisu napsáno dost a dost, shrneme tedy jen jeho hlavní přednosti: plody obsahují asi 8 % oleje a až 1000 mg vitaminu C, tedy mnohem víc, než má pomeranč, citron či jahoda. Kromě toho obsahuje mnoho vitaminu E, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, vitaminy F a P, inositol, rutin a další flavonoidy. Dále pak třísloviny, sacharidy, draslík, železo, bor a mangan. Je to tedy přímo vitaminová bomba!

Jalovec nemusí být ani vysoký, je to léčivá rostlina se vším všudy. Jeho plody mají výrazný močopudný a dezinfekční účinek, doporučují se při neuralgii nebo dně. Podporují tvorbu žluči a regulují mikroflóru střev. Odvar z mladých jarních výhonků se doporučuje pít při zánětech horních dýchacích cest. Jalovcem můžete omývat rány, ekzémy a koupat se v něm při revmatismu.

Trnka obrůstá bobulkami, které jsou zásobárnami vitaminu C, cukru a tříslovin. Kromě toho obsahují minerály jako vápník, draslík, hořčík aj. Trnkový čaj působí proti průjmům, zánětům, žaludečním potížím, ale i chorobám močových cest. Jen pozor, s konzumací se to nemá přehánět. I z listů se dá připravit chutný čaj, který podporuje látkovou výměnu a zlepšuje stav při nachlazení. Když už jsme u trnky, nemůžeme vynechat jeřáb ptačí.

Jeřabiny jsou kromě sacharidů plné organických kyselin, tříslovin a jejich oranžové zabarvení dává tušit, že zde mají svůj domov i karotenoidy. Čaj z jeřabinek je protizánětlivý. Nejlepší nakonec: Ano, šípek byl, je a stále bude ceněn pro svůj vysoký obsah vitaminu C. Forma, ve které je v šípku zaklet, je prakticky nejkomplexnější a zůstává i po tepelném zpracování vysoce kvalitní. Ve 100 gramech šípků najdete až 900 mg vitaminu C! Kromě toho šípky obsahují množství karotenu, železa i dalších minerálů, pektiny, vitaminy skupiny B a třísloviny.

Šípek je prostě skvělý - proti ateroskleróze, jarní únavě, infekcím, podporuje trávení a krvetvorbu a zvyšuje naši obranyschopnost.

A co léčivé houby?

Češi jsou národem houbařů. Ale i ten, kdo houby nerad sbírá, prospěje svému zdraví, když si opatří hlívu ústřičnou. Hlíva má pozitivní účinky na tělo i ducha. V čem je ten zázrak? Hlíva obsahuje účinné látky betaglukany, jež zajišťují zvýšení imunity organismu. Je zásobárnou vitaminů B, C, D, K, bílkovin, sterolů, mastných kyselin a také mědi, železa, jodu, sodíku, selenu, zinku. Důležité látky ze skupiny statinů ochrání cévy před kornatěním a srdce před infarktem. Hlíva je rovněž důležitým zdrojem vlákniny. Pomůže, když se cítíte unavení, jste po nemoci, trpíte diabetem nebo byste rádi opět nabyli energii a vitalitu.

Syrovátka

Syrovátka zažila období opomenutí, ale opět máme možnost využívat její prospěšné látky. Vzniká při srážení mléka. Kromě vody obsahuje mléčný cukr a bílkovinu. A řadu vitaminů, především skupiny B. Je nabitá hořčíkem, fosforem, vápníkem, draslíkem, sodíkem, zinkem, niacinem, biotinem a kyselinou listovou. Bílkovina laktoferin, kterou syrovátka obsahuje ve více než malém množství, je velmi ceněná pro svou schopnost vázat a transportovat železo. Tím však výčet předností nekončí - v syrovátce najdete i lecitin, který je důležitý pro mozek, L-karnitin pro lepší odbourávání tuků a vlákninu proti zácpě.

Vláknina

Víte, proč držíme světový primát v rakovině tlustého střeva? Protože jíme málo vlákniny, toho pomyslného kartáče na střeva. Vláknina snižuje riziko zácpy, nádorových onemocnění, pozitivně preventivně působí na srdečně-cévní onemocnění a v neposlední řadě pomáhá zachování ideální hmotnosti.

Do těla ji lze dostat různými způsoby - například jako součást potravin v nerozpustné formě v zelenině, otrubách nebo celozrnném pečivu jde až do tlustého střeva nerozštěpená a zvyšuje objem stolice, podporuje střevní peristaltiku a tím pádem i pravidelné vyprazdňování. Rozpustná vláknina v prášku po smíchání s tekutinou výrazně nabobtná a změní se v gelovitou hmotu. Docílí se tak zpomalení vyprazdňování žaludku a vstřebávání cukrů ze střeva do krve. V ústní dutině vláknina stimuluje produkci slin, prodlužuje žvýkání a urychluje pocit nasycení.

Chlorella

Přírodním zázrakem pocházejícím z vody je sladkovodní řasa chlorella. Je tvořena z 60 % bílkovinou a je zásobárnou dvaceti různých vitaminů a minerálů. Kromě toho je vynikajícím zdrojem chlorofylu. Umí tak pročistit organismus, omezit růst škodlivých bakterií ve střevě, posílit imunitní systém i odvést z těla těžké kovy. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny a příznivě tak reguluje hladinu cholesterolu v krvi. Pro svůj bohatý obsah bílkovin by ji měli jíst vegetariáni. Beta-karoten, který je v řase přítomný v 10x větším množství než v mrkvi, nás ochrání před působením volných radikálů a udrží letní opálení hluboko do zimních měsíců.

Melasa

Melasa je extrakt z cukrové třtiny. Černý sirup, který vzniká během tvorby cukru, je velkou zásobárnou stopových prvků a organických látek. Najdete v něm vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, zinek, měď, chrom, nenasycené mastné kyseliny, vitaminy skupiny B, množství enzymů… Melasa příznivě působí na pročišťování lymfatického systému, zlepšuje funkci svalů a kloubů, regeneruje krvetvorbu, harmonizuje nervový systém, povzbuzuje při stresu a chronické únavě, upravuje krevní tlak a léčí anemii. Mírní projevy lupénky, astmatu a některé studie prokázaly její příznivé působení při různých typech zhoubných nádorů.

Jak posílit imunitu?

K prostřenému stolu přírody a užitečnému zvyku našich předků využívat ke své výživě plané rostliny se stále vracíme. Planě rostoucí rostliny jsou protikladem denaturované stravy, kterou do sebe ládujeme a kterou si programově kazíme zdraví. Nedivme se, že naše imunita pak klesá k bodu mrazu. Jak ji posílíme pomocí přírodních prostředků?

Petr Štěrba z tradičního pražského Bylinářství Kindl posílá recept: Večer před tím, než jdeme spát, zalijeme polévkovou lžíci plodů rakytníku a polévkovou lžíci mletého kořene echinacey půl litrem studené vody. Necháme macerovat do rána. Ráno scedíme a uchováme scezenou vodu i macerát. Zalijeme dalším půl litrem studené vody, postavíme na oheň a zahříváme až do momentu, kdy přichází k varu, ale nevaříme. Necháme zhruba 5 minut vyluhovat. Scedíme a slijeme obě vody. Vzniklý výluh během dne vypijeme natřikrát. Můžeme opakovat dlouhodobě, zhruba po třech měsících bychom si měli dát týdenní až desetidenní pauzu. Čaj je vhodný i pro pacienty, kteří dlouhodobě užívají léky.

Odborná spolupráce: Petr Štěrba, Bylinářství Kindl, Praha

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.