Ideální teplota je v každé místnosti jiná. Jak topit a ušetřit?

Ideální teplota je v každé místnosti jiná. Jak topit a ušetřit?
Muži bývají méně vnímaví vůči nižším teplotám než ženy • Autor: Shutterstock.com
27. října 2016 • 15:17

Jaká je ideální teplota v místnosti? S partnerem se možná shodnete na tom, že v ložnici by mělo být chladněji než třeba v obývacím pokoji. Nicméně ne každý vnímá okolní teplotu stejným způsobem, což mnohdy vede k neshodám a někdy dokonce i k rozvodům... 

Muži bývají méně vnímaví vůči nižším teplotám než ženy. Můžeme snést spoustu důvodů, proč tomu tak je, ale podstatný je tento samotný fakt. Není však nutné se kvůli tomu dohadovat, či dokonce hádat a také není nutné měnit tepelný režim v celém bytě. Existuje spousta zařízení, která vytvoří tepelnou pohodu lokálně. Jde jen o to vybrat si to správné, které bude vyhovovat uživateli a zároveň svou spotřebou nezruinuje rodinnou pokladnu. V zásadě lze říci, že mobilní zařízení nejsou drahá, ale o jejich provozu to už neplatí. Zvlášš při dlouhodobějším využívání. Dá se říci, že u elektrických zařízení nás bude stát každý stupeň Celsia navíc přibližně o 5 až 6 procent větší spotřebu energie. Přitom k tepelné pohodě postačí (mimo koupelnu) asi tak 18 až 22 stupňů tepla, pochopitelně spolu s ideální vlhkostí, která se pohybuje mezi 40 a 65 procenty. ¨

Elektrické přímotopy

Vzhledem k pořizovací ceně patří k nejlevnějším elektrické přímotopy, nejúspornější provoz pak mají plynová kamna a mobilní klimatizace s tepelným čerpadlem. Prakticky všechny typy elektrických přímotopů mají výbornou účinnost převodu zdroje energie (tedy elektřiny) na teplo. Jejich další výhodou je i to, že kromě přívodu elektřiny není třeba další složitá instalace. Nejstarším, ale zároveň i nejpoužívanějším typem je přímotopný konvertor. U něj se proudící chladnější vzduch ohřívá na topné spirále, odkud stoupá a opět přenechává místo vzduchu chladnějšímu. K výhodám patří, že se efekt projeví vzápětí po zapnutí, zařízení se jednoduše ovládá vestavěným termostatem a díky nízké hmotnosti je s ním i snadná manipulace. Pak už ale můžeme zaznamenat jen nevýhody. Vinou vysoké teploty na topné spirále se na ní připaluje veškerý prach, který s sebou unáší proudící vzduch. Jeho víření také není znakem komfortu přitápění. Jak jsme již uvedli, efekt tepla se projeví prakticky vzápětí po zapnutí, ale studené stěny místnosti se musejí ohřát od vzduchu, což už tak snadné a rychlé není, proto se i pocit tepla vytratí vzápětí po vypnutí.

Elektrické infrapanely, což je další varianta přímotopů, jsou dnes designově řešeny a my můžeme zapomenout na onen klasický model, který známe z panelákových koupelen. Infrapanely v podobě plochých panelů vyzařujících infračervenou složku záření se připevňují nejčastěji na stěny, či dokonce na strop místnosti, kterou mají příležitostně vyhřívat. Právě infračervené záření evokuje při nižší teplotě zdroje větší pocit tepla, a tak nemusíme infrapanel udržovat na nejvyšší výkon. Stejně jako u předchozích přímotopů je i v tomto případě jednoduchá montáž, vzduch tak výrazně neproudí a prachové částice se na zdroji tepla nepřipalují. Mají však pomalejší náběh OE ten je vyvážený vyšší tepelnou setrvačností OE a jejich vyzařování snadno zastíní nevhodně umístěný předmět. Jestliže se nechceme spolehnout jen na manuální zapínání, vyžadují tak ještě instalaci samostatného termostatu někde v místnosti, kde jsou využívány.

Halogenový zářič

Jinou možností bude halogenový zářič. Je také vysoce mobilní a jednoduše ovladatelný. Se stoupajícími lety provozu však postupně budeme muset uvažovat o výměně zdroje halogenových trubic, protože začne klesat jejich svítivost a může se stát, že cena nových plus náklady na práci technika se budou prakticky rovnat ceně nového zařízení. Další verzí elektrických přímotopů jsou olejové radiátory a kombinace sálavé a konvekční složky u různých modernizovaných verzí přímotopů. Náklady na pořízení olejového radiátoru se odvíjejí od počtu žeber a stejně tak budou s jejich počtem stoupat i náklady na provoz. Na rozdíl od halogenových zářičů mají tyto přístroje dlouhou životnost. O co pomalejší budou mít náběh na provozní teplotu, o to delší dobu budou hřát i po vypnutí. To bychom měli při provozu brát v potaz, a jestliže chceme šetřit, musíme je vypínat včas. U všech elektrických zařízení, která chceme použít v koupelně, je třeba dbát bezpečnostních předpisů - tady opravdu může jít o život. V první zóně, vymezené rozměry vany, nesmí být až do výšky 225 centimetrů, tedy prakticky do stropu, žádný elektrospotřebič. Ve druhé, tedy u koupelen s vyšším stropem (nad 225 centimetrů) a dále než 60 centimetrů od vany či umyvadla, mohou být umístěny spotřebiče s takzvaným krytím IP44 a více. Onu zkratku vysvětlují bezpečnostní předpisy, ale především by měla být vyznačena na výrobním štítku produktu. Jen pro představu OE první číslo značí, jak jsou elektrické části přístroje chráněny před dotykem, druhé pak ochranu před vodou. Čím vyšší číslo, tím je elektrospotřebič lépe chráněn. Ve zbylém prostoru koupelny si vystačíme s přístroji s krytím IP24, popřípadě IP21.

Teplovzdušné ventilátory

Teplovzdušné ventilátory se pro dlouhodobější vytápění hodí asi nejméně; nejlepší variantou je zřejmě proud teplého vzduchu směřovat třeba na nohy. Víří ovšem prach a neměli bychom ho nechat v činnosti poblíž hořlavých předmětů. To platí i o tolik oblíbeném sušení promoklého oblečení. Výjimkou mohou být ventilátory s technologií Air Multiplier, kdy místo lopatek ventilátoru je vzduch hnán skrz prstenec ve tvaru křídla letadla. Úzkou štěrbinou v prstenci proudí malé množství vzduchu a díky aerodynamickým zákonům s sebou strhává další. Výhody jsou nasnadě. Minimální hluk, bezpečnost před úrazem, žádný připálený prach, a tedy i snadná údržba a čistění. Bez zapnutého topení pak snadno poslouží jako větrák třeba v letních měsících. Všude tam, kde není k dispozici elektrická energie, se pak musíme spolehnout na plynová topidla. Ta mají většinou příznivou pořizovací cenu a zároveň se mohou pochlubit levným provozem. Topení osazené propanbutanovou láhví je mobilní, navíc bývá pro snadnější manipulaci vybaveno kolečky. Musíme ovšem počítat s tím, že na rozdíl od elektrických zařízení plynová topidla spotřebovávají vzdušný kyslík. Moderní zařízení by však mělo být vybaveno bezpečnostní pojistkou, která jednak vypne přívod plynu, jestliže zhasne plamen hořáku, jednak učiní totéž, když se v okolí topidla zvýší obsah oxidu uhličitého nad bezpečnou mez. V žádném případě bychom zařízení neměli využívat v nevětrané místnosti a už vůbec ne třeba při spánku v ložnici.

Autor: Ivan Verner
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.