Dušnost: Jak ji poznat, co ji způsobuje a jak se jí zbavit
Pojmem dušnost (někdy také dýchavičnost či dispnea) se označuje pocit ztíženého dýchání, často až dušení, přičemž příčin může být celá řada. I zcela zdravý člověk se občas dostane do situace, kdy sotva popadá dech – obvykle k tomu dochází při vysokých teplotách, zvýšené fyzické námaze, obezitě či ve vyšších nadmořských výškách. Pokud ale k lapání po dechu dochází náhle a mimo situace, které nedostatek dechu objektivně způsobují, pak se jedná o patologický jev, který je potřeba řešit.
Příznaky dušnosti
Základním příznakem dušnosti je pocit nedostatku vzduchu, neschopnost se nadechnout, pocit dušení. K tomu se často přidávají další symptomy jako bolest na hrudi, pocení, ucpaný nos, bolest hlavy, zrychlený tep (tachykardie), kašel, nevolnost, zvracení, únava, ztráta chuti k jídlu, teplota, pocení či zrychlené dýchání.
Typy dušnosti
Dušnost lze rozdělit z různých hledisek do několika typů. Z hlediska délky průběhu onemocnění existují dva typy:
- Dušnost akutní, která se objeví náhle a zpravidla má vážnou příčinu, například zneprůchodnění dýchacích cest v důsledku otoku (anafylaktický šok při alergické reakci).
- Dušnost chronická, která přetrvává déle než měsíc a často ji způsobují plicní či srdeční choroby.
Jaké jsou nejčastější nemoci srdce? Více čtěte zde.
Dušnost také můžeme rozlišovat podle toho, která fáze dýchání je poškozena:
- Inspirační dušnost – problém nastává při nádechu, který se prodlužuje a může být doprovázen sípáním.
- Exspirační dušnost – pacient s námahou vydechuje. Tento typ se zpravidla vyskytuje u astmatického záchvatu.
- Kombinovaná (smíšená) dušnost – obtíže postihují jak nádech, tak výdech.
A nakonec dušnost klasifikujeme podle okolností, za jakých nastala:
- Námahová dušnost, kdy při zvýšené fyzické námaze organismus nestíhá pokrýt vyšší spotřebu kyslíku. Často se jedná o doprovodný jev při chudokrevnosti.
- Klidová dušnost bývá projevem plicní či srdeční nedostatečnosti.
- Dušnost vleže, která se objevuje, jakmile pacient zaujme určitou polohu. Například lehne-li si na bok, hleny se dostanou do průdušnice, která se tak ucpe. Tato dušnost má dvě podoby:
- ortopnoe, která pacientovi znemožňuje ležet. Vyskytuje se nejčastěji u pacientů se srdeční nedostatečností a je způsobena městnáním krve v plicním řečišti. Tím, že pacient zaujme ortopnoickou polohu (tzn. vsedě či vestoje), krev díky gravitaci odtéká do dolních končetin a nehromadí se v cévním řečišti.
- paroxysmální noční dušnost je zhoršení předchozí varianty. Pacient se v noci náhle budí a nemůže se nadechnout, přičemž příčinou je obvykle zvýšení nitrohrudního krevního objemu v důsledku levostranného selhání srdce. Pacient může spát pouze v ortopnoické poloze.
Nejčastější příčiny dušnosti
Dušnost bývá nejčastěji zapříčiněna následujícími jevy:
Obstrukce dýchacích cest, k níž dochází následkem:
- vdechnutí cizího tělesa (typickým příkladem jsou děti, které vkládají různé předměty do úst, či pacienti s dysfagií neboli poruchou polykání),
- otoku hlasivek,
- alergické reakce či anafylaktického šoku,
- laryngotracheobronchitidy (tzv. krup, infekce horních cest dýchacích) či epiglotitidy (zánět příklopky hrtanové).
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), nevyléčitelný zánět dýchací soustavy, který je obvykle způsoben vdechováním kouře (cigaretového i jiného) či chemikálií.
Astma, chronické zánětlivé onemocnění průdušek, které přehnaně reagují na vnější podněty kontrakcí průduškové svaloviny, otokem a nadměrnou tvorbou hlenu.
Zápal plic, zánětlivé onemocnění plicní tkáně, nejčastěji v důsledku virové nákazy, může mít ale i původ bakteriální či mykózní.
Srdeční selhání, kdy z důvodu nedostatečné aktivity srdce dochází k hromadění krve v plicních žilách.
Plicní embolie, která je obvykle způsobena vznikem krevní sraženiny (trombus), která ucpe cévu. Trombóza často postihuje dlouho ležící pacienty.
Plicní infekce, které doprovázejí některé choroby (zánět průdušek, koronavirus Covid-19).
Spontánní pneumotorax neboli nahromadění vzduchu v pleunární (pohrudniční) dutině, ke kterému nedošlo následkem mechanického poškození. Příčinou bývá plicní onemocnění jako astma nebo cystická fibróza.
U rakoviny plic se objevuje dušnost při zátěži, tedy například při sportu, ale někdy i při obyčejné chůzi do schodů. Spousta lidí tento příznak přehlíží, protože si myslí, že je způsobený vyšším věkem, špatnou fyzickou kondicí, kily navíc a podobně.
Vše o rakovině plic čtěte zde.
Neurosvalové poruchy jako spánková apnoe (krátkodobá zástava dechu ve spánku).
Na vině může být také stres, úzkost či panická ataka (panický záchvat).
Jak odhalit příčinu dušnosti
Anamnéza
Jak je vidět, příčin dušnosti je celá řada a pouze podrobné lékařské vyšetření může stanovit přesnou diagnózu. V případě návštěvy lékaře je vhodné mít připravené odpovědi na následující dotazy:
- Za jakých okolností a v jakých situacích se dušnost vyskytuje?
- Jak dlouho stav dušnosti trvá?
- Jak často se záchvaty opakují?
- Provází dušnost další symptomy (bolest na hrudi, teplota, kašel...)?
- Trpí někdo v rodině srdečními či respiračními chorobami?
- Lékaře bude zajímat také věk, celkový zdravotní stav a prodělané choroby.
Vyšetření
Lékařské vyšetření může být doplněno také rentgenem hrudního koše, elektrokardiogramem (EKG), spirometrem či laboratorním rozborem, který bude zkoumat nasycení krve kyslíkem (saturace), případně odhalí jiné příčiny dušnosti (chudokrevnost, špatná funkce štítné žlázy).
Jak se zbavit dušnosti
Aby byla léčba dušnosti úspěšná, je nezbytné najít a odstranit příčinu obtíží, což se neobejde bez odborné konzultace a podrobného vyšetření.
„Podomácku“ však lze řešit stresovou dušnost. V takovém případě obvykle pomáhá:
- ortopnoická poloha – jde o pomocnou polohu pro nemocného, který trpí klidovou dušností. Pacient se posadí na lůžko do mírného předklonu – může se přidržovat například opěradla židle. V této poloze člověku s dušností poklesnou útroby, což umožňuje lepší využití bránice a pomocných dýchacích svalů. To mu umožní lépe dýchat,
- nadechovat se a vydechovat v co nejdelších intervalech, jinými slovy zpomalit nádech a výdech,
- přestat na dušnost myslet, rozptýlit pozornost jiným směrem,
- chodit na dlouhé procházky – chůze zlepšuje fyzickou kondici a tím i respirační schopnosti. Podobný účel splní také jóga či meditace.
U pacientů v těžkém stadiu se přistupuje k podávání opiátů, kyslíku či kortikosteroidů. K roztažení dýchacích cest se používají bronchodilatancia.
V případě akutní dušnosti je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc.
