Kortikosteroidy: Proč se jich není třeba bát a kdy se bez nich neobejdete?
Kortikosteroidy jsou léky spojované s velkými obavami z vedlejších účinků. Pacienti je odmítají užívat, přitom mnohdy se bez nich neobejdou. Co o nich potřebujte vědět a na co si dát pozor?
Kortikosteroidy jsou léky spojované s velkými obavami z vedlejších účinků. Pacienti je odmítají užívat, přitom mnohdy se bez nich neobejdou. Co o nich potřebujte vědět a na co si dát pozor?
Kortikosteroidy díky svému protizánětlivému účinku ročně ulevují stovkám tisíc pacientů s astmatem, revmatoidní artritidou a pomáhají při onkologické léčbě.
Je ale pravda, že jde o hormony a jejich použití se neobejde bez vedlejších účinků. „Příznivé léčebné efekty kortikosteroidů doprovází bohužel další účinky, které vyplývají z jejich podstaty hormonů napomáhajících zvládání stresových situací. Zvyšují krevní tlak, zadržují tekutiny a soli a podobně,“ popisuje přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
Lékařka ale také vysvětluje, že když pacient bere kortikosteroidy krátce, objeví se tyto vedlejší účinky zřídka nebo jen přechodně. Hůře jsou na tom ti, kteří je musí brát dlouhodobě. „Na vedlejší účinky by měli myslet lékaři pečující o pacienty s cukrovkou. Kortikosteroidy ovlivňují metabolismus cukrů, a zvyšují tak hodnoty cukru v krvi. Zároveň potlačují efekt léků na vysoký tlak. Mohou také zvýšit riziko rozvoje žaludečních vředů nebo vzestup hladiny cholesterolu v krvi,“ vysvětluje profesorka Matějovská Kubešová.
Potlačení imunity
Její slova potvrzuje i MUDr. Josef Štolfa, který má jako praktický lékař s léčbou kortikosteroidy dlouholeté zkušenosti. „Vzhledem k možným vedlejším účinkům je vždy vhodné, aby pacienti jejich projevům věnovali pozornost a neotáleli s jejich léčením. Vcelku obyčejné nemoci jako virózy nebo plísně mohou totiž mít mnohem rychlejší průběh,“ říká.
Kortikoidy totiž potlačují imunitu, proto se používají pro léčbu autoimunitních chorob. Při dlouhodobém užívání jsou pacienti vystaveni většímu riziku infekcí. „Měli by se tak chovat jako při epidemiích – vyhýbat se pobytu v místech, jako jsou kina, divadla, čekárny zdravotnických zařízení. A vyhýbat se blízkému kontaktu s lidmi, kteří jsou akutně nemocní,“ varuje MUDr. Štolfa.
Pergamenová kůže
Lékaři často využívají kortikosteroidy při léčbě kožních onemocnění. I zde ale dlouhodobé používání přináší rizika. „Obrazem kožních změn při dlouhodobém podávání steroidů je pergamenová kůže, tedy tenká, většinou hnědě pigmentovaná, lesklá pokožka, která je mechanicky velmi zranitelná i při nepatrných podnětech,“ popisuje profesorka Matějovská Kubešová. Jako prevenci by měli pacienti častěji promazávat kůži k udržení její výživy a pružnosti. Díky vývoji šetrnějších léčiv jsou již téměř bez vedlejších účinků například kortikosteroidy na léčbu astmatu.
Jak dobře budou kortikosteroidy účinkovat, závisí také na dodržování pokynů lékaře. „Někteří více úzkostní nemocní, a zvláště pacienti s vysokoškolským vzděláním, mají po zjištění výčtu všech možných nežádoucích vedlejších účinků tendenci steroidy odmítat, což samozřejmě není řešení,“ dodává prof. Matějovská Kubešová s tím, že při mnoha nemocích se pacienti bez kortikosteroidů neobejdou.
Klíčové je přínosy léčby pacientům vysvětlit a dohlížet na její správné plnění. V průběhu léčby by také lékaři měli u pacientů předcházet vedlejším účinkům například podáváním léků chránících žaludek, případně léků na ředění krve. Pacienti by také měli věnovat zvýšenou pozornost hodnotám krevního tlaku, diabetici pak hladině cukru v krvi a v případě problémů okamžitě kontaktovat svého lékaře.
