Zvracení
Soubor svalových stahů a uvolnění, které vedou ke zvýšení žaludečního tlaku a vypuzení tráveniny přes jícen a hltan dutinou ústní, se nazývá zvracení. Jde o obranný reflex. Zvracení je řízeno z mozkového centra, kam přicházejí různé impulzy, jež mohou zvracení vyvolat. Do mozkového centra přicházejí informace o roztažení trávicí trubice, koncentraci škodlivin v krvi, impulzy o rovnováze vnitřního ucha, ale také podněty z centra emocí a psychiky. Jakýkoli podnět, který podráždí toto centrum, může vyvolat zvracení.
Příčiny zvracení
Příčin zvracení může být poměrně hodně, například roztažení části trávicího traktu (když se přejíme, mozek dostane impulz a odpoví pocitem nechutenství nebo nevolnosti. Pokud sníme další pokrmy, dojde k podráždění zvracecího centra.
Ke zvracení může vést také překážka v trávicí trubici či vrozená vada v této oblasti nebo pozánětlivé zúžení trubice.
Zvracení může být doprovodným příznakem infekčního zánětu žaludeční sliznice (akutní gastritida, střevní chřipka) a je nebezpečné zejména pro malé děti a seniory, protože při něm hrozí rychlá dehydratace.
Ke zvracení dochází také drážděním rovnovážného ústrojí. Nejčastěji k tomu dochází při kinetózách (v dopravních prostředcích, na kolotoči atd.), u starších lidí k dráždění dochází v důsledku Meniérovy choroby. Porucha rovnovážného ústrojí, nevolnost a zvracení jsou rovněž důsledkem požití většího množství alkoholu. Ke zvracení dochází po požití některých drog, ale také při abstinenčních příznacích po náhlém vysazení těchto látek.
Zvracení je doprovodným příznakem dráždění centra zvracení při mozkových onemocněních, především při nitrolební hypertenzi (přetlaku uvnitř mozku způsobeném nádorem, těžkým úrazem hlavy), ale také může doprovázet infekční zánět mozkové tkáně (encefalitidu) nebo mozkových plen (meningitidu). Nejčastěji dochází ke zvracení při otřesu mozku, ale také v důsledku rozvratu minerálního hospodářství v organismu, selhání jater nebo ledvin.
Typické bývá zvracení v prvním trimestru těhotenství, kdy dochází k bouřlivým hormonálním změnám.
Porucha příjmu potravy zvaná bulimie je poněkud netypickým příkladem: Postižená osoba trpí záchvaty přejídání, po kterém následuje záměrně vyvolané zvracení.
Kdy jít k lékaři?
Pokud zvracení ustane, pomine-li příčina (jízda v autě, na kolotoči) nebo při lehčí těhotenské nevolnosti není třeba návštěva lékaře. V jiných případech je vždy žádoucí lékařská konzultace. Jde-li o úraz hlavy nebo když se stav nemocného prudce zhoršuje (u encefalitidy nebo meningitidy), je potřeba okamžitě volat záchranku.
