Rakovina plic (karcinom plic)

Jedná se o nádory plic a průdušek, které obvykle začínají růst v oblasti průdušnice, v průdušinkách nebo plicních sklípcích či v plicní tkáni. Tyto nádory jsou ve většině případů zhoubné a v drtivé většině případů  až v 90 % případů  se jedná o karcinom plic, tzv. bronchogenní karcinom. Poměrně často se v plicích objevují i metastáze – tedy sekundární nádory ze vzdáleného primárního ložiska. 

Příznaky, projevy rakoviny plic

  • špatné dýchání
  • častá zadýchanost
  • dušnost
  • změna charakteru kašle na dráždivější
  • opakující se záněty plic nebo dlouhotrvající zánět plic
  • bolesti svalů
  • únava
  • chrapot
  • neurologické poruchy
  • problémy s polykáním
  • otoky obličeje a horních končetin

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

plíce, průdušnice, průdušinky, plicní sklípky a plicní tkáň

Počáteční příznaky tumoru plic obvykle nejsou zaznamenatelné včas v počátečním stádiu. Často prvotní signály znamenají již pokročilý rozvoj rakoviny v plicích. V první fázi viditelných příznaků se zhoršuje kvalita dýchání vlivem snížené kapacity plic a s tím související častá zadýchanost, dušnost a jiné dechové potíže i bez zátěže organismu.

Varovným příznakem je vždy změna charakteru kašle, pokud se kašel stane dráždivějším, ve vykašlávaném sputu se objeví nitky krve nebo má kašel vyšší intenzitu – je nutné pomýšlet  na toto onemocnění.  Pozdějšími příznaky jsou občasné bolesti na hrudi.

Častým projevem nádoru plic jsou opakující se záněty plic nebo dlouhotrvající zánět plic, na který nezabírá ani antibiotická léčba. Vedlejšími projevy mohou být i bolesti svalů, únava, slabost nebo neurologické poruchy. Pokročilý stav nádoru, který zasáhl pohrudnici, hrudní stěnu a rozšířil se do svalstva a žeber, vyvolává bolesti neurčitých vlastností. Příznakem pokročilé rakoviny je chrapot, problém polknout nebo vznikající otoky horních končetin, krku a obličeje. 

Léčba

Všechny typy nádorů v plicích často vyžadují chirurgickou léčbu. Neboť i benigní nádory mohou svojí lokalizací vést k omezení průchodnosti dýchacích cest a jejich chirurgické odstranění je nezbytné. Bronchogenní karcinomy vyžadují neodkladnou léčbu. Léčba bývá velmi komplikovaná v pozdějším stádiu a záleží také na typu nádoru.

Radikální chirurgický zákrok však není vždy možný kvůli ohrožení života pacienta. Může se provádět pouze dílčí operace v závislosti na stádiu nádoru a jeho typu. Klínovitá resekce odstraní jen menší část postižených plic.

Lobektomie se provádí k odstranění celého laloku plic a pneumonektomie se provádí při potřebě odstranit celé plíce. Tento postup operativních úkonů je důležitý i při nemožnosti odstranění celého nádoru, protože i případné jeho zmenšení na minimum je důležité pro následnou léčbu chemoterapií a radioterapií.

Léčba v případě malobuněčných nádorů je ještě problematičtější. Takový nádor rychle roste a velmi brzy metastázuje do svého okolí. V tomto případě se postupuje léčbou chemoterapií. Při ní jsou podávána cytostatika ve formě pravidelných infuzí do žíly, která blokují dělení rakovinné buňky a podporují její zánik.

Léčba je dlouhodobá a přináší mnoho vedlejších nežádoucích účinků jako vypadávání vlasů, chloupků a v neposlední řadě zatěžuje ledviny a škodí kostní dřeni. Léčba chemoterapií je obvykle spojena s radioterapií pomocí ozařování. Ozařovací paprsky zastavují nárůst nádoru, ale představují velkou zátěž i pro lidský organismus. Dle typu nádoru se zvažuje i biologická léčba. 

Čím vyléčit

Léky – Při léčbě mnoha nádorových onemocnění se používají cytostatika, která dokážou nádor zcela vyléčit nebo mohou napomoci k jeho zmenšení. Jejich léčba je pečlivě zvážena vzhledem k efektivnosti konkrétní diagnózy a míře rizika nežádoucích účinků, která cytostatika mohou přinést. Na potlačení dušnosti a kašle se mohou použít opiáty nebo anxiolytika, např. morfin, který také působí proti úzkosti. Při karcinomu plic se jako podpůrné preparáty ke stabilizaci, zlepšení kvality života a potlačení nevolností používají antiemetika, bisfosfonáty nebo kortikoidy.

Vyšetření – Provádí se objektivní klinické vyšetření nemocného, jako je poslech hrudníku. Prohmatávají se také lymfatické uzliny, zda nejsou zvětšeny. Dalším postupem vyšetření jsou zobrazovací metody, v první řadě vyšetření hrudníku pomocí RTG, respektive CT. V neposlední řadě se provádí magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie.

Všechna tato vyšetření prokážou přesné umístění nádoru, určí jeho velikost a případné prorůstání do okolních tkání např. hrudní stěny, jícnu a cév. Dále se provádí bronchoskopie k prohlédnutí dýchacích cest speciálním optickým přístrojem, který kromě zobrazovacích vlastností umožňuje odběr vzorku odsátím tkáně k dalšímu vyšetření.

Určení typu nádoru a stanovení léčebného postupu se provádí na základě výsledků histologického a cytologického vyšetření, kdy je posuzován odebraný vzorek tkáně na přítomnost nádorových buněk. Dalším kritériem léčby je rozsah nádoru. V případě operačního zákroku se provádí celá řada předoperačních vyšetření jako spirometrie a difuzní kapacita plic k určení funkce plic.

Závažnost onemocnění

lehké
střední
vážné

Komplikace rakoviny plic

Mezi nejvážnější komplikace patří vlastnost metastázovat do dalších orgánů. Nádorové buňky se oddělí od prvotního nádorového bujení a cévami nebo stěnou přilehlých orgánů se rozšiřují dál. Často mohou postihnout kosti, nervový systém, lymfatické uzliny, játra a mozek. Metastáze jsou spolu se zápalem plic a zánětem pohrudnice nejčastějšími příčinami úmrtí.

Neléčení karcinomu plic často vede k dechovým problémům a k riziku opakovaných zánětů. Může dojít také k narušení cévních stěn a krvácení.

Trvalé následky 

Často užívaná ozařovací léčba přináší vyšší riziko vzniku pozdějších následků, kdy jsou zdravé tkáně vlivem záření nenávratně poškozeny. Kromě zhoršených dechových potíží a kašle se dostavuje častá únava organismu, nechutenství k jídlu a v neposlední řadě riziko srdečních chorob.

Prevence 

Nejlepší je vyhnutí se rizikovým faktorům způsobujícím zvýšení rizika rakoviny plic, v případě karcinomu plic je prokázaná souvislost mezi výskytem tumoru a kouřením, a to i pasivním – tedy pobýváním v zakouřených nebo ovzduší znečištěných prostorech.

Vhodné je dbát na fyzickou kondici a cvičit kapacitu plic, ať už sportovní aktivitou nebo hrou na hudební dechové nástroje. V případě onemocnění dýchacího ústrojí řádně dodržet stanovenou léčbu až do úplného vyléčení.

Kdy jít k lékaři

K lékaři běžte, pokud máte bolesti na hrudi, dráždivý kašel, časté záněty plic nebo když vykašláváte krev.

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.