Plicní lékaři varují: Lidé chodí pozdě s příznaky rakoviny a CHOPN, protože se bojí Covidu | Moje zdraví

Plicní lékaři varují: Lidé chodí pozdě s příznaky rakoviny a CHOPN, protože se bojí Covidu

Plicní lékaři varují: Lidé chodí pozdě s příznaky rakoviny a CHOPN, protože se bojí Covidu
Autor: istock.com
4. ledna 2021 • 10:00

Plicní lékaři varují, že lidé kvůli pandemii odkládají návštěvy v ordinacích, a proto se na mnohé nebezpečné diagnózy přijde pozdě. Rizikové je to zejména u rakoviny plic, která dlouho nemá žádné příznaky. Podobný problém nastává u chronické obstrukční nemoci.

Chronickou obstrukční plicní nemoc má podle plicařů až 300 tisíc lidí, ale neví o tom. Trpí dušností, problémy ignorují, k lékaři nejdou a neléčí se. Pandemie navíc ochotu lidí zajít za lékařem dramaticky zbrzdila.

Ještě horší je situace u rakoviny plic, kde kolem 80 % lidí přijde pozdě, v době, kdy už není možné nádor operovat. „Každý měsíc prodlení představuje u karcinomu plic výrazně negativní prognostický marker. Jinými slovy, čím později člověk přijde, tím menší má šance na diagnózu, léčbu, přežití nebo i vyléčení. Stanovit diagnózu po telefonu, přes e-mail nebo video by si žádný z kolegů netroufl, fyzická přítomnost pacienta v ordinaci je naprosto nutná,“ popisuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.

Dušnost nepodceňujte

Co by vás přitom mělo varovat? Chronická obstrukční plicní nemoc se zpočátku projevuje jako chronický kašel. Lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. Zadýchávají se i při klidné chůzi do prvního či druhého patra.

Rakovina plic je ještě zákeřnější, protože pokud už máte nějaké potíže – obvyklé problémy s dýcháním, ale také třeba s velkou únavou, nemoc už se rozšířila. 

Limity telemedicíny

Vašáková zároveň varuje, že jinak užitečná telemedicína má v tomto oboru své limity. „Plicní lékařství je jedním z posledních oborů, kde je nutné si pacienta poslechnout fonendoskopem, jen tak získáme informace potřebné pro stanovení diagnózy – například astmatu. Toto prvotní vyšetření nelze udělat na dálku. A stejné je to s kontrolami již diagnostikovaných pacientů – takřka bez výjimky používáme tzv. spirometrii, která nám ukazuje, v jaké kondici plíce jsou. Přestože nyní běží ve světě řada studií, kdy se zkouší zavedení domácí spirometrie, rutinně se tyto metody nepoužívají. Nejsou přístroje a také je velmi těžké provést měření v domácím prostředí správně,“ říká MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO).

Doktor Sova také vysvětluje, že u lékařů, a tím spíše plicních, se není třeba bát nákazy. „Pneumologové jsou zvyklí, že do ordinace může přijít člověk s nakažlivou nemocí typu tuberkulóza, a proto – dávno před koronavirem – dodržují přísné hygienické podmínky. V čekárnách obvykle sedí jen omezený počet lidí, ambulance bývají vzdálené od ostatních, vše se neustále dezinfikuje. Lidé jsou u lékařů paradoxně ve větším bezpečí než například v práci,“ pokračuje pneumolog s tím, že právě u plicních nemocí může ignorování prvotních problémů dopadnout fatálně. 

Plicní rehabilitace

Covid-19 podle něj omezil také činnost plicních rehabilitací, které jsou pro zlepšení stavu pacienta zásadní – ani zde nelze pacienta ošetřit pouze vzdáleně. „Plicní rehabilitace se skládá především z pohybové léčby – vytrvalostního a silového tréninku a z technik respirační fyzioterapie. K nim jsou přidávány i další koncepty, u mnohých z nich je nezbytná kontrola provedení techniky a dopomoc s cvičením přímo od terapeuta – jako např. manuální ošetření tkání hrudníku pomocí měkkých a mobilizačních technik či nácvik dýchání přes dechové trenažéry, což se přes obrazovku udělat nedá. Bez ošetření těchto tkání často nelze zlepšit dechový vzor. Kromě toho si pacient paradoxně může špatně prováděným cvičením ublížit,“ říká fyzioterapeutka doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D. z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého s tím, že u plicních pacientů se navíc kontroluje během vytrvalostního tréninku tepová frekvence i saturace hemoglobinu kyslíkem.

Autor: Marie Chmelíková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.