Velký přehled nemocí dýchací soustavy. Jak poznat astma, alergii nebo zápal plic? | Moje zdraví

Velký přehled nemocí dýchací soustavy. Jak poznat astma, alergii nebo zápal plic?

Velký přehled nemocí dýchací soustavy. Jak poznat astma, alergii nebo zápal plic?
Autor: istock.com
11. června 2021 • 14:00

Rýma, kašel, pálení na plicích nebo dušnost. To vše jsou příznaky nemocí dýchací soustavy, které není radno podceňovat. Znáte ale konkrétní projevy astmatu, zánětu průdušek či dalších nemocí? Čím dříve zjistíte, že se nemusí jednat o obyčejnou rýmu, tím dříve navštívíte lékaře a rychleji se vám uleví.

 

V létě vás mohou nejčastěji potrápit pylové alergie. Jsou ale lidé, kteří po celý rok bojují s astmatem nebo jinými, vážnějšími nemocemi plic. Některé z nich mají velmi podobné příznaky, pokud je tedy na sobě zpozorujete, utíkejte k lékaři. V některých případech si tím můžete dokonce zachránit život. Máme pro vás seznam nejčastějších onemocnění plic, jak se projevují i léčí. 

Video se připravuje ...
Paní Gabriela trpí těžkým astmatem. Co jí pomohlo?VIDEO 

Co je astma?

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Nejde o akutní problém, který se dá řešit jednorázově, léčba je velmi náročná a zdlouhavá. Uvádí se, že až 63 % případů astmatu vzniká před 5. rokem života. Podstatou astmatu je zánět dýchacích cest, který je přítomný i tehdy, když pacient nemá žádné příznaky. Nejčastějším důvodem vzniku astmatu jsou rodinné dispozice, ale i alergeny.

Jak se projevuje?

Při astmatu typicky dochází ke stavům ztíženého dýchání nebo dušnosti (často s hvízdáním či sípáním při výdechu). K záchvatu obvykle dochází v druhé polovině noci nebo po námaze. Nemocný pociťuje tíseň, tlak na hrudi, pocit nedostatku vzduchu a může mít i suchý, dráždivý kašel. Astma může být různě závažné, od jednoho záchvatu týdně až po stálé potíže, které znemožňují nemocným běžnou tělesnou aktivitu.

Jak se léčí?

Na astma existují dvě skupiny léků: Úlevové s krátkodobým účinkem, které pomáhají na akutní stavy (inhalátory), a léky preventivní, protizánětlivé pro udržovací léčbu, které astma kontrolují. Důležitá je ale i fyzická aktivita: Vhodnou pohybovou terapií lze snížit množství astmatických záchvatů, protože se zvýší odolnost pacienta vůči chladu a únavě.

Pozor na alergii! Pokud máte na jaře nebo v létě alergickou rýmu, kterou způsobuje přecitlivělost na pylové alergeny, riziko vzniku astmatu je u vás mnohem vyšší. Pokud by se u vás objevily dechové obtíže, je třeba provést podrobnější vyšetření (spirometrii) a případně začít astma včas léčit.

Co je alergie?

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí (tzv. alergeny). Může jít o roztoče, pyl, zvířecí srst, složky potravin, hmyzí bodnutí a podobně. Celosvětově postihuje alergická rýma 400–500 milionů osob a 40 % z nich jsou děti. Odhaduje se, že 10–20 % lidí trpících alergickou rýmou má příznaky, které nejsou dobře kontrolovány ani přes užívání léků.

Jak se projevuje?

Alergie se může projevovat několika různými způsoby. Mezi ty nejčastější patří zduření nosní sliznice (alergická rýma), ekzémy a vyrážky, zarudnutí a svědění nebo otoky očí (zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost, někdy doslova astmatický záchvat. Při podezření na alergii je potřeba vyhledat odborného lékaře (alergologa), který provede testy na projevy alergií a zahájí co možná nejúčinnější léčbu.

Jak se léčí?

Léčba alergie spočívá v omezení kontaktu s alergenem. V případě přecitlivělosti na srst domácích mazlíčků nebo určité složky potravy je řešení jednoduché. Problém ale nastává například u alergií na pyly, protože jejich kompletní odstranění je prakticky nemožné. Lékaři ordinují také symptomatickou léčbu s pomocí antihistaminik, která blokují specifickou část imunitní reakce. Další metodou je takzvaná alergenová imunoterapie. Podstata této metody spočívá v postupném podávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce.

Co je to zánět průdušek?

Zánět průdušek neboli bronchitida je infekční onemocnění dýchacích cest. Lékaři rozlišují dva druhy – akutní a chronický. Akutní zánět je poměrně častý převážně v zimních měsících nebo ve smogových obdobích. Nezřídka ale bývá komplikací jiného onemocnění, například tzv. nemocí z nachlazení (viróz) nebo chřipky.

Jak se projevuje?

Nemoc má rychlý nástup a projevuje se především kašlem, který je zpočátku suchý a později přechází ve vykašlávání hlenu. Nemocný má také teploty (až 39 °C), bolesti svalů, kloubů a někdy i dušnost s pálením v dýchacích cestách či bolestí na prsou. Na chronickou bronchitidu trpí především muži, u kterých se objevuje až dvakrát častěji než u žen. Hlavním příznakem chronického zánětu průdušek je produktivní kašel, který trvá déle než 3 měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech.

Jak se léčí?

Akutní zánět průdušek se léčí klidovým režimem a odpočinkem s dostatečným příjmem tekutin a vitaminů. Z léků se užívají přípravky, které tlumí suchý kašel, tzv. antitusika. Jakmile se začne tvořit hlen a pacient ho vykašlává, antitusika se nahrazují léky, které podporují vykašlávání, tzv. expektorancia. Pokud onemocnění provází horečka, podávají se léky, které ji snižují. Ve stravě je potřeba se vyhnout hlenotvorným potravinám, jako jsou mléčné výrobky, cukr, sladké ovoce a bílá mouka. Dále by se neměly konzumovat potraviny způsobující plynatost (fazole, zelí, květák, kapusta). Někdy se k zánětu průdušek může přidat bakteriální infekce. V takovém případě bývá nutné nasadit léčbu antibiotiky, o kterých ale rozhoduje pouze lékař.

Co je zápal plic?

Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plicní tkáně. Mohou ho způsobovat bakterie, viry, plísně, ale i různé chemické látky nebo alergie. Každým rokem onemocní v Česku zápalem plic přes 100 000 lidí, nejčastěji mladší děti, lidé ve věku nad 65 a jedinci s oslabeným imunitním systémem.

Jak se projevuje?

Pacient přichází nejčastěji k lékaři při prudkém zhoršení stavu, celkové zchvácenosti, narůstající dušnosti, horečkách přes 39 °C a kašli. Časté je vykašlávání hnisavého nebo rezavého hlenu, někdy i s krví. Nemocný zároveň pociťuje bolesti na hrudi různé intenzity, pálivého nebo bodavého charakteru.

Jak se léčí?

Hlavním vodítkem pro lékaře je rentgenový snímek, který prokáže zánětlivé změny v plicích, biochemické vyšetření moči a krve a fyzikální vyšetření. Ve většině případů je pak zahájena léčba antibiotiky, jejichž účinnost se hodnotí po 3–4 dnech. Dále se léčí průvodní symptomy onemocnění. K léčbě suchého kašle se používají antitusika, tedy léky proti suchému, dráždivému kašli. Na produktivní kašel s hleny nasazují lékaři expektorancia, tedy léky usnadňující vykašlávání. Horečka se snižuje léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů se podávají kortikoidy. Léčba trvá obvykle 2–3 týdny, rekonvalescence může trvat i měsíc.

Co je CHOPN?

Kvůli této nemoci přijdou ročně o život 3 000 000 lidí, z toho 3500 Čechů. A to i přesto, že se dá při včasné léčbě a úpravě návyků (přestat kouřit) zabránit jejímu rozvoji. Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocnění dolních dýchacích cest. Jde o kombinaci chronické bronchitidy a rozedmy plic. Hlavním rizikovým faktorem při vzniku nemoci je kouření, práce v hůře dýchatelném prostředí nebo prostředí se škodlivými plyny. Nemoc mohou vyvolat ale i různé infekce, zápal plic a astma. Dochází při ní k zužování a ucpávání průdušek a tím zvýšenému odporu v dýchacích cestách. To je pak překážkou pro proudění vzduchu při výdechu. Dvakrát častěji se CHOPN objevuje u mužů, v první řadě u silných kuřáků.

Více o důsledcích kouření čtěte ZDE.

Jak se projevuje?

Pacienti si stěžují na kašel, který mají obvykle celý den, zřídka jen v noci. Po delší dobu vykašlávají hlen, kterého se nemůžou zbavit, a trpí dušností, která má sklony se zhoršovat. Nemocní se zadýchávají už při mírné fyzické aktivitě, zároveň ale hubnou a mívají atrofované svaly. Pokud se člověk s podobnými příznaky nezačne včas léčit, může jej nakonec do nemocnice přivézt i rychlá záchranná služba.

Jak se léčí?

CHOPN je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. Zcela nezbytným opatřením je zanechat kouření. Lékaři nasazují léky na roztažení průdušek (bronchodilatancia) a inhalační kortikosteroidy. Doporučuje se plicní rehabilitace a při zhoršení stavu i léčba kyslíkem.

Co je rakovina plic?

 Termínem rakovina plic se dá označit různorodá skupina nádorů, které můžou růst v oblasti průdušnice, v průduškách, průdušinkách, plicních sklípcích či v plicní tkáni. Většina jich je zhoubných, nejčastěji se však jedná o karcinom plic. Jeho zastoupení mezi všemi nádory plic a průdušek je 90 %. Karcinom plic je také nejčastější onkologickou příčinou smrti u mužů nad 40 let, maximum výskytu je od 55 do 65 let. Celosvětově na něj každoročně zemře 1 300 000 lidí. 

Jak se projevuje?

Když se člověk s rakovinou plic rozhodne vyhledat lékaře, většinou je již pozdě. Nádorové onemocnění na plicích o sobě totiž nemusí dát dlouhou dobu vůbec vědět. Často ho lékaři dokonce objeví až jako metastázy jiného nádoru. Zhruba 85 % lidí pak již nebojuje o vyléčení, ale pouze o prodloužení života. Mezi první varovné příznaky patří sípání a změna charakteru kašle, který je dráždivější a silnější. Ve vykašlávaném hlenu se také mohou objevit nitky krve. Rakovina plic může být také příčinou vody na plicích. Mezi další příznaky patří zhoršená dušnost, chrapot, problémy s polykáním, únava, bolesti svalů, bolesti na hrudi, opakující se záněty plic a otoky obličeje, krku a horních končetin.

Více o příznacích rakoviny plic si přečtěte ZDE.

Jak se léčí?

Častou léčebnou metodou jsou chirurgické zákroky, při kterých lékaři odstraní postiženou plicní tkáň. V případech, kdy je nádor diagnostikován jako pokročilý nebo jsou přítomné metastáze, lékaři přistupují k chemoterapii a následné či souběžné radioterapii (ozařování). V průběhu léčby se pacientům podávají také cytostatika, která zabraňují dělení rakovinných buněk. Novým způsobem léčby karcinomu plic je i účinná biologická léčba.

 

 

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.