První pomoc při pádu na ledu: Jak ošetřit výron, pohmoždění nebo zlomeninu
Zledovatělé chodníky jsou v zimním období častou příčinou úrazů. Víte, co dělat v situaci, kdy uklouznete na sněhové nadílce a vymknete si kotník? Nebo když jste svědky toho, jak se to stane někomu jinému? Když se naučíte první pomoc, zima a mráz vás už venku nezaskočí.
Pád je v zimním období podle statistiků příčinou téměř 60 % poranění, která vyžadují nemocniční péči. Nejvíc ohrožení jsou senioři, k úrazům jsou ale náchylní i milovníci zimních sportů – lyžaři, snowboardisté, ale i děti na sáňkách, bobech a podobně.
Mezi nejčastější zranění způsobená pádem na ledě patří tržné rány a odřeniny, pohmožděniny a především pak podvrtnutí – nejvíc trpí kotníky, kolena, a v momentě, kdy se pád snažíme zmírnit, tak i ruce. Často dochází také k vyražení dechu, zlomenině nebo úrazu hlavy.
Jak řešit úraz na chodníku? Více čtěte zde.
Více o tom, jaké jsou nejčastější úrazy při zimních radovánkách čtěte zde.
První pomoc
Vyražený dech
Zástava dýchání po nárazu vzniká otřesem bránice, tedy hlavního dýchacího svalu. Bránice je na několik sekund vyřazená z činnosti, nejde ale o mechanické poškození. Dýchání se spontánně obnoví do 30–45 sekund. Postiženého je nutné intenzivně uklidňovat a vysvětlovat mu, že jeho stav není vážný, že se během chvilky zlepší. Není vhodné mu klást otázky – pokud se nemůže nadechnout, nemůže ani odpovídat. Vhodná poloha je v polosedě s mírně pokrčenými dolními končetinami. Dále je nutné kontrolovat stav vědomí.
Velký přehled nemocí dýchací soustavy najdete zde.
Úraz hlavy
Uklouznutí na zledovatělém chodníku může snadno vést k pádu na hlavu a tím způsobit otřes mozku či krvácení do mozku. V takovém případě je potřeba zraněného uložit do stabilizované polohy a vyčkat příjezdu záchranářů.
Příznaky otřesu mozku:
- krátkodobá ztráta vědomí
- poruchy paměti
- zmatenost
- dezorientace místem
- dezorientace časem
- pocit na zvracení
- závratě
- únava
- zvracení
- nadměrná spavost
- zrychlený tep
- bledost
- pocení
Spory při pádech na chodnících trvají přes rok. Více čtěte zde.
Příznaky krvácení do mozku:
- bolest hlavy, která se postupně zhoršuje nebo neustupuje
- zvracení
- ztuhlost či bolesti za krkem a/nebo v zádech
- ztráta vědomí
- zpomalení reakcí, ospalost, zmatenost
- problémy s mluvením a vyjadřováním, snížená schopnost najít správná slova nebo jasně vyslovovat
- částečná nebo úplná ztráta zraku
- dvojité či rozmazané vidění
- rozšířené zorničky nebo jejich nestejná velikost
- neschopnost hýbat určitou částí těla, obvykle částí obličeje nebo končetinou
- potíže s chůzí
- mravenčení nebo ztráta citlivosti v části těla
Při podobných příznacích neváhejte a okamžitě zavolejte lékařskou pomoc!
Odřeniny a tržné rány
Odřeniny omyjte pitnou vodou. Zásadně studenou, protože teplá způsobuje rozšíření cév, čímž dojde k obnovení krvácení. Pokud se do rány dostaly nečistoty, odstraňte je.
Následně ránu vydezinfikujte (pokud můžete) a zalepte či obvažte. Pokud krvácí, přikládejte obvazy (nebo vrstvy jakékoli látky) do zastavení krvácení a vyhledejte lékařskou pomoc.
Pokud je tržná rána či odřenina příliš velká nebo hluboká, nezdráhejte se zavolat záchrannou službu. Lékař vše vyčistí s patřičnou odborností, velkou ránu zašije a může naordinovat antibiotika.
Jak správně ošetřit krvácivé rány? Více čtěte zde.
Vše o zimních úrazech dětí čtěte zde.
Pohmožděnina
Pohmožděniny nebo naraženiny patří mezi tzv. tupé úrazy měkkých tkání, jako jsou svaly, šlachy, kloubní pouzdra a vazy. Nejčastěji vznikají při pádech, nárazech či úderech. Mezi časté pohmožděniny patří podvrtnutí (distorze) kloubů, např. kotníku, kolena či zápěstí. Postižené místo oteče, je teplejší a bolestivé, při postižení končetin obvykle dojde k omezení pohyblivosti.
Postižená část těla (např. končetina) by se měla uvést do klidu a uložit do zvýšené polohy. Při pohmožděninách kloubů, výronech či podezření na vykloubení se doporučuje přiložit elastický obvaz, což může zabránit rozvoji krvácení a otoků.
Kloub je vhodné ochlazovat, např. sáčkem s ledem. Na lékaře se obraťte vždy, když je končetina v nepřirozené poloze, má výrazně omezenou hybnost, má-li postižený horečku nebo pokud si stěžuje na velmi silnou bolest.
Vyvrtnutý kotník (výron)
Příznakem výronu v kotníku je silná bolest, otok, zmodrání a částečná ztráta pohyblivosti v kotníku. Projeví se ihned po úraze, stav se obvykle postupně během několika hodin zhorší. Poškozené vazy mohou být v lepším případě natažené, v horším částečně natržené nebo zcela přetržené, kdy je funkce kotníku velmi vážně narušena.
Při podvrtnutí kotníku je potřeba dostat postiženou nohu do zvýšené polohy a končetinu a místo poranění chladit. V průběhu přibližně 30 minut vzniknou samovolně změny a drobné krevní výrony v kloubním pouzdru i v okolních vazech i viditelné prosáknutí – nevelký otok.
Na otok a bolest je vhodné přiložit studený obklad a vzít si tabletku proti bolesti (například Ibalgin – dospělý 1 až 2 tablety denně, dítě nad 10 let dvakrát denně 1/2 tabl.). S podvrtnutým kotníkem by postižený neměl chodit, nohu je potřeba zatěžovat co nejméně.
Lékařská prohlídka, případně RTG jsou vhodné, může se tak odhalit vážnější poranění, které vyžaduje dlouhodobější léčbu.
Vykloubené koleno (čéška)
Vyhození neboli luxace kolene je závažné poranění kolenního kloubu, které vzniká nejčastěji po úrazech velkou silou, kdy dojde k přetržení struktur stabilizujících kolenní kloub.
Vykloubení kolenního kloubu je většinou patrné na první pohled (koleno má nezvyklý tvar a vzhled). Dochází k rychlému rozvoji otoku a krevnímu výronu.
V případě vykloubeného kolene by měla být okamžitě provedena repozice v celkové anestezii, proto ihned volejte záchrannou službu.
Zlomenina
Zlomeninu se nikdy nesnažte napravovat sami! Hrozí poškození nervů a cév v oblasti úlomků kostí.
Zlomeninu znehybněte vždy v té poloze, ve které je. Ke znehybnění použijte dlahy nebo můžete improvizovat pomocí holí, rovných větví, tyčí. U dolních končetin je můžete pevně svázat k sobě.
Pokud jde o otevřenou zlomeninu, vždy překryjte ránu sterilním krycím obvazem. Vždy také znehybněte kloub nad a pod zlomeninou.
Ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
Pád na ledu v těhotenství
Pád v těhotenství, zvláště v posledních měsících, s sebou vždy nese zdravotní riziko pro matku i dítě. Miminko je ale schované v plodovém vaku, takže všechny nárazy, a to i relativně velká traumata, tlumí plodová voda. I proto nemá velké procento pádů žádné fatální následky.
Signály, které po pádu nevěstí nic dobrého, jsou zhruba následující:
- necítíte pohyby dítěte
- krvácíte z rodidel
- tvrdne vám bříško
- cítíte kontrakce, máte bolesti břicha
Pokud se po pádu, zvláště po tupém nárazu na bříško, dostaví některý z výše uvedených signálů, nerozpakujte se jet rovnou na gynekologickou pohotovost. A protože lékaři dnes umí zázraky, pokuste se nepropadat panice, tím byste děťátku ani sobě nepomohla, spíše naopak.
