Zlomenina
Zlomenina kosti vzniká nejčastěji v důsledku úrazu. Existují ale i takzvané patologické zlomeniny, při kterých ke zlomení kosti stačí jen velmi malý tlak. Tyto zlomeniny vznikají nejčastěji v důsledku jiných onemocnění, například osteoporózy nebo rakoviny.
Průměrně má člověk dvě zlomeniny za život. Častěji se vyskytují u dětí, u dospělých pak s přibývajícím věkem, kdy dochází k řídnutí kostí.
Zlomenina kosti není v běžných případech akutně ohrožující na životě. Pouze v některých případech, například při zlomeninách dlouhých kostí, je poraněný ohrožen krevní ztrátou a rozvojem šokového stavu, u otevřených zlomenin (nad místem zlomení je rána) také vniknutím infekce do tkáně.
Příčiny zlomeniny
Úrazová zlomenina
Tyto zlomeniny vznikají nejčastěji při nehodě, úrazu nebo při sportu působením síly na kost (pády z výšek, na náledí, sport, nehody, ohnutí, neopatrné našlápnutí nebo pohyb a podobně).
Patologická zlomenina
Patologické zlomeniny vznikají v důsledku onemocnění, kdy na kost nepůsobí téměř žádná nebo minimální síla. Mezi nejčastější příčiny patří osteoporóza. Při tomto onemocnění kosti ztrácejí vápník, tedy minerál, který způsobuje jejich tvrdost, přičemž nedochází k jeho plynulému a stejně hodnotnému doplňování. Tím se kost stává křehčí a snadněji se zlomí. Po 30. roce věku kostní hmoty ubývá přirozeně, k rychlejšímu úbytku dochází v důsledku hormonálních změn, typicky u žen po menopauze. Na rozvoji onemocnění mají také podíl nevhodný životní styl, nedostatečný příjem vápníku a také nedostatek vitaminu D.
Patologická zlomenina může být projevem takzvané Pagetovy choroby. Jedná se o druhé nejčastější onemocnění kostí hned po osteoporóze. Kosti se pod vlivem nemoci deformují, zvětšují a jsou křehčí. Mezi nejčastější příznak patří bolest kostí.
K další příčině patologické zlomeniny patří nádorové onemocnění. Může se jednat o nádory kosti a jejich částí, jako jsou například osteosarkom nebo Ewingův sarkom. Častěji se ovšem jedná o metastázy nádorů, které postihly jinou část těla.
Patologická zlomenina může být zapříčiněna i nedostatkem vitaminu D nebo onemocněním zvané křivice (nedostatek vitaminu D u dětí).
Únavová zlomenina
Tato zlomenina také postihne pacienta bez zjevného úrazu. Obvykle k ní dochází po opakované namáhavé aktivitě (typicky například u sportovců). Právě únavová zlomenina se bolestí a otokem často projevuje až později než ve chvíli, kdy dojde ke zlomení kosti.
Zlomeniny lze dále dělit podle poškození pokožky na: uzavřené (nebyla narušena pokožka) nebo otevřené (kromě vyšší hrozby ztráty velkého množství krve přibývá i riziko vniknutí infekce do otevřené rány), podle počtu úlomků (dvou, tří a čtyřúlomkové, při více úlomcích pak tříštivé) nebo podle průběhu lomné linie (příčná, šikmá, spirální).
Příznaky
Zlomeniny mohou mít mírné nebo žádné příznaky. Nelze se tedy spoléhat ne to, že zlomenina bolí, otéká nebo znemožňuje pohyb například končetiny. Bolest nebo otok se mohou objevit až později. Závažné zlomeniny poznáte podle toho, že kosti jsou v nepřirozené poloze nebo že v místě zlomení jsou rány, které mohou krvácet. Někdy pacienti také uvádějí, že při úrazu slyšeli prasknutí kosti.
Zkušenější mohou poznat zlomeninu podle takzvané krepitace, tedy pokud lze při pohmatání slyšet tření kostí či ulomených částic o sebe. Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, lze vidět i poraněnou kost.
Stoprocentně však potvrdí zlomeninu lékař na základě rentgenu, případně počítačové tomografie (CT), zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) nebo kostního skenu.
První pomoc
Při závažnějších stavech ihned zavolejte lékařskou záchrannou službu 155, tam vás budou instruovat, co dál. S postiženým hýbejte co nejméně. V žádném případě se nesnažte zlomeninu sami fixovat nebo rovnat, popřípadě při otevřené zlomenině kost zpátky zastrčit.
Pokud zlomenina krvácí, je nutno krvácení zastavit. Můžete použít čistou tkaninu, nejlepší je ale tlakový obvaz.
U jednodušších poranění s poraněným místem hýbejte co nejméně a chlaďte ho přes šátek nebo obvaz. Pacienta transportujte do nemocnice.
Léčba
Zlomeninu je třeba zafixovat po narovnání a umístění končetin na správné místo. V závažnějších případech je nutná operace, kdy se kost uchytí na správné místo pomocí drátů a šroubů.
Léky
Používají se léky tlumící bolest a k zlepšení pooperačních stavů pomáhají enzymy.
Vyšetření
Rentgen, případně počítačová tomografie (CT), zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) nebo kostní sken.
Komplikace
V blízkosti kostí se nacházejí cévy a nervy, které zlomená kost může poškodit a způsobit krvácení. Při velkých ztrátách může dojít až k šoku. U otevřených zlomenin se do rány může dostat infekce.
Komplikací při léčbě zlomenin může být prodloužené hojení nebo vznik tzv. pakloubu (pokud nedojde ke srůstu kostí ani za dobu dvojnásobnou oproti běžnému hojení).
Trvalé následky
Při správném srůstu kostí je zlomenina bez trvalých následků, při špatném srůstu či nedostatečné rehabilitaci mohou přijít následky v podobě omezenosti pohybu nebo bolestí při jeho vykonávání.
Prevence
Prevencí proti zlomeninám může být jen opatrnost, v případě nemoci správně prováděná léčba.
Kdy jít k lékaři?
K lékaři by člověk měl jít pokaždé, když určité místo silně bolí nebo s ním nelze či lze pouze omezeně hýbat.