Antibiotika: Které potraviny nebo léky mohou snížit jejich účinnost?
Lékárníci se každoročně v rámci Evropského antibiotického týdne, který právě probíhá, snaží vyvrátit mýty, které jsou s těmito léky spojeny. Jak ale upozorňují, situace je stále špatná. Pacienti je užívají bez konzultace s lékařem a nevědí, jak reagují s jinými léky.
Vynález antibiotik patří rozhodně mezi největší milníky medicíny. Není to ale zázračný lék na všechno, a navíc při špatném používání hrozí, že na ně vznikne rezistence a dále už nebudou tak dobře zabírat. Co byste si měli zapamatovat, aby vám opravdu pomohla?
Antibiotika nepomáhají v boji s viry
Průzkumy potvrzují: Každý pátý pacient se stále mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Odhalily to výsledky dotazníkových šetření, která ve spolupráci s komorou připravují každoročně studenti farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně. „Mezi českými pacienty je o antibiotikách rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností. Mnozí si myslí, že jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D, prezident České lékárnické komory.
Na virózu a na chřipku prostě antibiotika nepomáhají, jsou účinná proti bakteriím a ne virům, které mají na svědomí virózy. Mezi ně patří všechny běžná nachlazení, rýmy, kašle a podobně.
Léky je třeba dobrat
I když jsou antibiotika léky velmi účinné, nejsou všemocná a člověk by při jejich užívání měl také odpočívat. To se ale neděje, pacienti užívající antibiotika chodí do práce a co je také varující: Zbylá si schovávají pro další potřebu.
„Výsledky dotazníkového šetření poukazují na potřebu soustavné edukace pacientů. Například počet pacientů, kteří si schovávají zbylá antibiotika pro případnou další potřebu, je stále více než 10 procent. Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě, a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 procent dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 procent od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Krebs.
Mohou reagovat s jinými látkami
Lékárníci upozorňují na to, že pacient by měl také dodržovat doporučení, jaké léky brát a s čím je nekombinovat. To by mu vždy měl říci lékárník. „Antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku,“ upozorňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
„Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu – statiny, například simvastatin. Pokud s nimi pacient zároveň užívá takzvaná makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.
Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody. „Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnou potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ přibližuje další příklady z praxe Krebs. Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml.
Někdy se bez nich neobejdete
I když je stále mnoho lidí, kteří antibiotika požadují při každém kašli, přibývá i těch, co k nim přistupují zodpovědně. Patří mezi ně i rodiče malých dětí. „Klesá počet rodičů, kteří považují radu režimových opatření od lékaře za nedostatečnou zdravotní péči. Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 procent dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 procent,“ komentuje Kopecký.
Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 procent rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 procent. Většina rodičů (72,7 procent) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou.
Související články
