Jak pečovat o blízkého po úrazu? Praktické rady na domácí léčení

Jak pečovat o blízkého po úrazu? Praktické rady na domácí léčení
Kromě bolestí trpí pacienti v domácím léčení nesnesitelnou nudou • Autor: iStock.com
9. listopadu 2017 • 06:00

Úraz a jakákoli rekonvalescence třeba po operaci jsou zátěží pro celou domácnost. Jak postupovat, aby toto období proběhlo bez větších komplikací a nemocný se co nejdříve dostal do formy?

Zlomená noha, vyhozený meniskus, ale i podvrtnutý kotník můžou být prekérní záležitostí. Ať už se to přihodí vám nebo někomu z rodiny. Pohyb o berlích nebo francouzských holích nikomu na zdatnosti a výkonnosti nepřidá. A na dobré náladě taky ne. Totéž platí o jakýchkoli úrazech nebo rekonvalescenci po nějakém lékařském zákroku či nemoci.  Naštěstí to vesměs lze zvládnout bez větší újmy na chodu domácnosti i psychické pohodě. Pokud se ovšem všichni snaží najít kompromisy a vzájemně si vycházet vstříc.

Největším nebezpečím je, pokud ten „dočasně poškozený“, tudíž „méně funkční“ nebo kterýkoli člen rodiny začne takzvaně ztrácet nervy a celou situaci vnímat jako zásadní problém. Nervozita se snadno přenáší a zbytečně se můžete ocitnout v napjaté atmosféře, která neprospívá nikomu, natož uzdravení toho, kdo je, vesměs bez vlastní viny, celé situace příčinou.

V první fázi byste se měli v klidu domluvit, jaká omezení a povinnosti pro všechny zúčastněné vyvstávají, jak je nejlépe rozložit tak, aby to bylo co nejméně ke škodě běžných úkonů.

Zraněný či rekonvalescent by pochopitelně neměl svého postavení zneužívat a nechat se samoúčelně „obskakovat“ a stupňovat své nároky, ale také by se v zájmu brzkého uzdravení neměl přetěžovat a hrnout se do kdečeho, aby sobě i okolí dokazoval, co všechno zvládne.

Povinnosti v domácnosti se musí rozdělit

Ostatní by měli převzít některé povinnosti, zároveň dotyčnému alespoň některé adekvátní jeho stavu přenechat, aby si nepřipadal na obtíž, nepropadal nudě, čas mu neutíkal tak pomalu… Měli by mu být nápomocni v hledání vhodných aktivit – sehnat mu knížky, jaké by ho mohly bavit, podklady a potřeby pro nějaké koníčky a zábavy. Určitě není nejšťastnější trávit většinu času u televize. Ta krom jiného nesvědčí zdravému spánku, kterého by měl rekonvalescent mít dostatek.

Přesto u některých pacientů dochází ke spánkové deprivaci, například v důsledku snížení pohybu a čerstvého vzduchu nebo krátkým nevydatným podřimováním během celého dne, což může vést k noční nespavosti. Někdy může být její příčinou celkový stres z choroby nebo úrazu, kdy se zároveň dotyčný často až přehnaně soustřeďuje na zvládnutí a potlačení všech příznaků, úzkostlivě se neustále kontroluje, aby naprosto dokonale plnil všechna doporučení, má panickou hrůzu z jakýchkoli patogenních látek, přestává být schopen se uvolnit a v klidu odpočívat.

Na druhé straně by nikdo ze zúčastněných neměl zapomínat, že období rekonvalescence, tedy proces doléčení, může být delší a obtížnější, než se na první pohled zdá. Celý organizmus se musí postupně vyrovnat s předchozí nemocí nebo úrazem. I když už si začne doléčovaný pacient připadat fit a působí tak i na své okolí, nemusí to znamenat, že je jeho tělo již zcela v původní formě a není třeba na něj brát žádné ohledy. Spíš je důležité zátěž a míru pohybu postupně zvyšovat.

Co jíst a pít v období rekonvalescence?

Velmi důležitá je také vhodná strava a dostatek tekutin. Vzhledem k menšímu množství pohybu by pokrmy neměly být zbytečně kalorické, ale co nejpestřejší a bohaté na vitamíny, minerály a stopové prvky. I ostatní členové rodiny by se měli případným úpravám jídelníčku solidárně přizpůsobit.
Existují ale i extrémy, kdy pacient, nebo častěji pacientka, propadne strachu, že by v důsledku snížení pohybových aktivit mohl tloustnout, tak jídlo omezuje na naprosté minimum, což zotavení rozhodně neurychlí.

Posilující a snadno stravitelné, přitom dietní jsou výživné nápoje, které mohou nahradit i třeba snídani, svačinu nebo lehkou večeři. Spočívají v rozmixovaném ovoci, klidně i kompotovaném, nebo zelenině, přidává se různé koření – k ovoci hlavně skořice – a do ovocných i zeleninových také různá semínka: sezamové, lněné, slunečnicové, dýňové. Sladí se medem.

Jako tekutinu lze použít obyčejnou vodu, ale samozřejmě chutnější je ovocná šťáva, případně mléko (i kokosové, sójové nebo rýžové), jogurt či kefír nebo podmáslí. Snadno se v nápoji rozmixují také opražené ovesné vločky.

Z ovoce si zaslouží vyzdvihnout například ananas, který díky množství přírodních enzymů a ovocného cukru pomáhá překonat pocity vyčerpání.

Nápoj z koření dodá sílu

Ozdravující a posilující nápoje si můžeme připravit také z koření – třeba drceného badyánu, skořice, hřebíčku, fenyklových semínek… Koření se jednoduše zalije vroucí vodou a nechá vylouhovat. Popíjet lze takový nápoj během celého dne.

Dbát bychom měli také na dostatečný přísun železa, zinku, hořčíku a vápníku, takže si dopřejte třeba mandle, mák, dýňová semínka, sehnat lze i mandlový, makový a dýňový olej, kterých by se měla spolknout jedna lžička denně.

Všechny doporučené součásti stravy mohou konzumovat všichni členové domácnosti, protože i oni si jistě zaslouží posílení zdraví a rekonvalescent zase maximální loajalitu a pocit pospolitosti.

Autor: Ivana Vajnarová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.