Náhlé selhání srdce: Proč postihne i sportovce, kteří chodí na pravidelné prohlídky?

Náhlé selhání srdce: Proč postihne i sportovce, kteří chodí na pravidelné prohlídky?
Hypertrofická kardiomyopatie často uniká pozornosti lékařů i u sportovců, kteří chodí pravidelně na prohlídky • Autor: iStock.com
12. října 2016 • 12:35

Svět čas od času zaplaví zprávy o náhlém úmrtí mladého sportovce, kterého smrt zasáhla uprostřed podávaného výkonu. Mluví se o nečekané smrti. Ve většině případů je příčinou tragédie srdeční onemocnění zvané hypertrofická kardiomyopatie, které způsobí zástavu srdce. 

Hypertrofická kardiomyopatie patří mezi nejčastější dědičná srdeční onemocnění. Jeho záludnost je v tom, že nemocný o své chorobě vůbec neví a prvním viditelným projevem onemocnění je až tragická událost v podobě náhlé smrti v mladém věku. Jen u části nemocných dochází k postupnému rozvoji potíží, jako je dušnost a zvýšená únava doprovázející fyzickou aktivitu.

Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění doprovázené zbytněním části srdeční tkáně, které má za následek zmenšení srdečních komor. "U zdravého člověka je srdeční stěna silná asi 10 milimetrů. U hypertrofické kardiomyopatie dojde k dvojnásobnému, někdy i většímu zesílení části této tkáně. Nejčastějším místem zbytnění je mezikomorová přepážka, tedy část mezi pravou a levou srdeční komorou," popisuje přednosta Kardiologické kliniky 2. lékařské kliniky UK a Fakultní nemocnice Motol v Praze prof. MUDr. Josef Veselka, CSc. Toto zesílení má asi u jedné třetiny nemocných za následek zhoršení výtoku krve z levé komory do aorty a vznik vážných poruch srdečního rytmu. Až desetina takto nemocných je ohrožena náhlou smrtí v důsledku srdeční zástavy v mladém věku. 



Příčinou postupného zbytnění srdeční tkáně je genetická porucha, která způsobuje nesprávné složení bílkovin tvořících srdeční tkáň. Tkáň vzniklá z nekvalitních bílkovin není dostatečně výkonná a organismus reaguje na snížení výkonu srdce právě zesílením tkání. Nejčastější obdobím, kdy k tomu dochází, bývá puberta.

Proč se sportovec najednou skácí k zemi?

Hypertrofická kardiomyopatie je velmi vážné onemocnění, jehož nebezpečí spočívá i v tom, že velmi často uniká pozornosti lékařů. A to i v řadách sportovců, kteří pravidelně podstupují zdravotní prohlídky a zátěžové testy. "Běžné zátěžové testy nemoc neodhalí. Neexistuje žádný vědecký důkaz, že by vyšetření, jejichž součástí je ergometrie (měření výkonu srdce při zvýšené fyzické zátěži) či spiroergometrie (měření výkonu srdce a zásobení organismu kyslíkem při zvýšení fyzické zátěži), byla schopna odhalit tuto nemoc nebo snížit riziko náhlé smrti u mladých sportovců.

Nejlepší prevencí je natočení klidového EKG jednou za rok. Pokud EKG ukáže změny v srdeční činnosti, je na místě další kardiologické vyšetření. Hypertrofickou kardiomyopatii je možné odhalit pomocí zobrazovacích metod, například ultrazvukového vyšetření srdce (ECHO), které zobrazí lokalitu i míru zbytnělé tkáně. Tato vyšetření však nejsou součástí zdravotních testů u sportovců," vysvětluje kardiolog. 

Klasickým příkladem náhlého úmrtí v důsledku hypertrofické kardiomyopatie je scéna, kdy fotbalista běží po hřišti za míčem, náhle se sveze k zemi a jako příčina úmrtí je stanovena zástava srdce. Co se stalo? 
Zbytnění srdeční tkáně souvisí s poruchou srdečního rytmu. Nejvážnější je tzv. komorová tachykardie, při které dochází k nesprávnému šíření elektrických vzruchů v srdeční tkáni, v důsledku toho dojde k přerušení srdečního rytmu a zástavě krevního oběhu. Zastavení krevního oběhu znamená přerušení zásobování organismu kyslíkem. "Na nedostatek kyslíku jako první reaguje mozek a člověk upadá do bezvědomí. Pokud v tomto okamžiku nedojde k rychlému nastartování srdeční činnosti masáží srdce nebo pomocí defibrilátoru, člověk umírá," dodává lékař.

Pravděpodobnost náhlého úmrtí je možné u rizikových pacientů stanovit na základě některých údajů, mezi které patří například zohlednění náhlého úmrtí v rodinné anamnéze, výskyt nevysvětlitelných ztrát vědomí, diagnostika závažných poruch srdečního rytmu, ale i řada nižších rizikových faktorů. Zaznamenání dvou a více silných rizikových faktorů nebo více nižších znamená zvýšené riziko náhlého úmrtí. 

Je-li již diagnostikována hypertrofická kardiomyopatie, je možným řešením potíží miniinvazivní zákrok, tzv. alkoholová ablace. "Alkoholová ablace je výkon, který pacient podstupuje bez celkové anestezie, pouze v mírné sedaci a lokálním znecitlivění třísel, přes něž se do srdce zavádějí katétry. Po zavedení katétrů do problémového místa je do srdce pod stálou ultrazvukovou kontrolou vstříknut 96procentní alkohol. Ten zbytnělou tkáň spálí a dojde k uvolnění průchodu krve do organismu," popisuje profesor Veselka. 

Po alkoholové ablaci dochází u nemocného k výraznému zmírnění potíží. Jde o zákrok, který člověku umožní návrat do plnohodnotného života. U vrcholových sportovců se však nedoporučuje návrat k jejich aktivitám. 

Jak funguje krevní oběh:

  • Úkolem srdce a cév je zásobování tkání organismu okysličenou krví a odvod odkysličené krve z těchto tkání zpět do srdce.
  • Krev se do oběhu dostává tlakem, který vzniká stahem srdce.
  • Okysličená krev se z levé síně dostává do levé komory, odtud je tlakem vypuzena do aorty a dále tepnami do krevního oběhu.
  • Odkysličená krev je z organismu odváděna žílami do pravé síně a následně do pravé komory, odkud je vypuzena do plic, kde dojde k jejímu okysličení a vrací se zpět do srdce, do levé komory, síně a přes aortu zpět do organismu.
  • Dojde-li k poškození velkých tepen, krev tryská a pulzuje podle srdečních stahů. Při poškození žil krev volně vytéká. 

 

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Josef Veselka, CSc. přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.