Jaké nežádoucí účinky mají antibiotika? Při jaké nemoci je nasadit a kdy je to zbytečné?
Antibiotika nám pomáhají už 100 let. Avšak i tak dobrý lék má svou horší stránku – nežádoucí účinky, které s jejich užíváním souvisejí. Proto bychom jejich pomoc měli volit zejména při onemocnění bakteriálního původu. V ostatních případech jsou zbytečná, léčbu neurychlí a činí nás rezistentní.
Stejně jako všechny léky mohou mít antibiotika vedlejší účinky a měla by být používána pouze v případě potřeby. Když si vezmete antibiotikum, které nepotřebujete, zbytečně se vystavujete vedlejším účinkům léku a nemáte z toho žádný užitek. Z tohoto důvodu je důležité vědět o antibiotikách víc.
Nežádoucí účinky ATB
Antibiotika jsou pro léčbu závažných bakteriálních infekcí nenahraditelná, ale čím častěji je užíváme, tím více trpí naše přirozená mikroflóra. A to je právě jeden z hlavních důvodů, proč bychom je měli brát s respektem. Ale nežádoucích účinků souvisejících s antibiotiky je víc. Mezi časté vedlejší účinky antibiotik patří nevolnost, průjem a bolesti žaludku. Někdy mohou tyto příznaky vést k dehydrataci a dalším problémům.
Střeva a trávení v ohrožení
Antibiotika (ATB) jsou léky na infekce bakteriálního původu. My máme v těle nejen bakterie škodlivé, ale i prospěšné. Jen ve střevě jich sídlí několik desítek bilionů, vytvářejí střevní mikroflóru, která má pro nás velký význam. Avšak když nám lékař předepíše ATB, má to na ni negativní vliv. „Čím dál více poznáváme, jak je pro nás přirozená mikroflóra důležitá. Její porušení, k němuž dochází v souvislosti s léčbou antibiotiky, může vést i k závažným infekcím, jako jsou střevní infekce vyvolané klostridiemi či infekce vyvolané kvasinkami.
Dalším problémem je, že každé užívání antibiotik zvyšuje odolnost bakterií a šíření tzv. rezistentních kmenů v populaci, na něž antibiotika přestávají fungovat,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka. Při léčbě pomocí ATB je doporučována zvýšená konzumace probiotik, které mohou částečně snížit riziko trávicích obtíží po užívání ATB. Ale jak říká odborník, není to absolutní záchrana, neboť mikroflóra lidského střeva je pestrá. Obsahuje ohromné množství různých druhů bakterií, které se dokonce navzájem potřebují. V probioticích jich ale bývá málo, proto přirozenou mikroflóru nezachrání. Většinou se proto zažívacím obtížím při léčbě ATB nevyhneme.
Alergické reakce na ATB
Každý rok dle statistik Cleveland Clinic navštíví pohotovostní oddělení více než 140 000 návštěv kvůli reakci na antibiotika. Téměř čtyři z pěti návštěv pohotovosti kvůli nežádoucím účinkům souvisejícím s antibiotiky jsou způsobeny alergickou reakcí. Tyto reakce se mohou pohybovat od mírné vyrážky a svědění až po závažné puchýřnaté kožní reakce, otok obličeje a hrdla a problémy s dýcháním.
U ATB dochází poměrně často k alergickým nebo tzv. polékovým reakcím. Řada pacientů uvádí, že má po jejich užití trávicí obtíže. Některé bohužel mohou ohrožovat na životě. V posledních letech pacienti často uváděli alergii na penicilin. Nicméně tento typ „alergie“ je výrazně nadhodnocen. „Vědci z Harvardovy univerzity prokázali, že více jak 90 % pacientů, kteří uvádějí, že měli vyrážku po penicilinu, ho budou tolerovat. Navíc se jedná o účinné a velmi šetrné antibiotikum,“ dodává Trojánek. Pokud se vám něco nezdá, ihned kontaktujte lékaře.
Vznik rezistence
Užívání antibiotika, které nepotřebujete, může vést k rozvoji rezistence na antibiotika. Když se vyvine rezistence, antibiotika nemusejí být schopna zastavit budoucí infekce. Pokaždé, když si vezmete antibiotikum, které nepotřebujete, zvyšujete své riziko, že se v budoucnu vyvine rezistentní infekce. Nadužívání nebo nevhodné užívání antibiotik dává bakteriím šanci se přizpůsobit. Když k tomu dojde, antibiotika již nefungují tak dobře při léčbě infekce – bakterie se stanou „odolnými“ vůči antibiotikům.
Jak je to s populárními tzv. třídenními antibiotiky?
Krátkodobé, tzv. „třídenní“ antibiotikum (azitromycin) je poměrně oblíbené. Bohužel dle lékaře Milana Trojánka však jeho užívání skýtá řadu rizik. „Mimo jiné poměrně významně ovlivňuje mikroflóru sliznic a značně přispívá svým dlouhým působením na selekci odolných kmenů bakterií – citlivé zahubí, rezistentní bohužel přežijí a ATB na ně již nefungují. Proto jsou v případě nutnosti vhodnější penicilinová antibiotika.“
Kdy se léčí pomocí ATB?
„S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ vysvětluje zjednodušeně doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. ATB by měl vždy předepsat lékař. Avšak ani některá bakteriální onemocnění nejsou tak závažná, aby vznikla nutnost užívat ATB. Mnohdy spontánně ustupují bez ATB. Proto je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika antibiotické terapie. Onemocnění s léčbou ATB:
Kdy ATB není nutné?
Viry nelze léčit antibiotiky. U virových infekcí nejsou ATB nutná a ani na ně nezabírají.
Bolest v krku – obvykle způsobují také viry. Antibiotika se nedoporučují, pokud nemáte streptokoka. Trvání nemoci 7 dní
Běžné nachlazení – trvání nemoci 10 dní
Zánět vedlejších nosních dutin – trvání nemoci 18 dní
Kašel nebo bronchitida – trvání nemoci 21 dní
dále
Rotavirová průjmová onemocnění
