Potravinové alergie: Kdy je na vině dědičnost a jak probíhá léčba?
Mnoho mechanismů nežádoucích reakcí na potraviny má genetický původ. V případě alergie to platí 100%, bylo identifikováno přes 100 různých genů nesoucích možné riziko nepřiměřené imunologické odpovědi.
„První projevy lze očekávat v prvním roce věku. Ale i u intolerance se můžeme setkat s dědičností, byť se první příznaky nemusejí objevit v prvních letech života (glutenová, laktózová či fruktózová intolerance). Relativně často se setkáváme se získaným typem intolerance, kdy z nejrůznějších primárních důvodů dojde k poruše trávení – malabsorpci, resp. snížení enzymatické aktivity (histaminová a opět i laktózová intolerance). Příkladem prvotní příčiny malabsorpce je proběhlá infekce trávicího traktu, na druhé straně předpokládaný vliv dlouhodobě porušované životosprávy (diety) zůstává víceméně nevyjasněný, byť pravděpodobný,“ pokračuje alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs z ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow v Praze.
Silná osmička alergenů
V případě alergie jde o silnou osmičku (big 8 food): bílkoviny kravského mléka, vejce, lepek, sója, ořechy, arašídy, ryby, korýši a měkkýši. „Tato osmička je příčinou až 90 procent všech potravinových alergií. Zohlednit bychom měli věk pacienta: zatímco v prvních letech jde o mléko, vejce a ořechy, v dospělém věku vedou arašídy, ryby, korýši a měkkýši,“ upřesňuje odborník. Za příčinou trávicích či respiračních problémů nemusejí stát potraviny jako takové. Je třeba vzít v potaz dlouhodobý účinek nejrůznější zátěže. Dlouhodobý stres (strach, obavy, úzkost, přepracovanost, nedostatečný spánek, ale též nadměrné ambice i sport) vedou k tělesnému postižení, a to i u dětí (bolesti bříška).
V těchto případech se mohou některé symptomy objevit po konzumaci obtížněji stravitelných potravin, kam patří tučné pokrmy a rovněž zmíněné mléko a lepek. Máte protilátky? „U lékaře by měly být testy sofistikované, vycházející z medicíny založené na důkazech. Obvykle jde o různé laboratorní i kožní testy zaměřené na průkaz alergických protilátek (specifických imunoglobulinů izotypu E, tedy IgE). Oproti tomu držet dietu na základě diagnostických metod, které neordinoval a nehodnotil alergolog (alergie) nebo gastroenterolog (intolerance), vidím jako velkou chybu,“ konstatuje MUDr. Fuchs.
Samoléčba: Ne!
Pokud je Vám zle po konzumaci určité potraviny, je dobré včas navštívit lékaře. Jakákoliv samoléčba či rady našich babiček se v tomto případě opravdu nedoporučují. Je totiž nutné vyloučit případné onemocnění žlučníku, slinivky nebo střev…
Laktóza – jedna velká záhada
Laktóza a její nesnášenlivost patří k jedné z nejrozšířenějších alergií na potraviny vůbec. Důvodem je neschopnost organismu štěpit mléčný cukr laktózu, což nastává v důsledku absence štěpicího enzymu laktázy. Jde o nejčastější metabolickou odchylku vůbec. V některých zemích a u některých etnik tento enzym chybí až u 100 procent populace (černoši, indiáni).
Laktózová intolerance se obvykle začne projevovat až kolem 10. roku věku. Nikdy nejde o stoprocentní nesnášenlivost, každý nosič této víceméně „kosmetické“ vady má svou tolerovatelnou dávku mléka či mléčných výrobků léty vyzkoušenou (obvykle 5 gramů laktózy a více, což odpovídá 100 ml mléka a více). Fermentované mléčné produkty se snášejí lépe, obsahují totiž menší či vysloveně nepatrné množství mléčného cukru (jogurty a především sýry). Stejná laktóza je v ostatních živočišných mlékách, proto se intolerance nedá řešit mlékem kozím či ovčím.
Jak je to s lepkem?
Nesnášenlivost lepku má dvojí charakter. Vyskytuje se v podobě alergie na lepek, která postihuje zhruba 1 až 3 procenta populace, a pak je tu glutenová intolerance známá také jako celiakie. Celiakie je genetické onemocnění s autoimunitními prvky (1 až 2 procenta populace).
Celiakie musí být diagnostikována specialistou z oboru gastroenterologie, nikdy by se neměla držet bezlepková dieta bez předchozího odborného vyšetření. Devět z deseti celiaků je přitom bezpříznakových. Třetí kapitolou komplikující diagnostický i terapeutický přístup u obou předchozích reakcí se v posledních letech stala takzvaná neceliakální glutenová senzitivita (NCGS), kde dosud nebyl spolehlivě prokázán patofyziologický mechanismus.
Údajně tím trpí asi 6 procent populace, kteří po dlouhodobé konzumaci lepku popisují nejrozmanitější příznaky – od svalové únavy přes bolesti kloubů i kostí a migrenózní bolesti hlavy až po poruchy citlivosti a ztrátu výkonnosti. Ale kupodivu ve skutečnosti nejde o celiakální devastaci střevní sliznice. Zmíněné příznaky, které nevynechávají ani trávicí trakt (dráždivý tračník), ustupují při dodržování bezlepkové diety.
Lze alergii vyléčit?
Úkolem medicíny je příčinnou potravinu pojmenovat, zjistit patofyziologickou podstatu nežádoucí reakce a podle toho léčit. Terapie je pak velmi jednoduchá – u alergie jde o eliminaci osudné bílkoviny (bílkovin). Medikamentózní léčba je jen podpůrná, mírnící příznaky, například při použití zmíněných antihistaminik. U intolerancí je tomu obdobně – známe-li podstatu, pak je třeba omezit příslušný cukr nebo biogenní amin (histamin, tyramin aj.). Nové metody jsou ve stadiu výzkumu, zatím bez širokého uplatnění. U imunologické podstaty se zkouší biologická terapie (antimetabolity, blokující protilátky a jiné) i podávání vakcín připravených nejčastěji přímo z naturálních potravin.
Odborná spolupráce: MUDr. Martin Fuchs, ambulance klinické imunologie a alergologie Immunoflow
