Jak můžou probiotika ovlivnit zdraví kůže? Takhle se zbavíte vyrážek i akné
Mikrobiom v naší kůži reguluje zánět a slouží jako bariéra proti patogenům. Zhoršené akné, svědivá pokožka či unaveně vypadající pleť může ovlivnit stav střev. Probiotika v tom hrají velkou roli. Jak moc? A opravdu díky nim můžeme mít hezčí pleť?
Rostoucí výzkumy ukazují, že produkty na péči o pleť s prebiotiky, probiotiky a postbiotiky pomáhají uvádět zdravé mikroby kůže zpět do rovnováhy. Dokonce velké kosmetické značky se začaly zaměřovat mnohem více na podporu kožního mikrobiomu. O čem je řeč? Každá oblast našeho těla má svůj vlastní jedinečný mikrobiom (většinou dobrých) virů, hub a bakterií.
Mikrobiom v naší kůži, největším orgánu na těle, reguluje zánět a slouží jako bariéra proti patogenům. Chronický zánět, stres, změny v hladině pH pokožky a naše strava mohou kromě jiných faktorů vytvořit nerovnováhu v těchto mikrobech. A když se ekosystém dostane do nerovnováhy, může vést k infekcím nebo kožním onemocněním, jako je akné, ekzém a růžovka. Probiotika, prebiotika a postbiotika hrají velkou roli ve zlepšení stavu mikrobiomu naší pokožky.
Prebiotika, probiotika, postbiotika
Na důležitost probiotik pro naše tělo upozorňuje nutriční specialistka a zakladatelka Zdravého stravování Mgr. Kateřina Šimková: „Probiotika ve střevním mikrobiomu se zásadní měrou podílejí na redukci zánětu a minimalizaci množství výskytu škodlivých bakteriích ve střevech, které mohou být původci zánětu. Špatná imunita má pak různé dopady, jsme často nemocní, ženy trpí kvasinkovými infekcemi, můžeme se potýkat se záněty očí či uší a ve vztahu k pokožce nás častěji trápí i kožní problémy. Pokožka se stává svědivou, více se potí, což se může projevit vznikem lupů, vyrážek, bradavic či akné. Proto bychom měli stravou dodat synbiotika, tedy probiotika a prebiotika.
Probiotika jsou žádoucí živé přátelské bakterie a prebiotika, tedy oligosacharidy neboli nestravitelná část vlákniny, slouží jako jejich potrava. Pokud bych to měla k něčemu připodobnit prebiotika fungují jako substrát u rostlin, aby jim umožnil prospívat a množit se.“ Postbiotika jsou pak vedlejší produkty fermentace produkované bakteriemi, které dvojici doplňují.
Jaký vliv mají na pleť?
Probiotika jsou živé bakterie, které podporují zdravé bakterie v našem těle, a proto díky nim můžeme předcházet a léčit kožní onemocnění včetně ekzému, akné, suché kůže a poškození kůže způsobené UV zářením. Mary-Margaret Kober, certifikovaná dermatoložka v Neapoli na Floridě, to vysvětluje tím, že některá probiotika zvyšují v kůži produkci ceramidů nebo lipidů (tuků), které zachycují vlhkost v kůži a udržují hladinu bakterií způsobujících akné pod kontrolou. „Lidé s ekzémem mají nižší hladiny ceramidů, takže jejich nahrazení může být velmi důležité,“ říká Kober. Studie naznačují, že používání probiotických produktů pečujících o pleť může snížit výskyt akné a zmírňovat suchou pokožku a ekzémy.
Chrání před rakovinou kůže
Hodnota pH pokožky se s věkem zvyšuje, takže je sušší a umožňuje růst více „špatných“ bakterií. Když se k tomu přidá poškození kůže UV zářením ze slunce, zhoršuje se schopnost pokožky bojovat s volnými radikály, které jsou normálními vedlejšími produkty našich tělesných metabolických procesů, které poškozují naše buňky. Probiotika vyživují zdravé bakterie, aby vyrovnaly pH pokožky a chránily před poškozením volnými radikály. Pomáhají předcházet rakovině kůže a mohou změnit některé způsoby růstu kůže, aby měla zdravější vzhled. Nutné je doplňovat i prebiotika.
Některá prebiotika pomáhají vyrovnávat pH pokožky nebo podporují bariérovou funkci pokožky, což podporuje zdravé bakterie. Proto bylo prokázáno, že perorální užívání probiotik snižuje systémový zánět a prospívá kůži. Ať už jsou to prebiotika v kapslích, či prebiotické potraviny, jejich konzumací můžeme snížit riziko vzniku alergických kožních onemocnění, jako je ekzém, a zlepšit funkci kožní bariéry. Aplikace probiotik nebo prebiotik na kůži je nejpřímější a nejefektivnější způsob, jak ovlivnit mikrobiom pokožky.
Kde najdeme probiotika?
Prebiotika jsou doménou v celozrnných obilovinách, semínkách, ořeších, ovoci i zelenině. Pro nerozpustnou vlákninu jsou typická silná vlákna ve slupce nebo dužině. Stačí si vybavit jablka, ředkve, kedlubny, chřest, pórek či artyčoky. „Probiotika najdeme zejména v kysaných mléčných výrobcích, které prošly procesem fermentace, jako je kefír, acidofilní mléko, podmáslí, kyška nebo jogurty. Upřednostněte ty neochucené. Přidané cukry totiž v zažívání kvasí a pomáhají v něm zvyšovat počet nepřátelských bakterií a my potřebujeme opak,“ doporučuje Kateřina Šimková a zároveň vyjmenovává, kde všude probiotika najdeme. Žádoucí je také druhy zakysaných mléčných výrobků střídat, neboť probiotické mléčné výrobky obsahují různé mléčné kultury. Dalším zdrojem probiotik jsou i dlouhozrající sýry, jako je parmazán, čedar, gorgonzola nebo sýry, jako je feta či fermentovaný ovčí sýr brynza.
„Nezapomeňte také kvašenou zeleninu, jako je zelí, okurky, pickles či kimchi. Zajímavostí je, že mléčné kvašení násobně zvyšuje obsah vitaminu C, tzn. že během nachlazení můžete vhodnými potravinami i efektivněji bojovat proti nemoci. Kysané zelí má navíc odvodňovací účinek, a tak se odpadních látek z těla rychleji zbavíte. Probiotika můžete do sebe dostat i konzumací sóji a sójových výrobků, ale pozor, musíte ji jíst ve fermentované podobě, jako je tempeh či pasta miso, kterou můžete použít do polévek, asijských omáček či ochucení pomazánek,“ uzavírá Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
