Smrtící koronavirus: Příznaky, průběh a léčba nemoci
PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZUJEME. V posledních dnech se informace o koronaviru, který se poprvé objevil v Číně, stále šíří. Jak moc je situace vážná a jak se koronavirus projevuje?
Nový typ koronaviru má asi z 75 - 80 % shodnou genetickou informaci jako virus způsobující SARS (akutní respirační syndrom), který si mezi lety 2002 a 2003 vyžádal 774 obětí. Virus COVID-19 je patrně nakažlivější, nicméně způsobuje menší počet úmrtí. Podle aktuálního počtu nakažených a zemřelých vychází smrtnost na zhruba 3,4 procenta. Tento údaj ovšem nezahrnuje velké množství lehkých průběhů onemocnění.
Situaci v Česku sledujeme a průběžne aktualizujeme v článku zde.
Aktuální mapu šíření koronaviru najdete zde.
Návod na ušití roušky ze sáčku od vysavače najdete zde.
Návod pro OSVČ, jak žádat o ošetřovné, najdete zde.
„Vládní semafor“ i zahraniční opatření najdete zde.
Jak se koronavirus přenáší?
Inkubační doba korinaviru je 14 dní. Mezi lidmi se virus nejčastěji přenáší kašlem, kýcháním či osobním kontaktem, například podáním ruky v uzavřených prostorách až do vzdálenosti 4,5 metru. Člověk se ale může nakazit i po kontaktu s věcmi, které s koronavirem přijdou do styku (malda v MHD, kliky dveří a podobně), a poté přenesením rukou do úst, nosu nebo očí. Nakažení lidé by proto měli nosit ochranné roušky.
Rady jak posílit imunitu před koronavirem najdete zde.
Graf vývoje koronaviru v Česku najdete zde.
Graf vývoje koronaviru ve světě najdete zde.
Aplikaci eRouška můžete stáhnout z oficiálních stránek ZDE>>
Koronavirus, nebo chřipka?
Koronavirus se nejčastěji projevuje jako onemocnění chřipkou. Podle zkoumání Světové zdravotnické organizace (WHO), jejíž experti sledovali nakažené v Číně, patří mezi nejčastější příznaky horečka (88 %), suchý kašel (68 %), dýchavičnost (18 %), únava, bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %). Mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). V poslední době vědci zjistili, že příznakem koronaviru může být i náhlá částečná nebo úplná ztráta čichu a chuti. Naopak rýma příznakem nákazy koronavirem není.
U některých pacientů má nemoc lehký průběh, u těžších případů se ke zmíněným příznakům může přidat zápal plic a akutní respirační selhání, které někdy končí smrtí.
Informace o tom, kdy je dobré vyhledat kvůli koronaviru lékaře, najdete zde.
Každý případ infekce virem COVID-19 musí být charakteristický epidemiologickými kritérii – tzn. jedinec byl v ohnisku nákazy, a také klinickými kritérii – tzn. vykazuje příznaky, které jsou charakteristické pro dané onemocnění.
Kdo je nejvíc ohrožen?
Koronavirus nejvíc ohrožuje seniory a chronicky nemocné. Výzkum mezi 72 000 pacienty ukázal, že nejohroženější jsou pacienti se srdečními chorobami, zemřelo jich 10,5 % z celkového počtu nakažených. Na druhém místě jsou diabetici (7,3 %) a na třetím jsou lidé s chronickým respiračním onemocněním, například astmatem (6,3 %). Následují lidé s vysokým krevním tlakem (6 %), s rakovinou (5,6 %). Smrtnost u lidí, kteří zřejmě netrpí žádnou nemocí, je 0,9 %.
O riziku koronaviru pro děti čtěte zde.
„Mezi lidmi se virus přenáší kašlem, kýcháním či osobním kontaktem, například podáním ruky. “
Lék zatím neexistuje
Současný typ koronaviru je v pořadí sedmý známý. Předtím jich odborníci znali šest a dva z nich byly nebezpečné – SARS a MERS. Ty se v Česku neobjevily. Zbylé čtyři koronaviry jsou běžné a jejich záchyt byl v Česku v zimní sezoně.
Na koronavirus COVID-19 zatím neexistuje žádná prokázaná léčba a na vývoji vakcíny se teprve začíná pracovat. Nakažení pacienti jsou tak odkázáni na symptomatickou léčbu, tedy léčení pouze příznaků nemoci, jako jsou horečka nebo respirační potíže.
Na potlačení těchto příznaků se využívají běžně dostupné léky. Léčba je vždy individuální a podle Světové zdravotnické organizace bývá velmi úspěšná, pokud se nákaza koronavirem prokáže včas.
Teplota do 38 °C se nesráží, teprve nad tuto hodnotu by se měla podávat analgetika a antipyretika (Ibalgin, Paralen), která zároveň tlumí i bolesti hlavy a svalů. Při velmi vysokých horečkách by měl nemocný neprodleně vyhledat lékaře.
V rámci symptomatické léčby je nutné hodně pít (ideálně pouze vodu) a také odpočívat. V případě kašle nebo rýmy se podávají léky tlumící kašel a kapky do nosu. S vážnějšími respiračními potížemi (dušností) je nezbytné vyhledat lékaře.
V boji proti zákeřnému koronaviru nejsou účinná ani běžná antivirotika, podle zahraničních médií ale vědci v Pekingu zkoušeli pacienty ve Wuchanu léčit za pomoci přípravků, které se často užívají proti HIV a AIDS.
Další informace k tématu lék na koronavirus najdete zde.
Kde a proč koronavirus vznikl?
Nový typ koronaviru se objevil koncem loňského roku v čínském Wuchanu. Vědci přišli na to, že původcem viru je had, který se živil netopýry. Hadí maso se pak prodávalo na trhu s mořskými plody ve Wuchanu.
Co ale lékaři dosud nechápou, je, jak se virus adaptoval z chladnokrevných na teplokrevné živočichy. Dosavadní výzkumy naznačují, že část viru mohla předtím, než napadla první lidi, mutovat.
Běžná rouška před viry neochrání. Kterou je potřeba pořídit si kvůli nákaze čtěte zde.
Jak se vyhnout koronaviru
Lidé by se měli chovat stejně jak při klasickém respiračním onemocnění (chřipkové epidemii):
- vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
- dodržovat základní hygienická pravidla, v první řadě si často a správně mýt ruce
- používat dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
- nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
-
lidé, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli užívat jednorázové kapesníky a při kašlání a kýchání si zakrývat ústa – nikoli však rukou(!) – kapesník, který se po použití vyhodí, je v tomto případě mnohem vhodnější. Běžné roušky před nákazou neochrání, pomohou ale zamezit šíření kapének.
