Případů chřipky přibývá, blíží se epidemie. Víte, jak se bránit?
Nemocných akutními infekcemi dýchacích cest v Praze za týden podle hygieniků přibylo 18,5 procenta. Nejvíc jich je mezi dětmi a studenty, uvádí Hygienická stanice hlavního města Prahy. Epidemie chřipky přichází každoročně, obvykle v lednu, loni až na počátku února. Onemocní až deset procent dospělých a pětina dětí.
Nejvíc pacientů je aktuálně mezi dětmi a studenty, dětí do pěti let stonalo minulý týden asi 2300 na 100 000 dětí a studentů mezi 15 a 24 lety zhruba 1800. „V tomto týdnu byly hlášeny další dva případy chřipky s těžkým průběhem s nutností hospitalizace. Celkově je tedy v této sezoně hlášeno šest případů, z toho jeden s úmrtím,“ uvedli pražští hygienici.
Ideální čas na očkování proti chřipce jsou podzimní měsíce. A co nyní? „Protože imunita po očkování nastupuje až po dvou týdnech, vakcinace je teď sice možná, ale je to už skutečně na poslední chvíli a nemělo by se to dál odkládat,“ doporučuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.
Loni v tomto období už podle statistiky Státního zdravotního ústavu probíhala šest týdnů chřipková epidemie. Praktické lékaře navštívilo s akutní respirační infekcí více než 990 tisíc nemocných. „V posledních dvou letech bylo v rámci epidemií akutních respiračních infekcí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče přes 600 pacientů a každý rok této infekci podlehlo více než 200 pacientů. Jde o velice závažný problém,“ varuje internista a hematolog MUDr. David Pohlreich. Co dělat, aby nemoc neskončila pobytem v nemocnici?
Jak poznáte chřipku
Pohlreich vysvětluje, že mezi původci akutních respiračních onemocnění jsou dvakrát častější jiné viry než samotný chřipkový virus. Prostě jde o běžnou virózu, nejčastěji nachlazení, kašel nebo rýmu. Stále mnoho lidí ale říká běžnému nachlazení chřipka.
Obě onemocnění mívají často podobné příznaky, liší se ovšem průběhem, který v případě chřipky může přejít v závažné komplikace. Jak je tedy rozeznat? „Začátek chřipky je obvykle náhlý a prudký, s vysokými horečkami až ke 40 °C provázenými zimnicí. Nemocného trápí škrábání v krku, suchý a dráždivý kašel. Jedním z nejvýraznějších příznaků chřipky jsou bolesti – hlavy, svalů a kloubů. Ty způsobují pocit slabosti, únavy a vyčerpání,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.
Oproti tomu viróza nepřichází tak zprudka, kašel bývá vlhký, rýma se projeví hned na začátku. Nejsou při ní ale zdaleka tak vysoké teploty ani bolesti, ty jsou naopak u chřipky velké. Když člověk onemocní chřipkou, v jeho těle se uvolňují látky, které mu pomáhají bojovat s infekcí. Bolesti jsou důsledkem této imunitní reakce, takže přesto, že jsou nepříjemné, jsou dobrým znamením, že tělo funguje správně. Intenzivnější bolest mohou pociťovat starší lidé a lidé s chronickým onemocněním. K bolesti těla může ovšem přispívat i nedostatek tekutin, jejichž dostatečný příjem je při chřipce obzvlášť důležitý.
Jak léčit chřipku?
Žádné léky v podstatě nemoc neléčí, mohou ale snížit projevy nemoci. „Pokud jste již nakaženi, je důležité zaměřit se na tyto příznaky – snížit teplotu léky a fyzikálním chlazením, dodržovat klidový režim, doplňovat vitamíny. Zásadní je také dostatečný příjem tekutin včetně hrazení ztrát minerálních látek, které vznikají pocením nemocného,“ doporučuje MUDr. Pohlreich.
Důležitý je klid na lůžku a zvýšený příjem vitamínu C, který je důležitý pro reakci imunitního systému na infekci. Podstatným pomocníkem při léčbě chřipky jsou tekutiny, jejichž dostatečný příjem nahradí ztráty vzniklé pocením.
V období chřipek i nachlazení je nezbytné dodržovat správnou hygienu, a snížit tak riziko vzniku nebo šíření onemocnění na pracovišti či v rodině. Důležité je pravidelně si mýt ruce nebo použít alkoholovou dezinfekci rukou, při kašli a kýchání si zakrývat ústa rukou, používat papírové kapesníčky, vyhýbat se kontaktu s nakaženými lidmi. V prevenci šíření chřipky se také doporučuje trávit čas i na čerstvém vzduchu, mimo uzavřené místnosti.