Krvácivá horečka v Česku: Nejde o ebolu, nemoc je ale vážná
Ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou hantavirózou. Závažné onemocnění, které patří do skupiny krvácivých horeček a postihuje ledviny, přenáší na člověka drobní hlodavci. Nemocnice v minulých letech zaznamenala jeden, maximálně dva případy ročně. Častější výskyt krvácivé horečky může souviset s loňským přemnožením hrabošů.
Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od eboly přenosná z člověka na člověka. V Evropě je smrtelný průběh nemoci vzácný, ale řadě pacientů může nemoc způsobit trvalé následky. V Česku se vyskytují nejčastěji dva kmeny hantavirózy: dobrava a pumala. Přenášejí ji hlodavci.
Více o tématu čtěte ZDE.
Jak ji poznáte?
Mezi příznaky hantavirózy (krvácivé horečky) patří únava, slabost, bolest hlavy, zimnice a horečka, bolest v krku. Zpočátku se tedy může zdát, že se jedná o pouhou chřipku. Později pacientovi klesne tlak, je malátný a nakonec jsou poškozeny ledviny. Člověk močí jen málo, moč se zadržuje v organismu. Posléze se situace změní a pacient naopak začne vylučovat značné množství moči. Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů.
Jak se nemoc šíří?
Krvácivá horečka se přenáší zvířaty, zejména pak drobnými hlodavci (v Evropě např. hraboš norník rudý a myšice lesní, v Asii potkan, krysa obecná a myšice temnopásá). Člověk se může nakazit vdechnutím rozprášených výkalů nebo požitím kontaminované potravy. Vzájemný přenos mezi lidmi nebyl zaznamenán.
Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v roce 2018 bylo v celém Česku zachyceno pět případů krvácivé horečky, o rok dříve jich bylo 17 a v roce 2016 deset.
Léčba je náročná
Na krvácivou horečku dosud nebyl vyvinut žádný lék, vakcína se připravuje. Pacient musí být hospitalizován a lékaři jsou odkázáni hlavně na korekci vnitřního prostředí a udržování funkce ledvin. Někdy je nutné pacienta připojit na dialýzu. Podle potřeb by měla být podávána vhodná širokospektrální antibiotika.