Vitamín D: Zdroje, účinky, nedostatek, předávkování a další informace | Moje zdraví

Vitamín D: Zdroje, účinky, nedostatek, předávkování a další informace

Vitamín D: Zdroje, účinky, nedostatek, předávkování a další informace
Autor: istock.com
2. října 2020 • 06:00

Vitamín D je souhrnný název pro celou skupinu vitamínů. Mezi dva nejdůležitější patří vitamín D2 neboli ergokalciferol a vitamín D3, také zvaný cholekalciferol. Ergokalciferol se vyskytuje v rostlinných surovinách, cholekalciferol je přítomen v potravě živočišného původu.  

Jak se tvoří vitamín D

Vitamín D se skládá z vitamínu D2 a D3. Nejvíce „déčka“ získáte díky slunečním paprskům. Jakmile jim vystavíte svou kůži, vytvoří se v ní za působení cholesterolu provitamínu D (7-dehydrocholesterol). Ten se pak v těle přeměňuje na vitamín D. Ze slunce vytvořený vitamín D pokryje asi 80 % celkové denní potřeby. Zvláště v zimě a na jaře však bývá v našich zeměpisných podmínkách slunečných dní pomálu a tělo si nestačí vytvořit jeho dostatečnou hladinu. Státní zdravotní ústav uvedl informaci, že zejména v zimních a jarních měsících trpí nedostatkem vitamínu D téměř 50 % obyvatel Česka.

Účinky vitamínu D

Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu, byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a tkání. Vitamín D významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Tyto látky se díky němu v těle lépe vstřebávají, přičemž obě jsou důležité pro správnou stavbu kostí a zubů. Vitamín D také podporuje činnost imunitního systému, a podílí se tak na prevenci celé řady onemocnění – především ale těch respiračních.

Vitamín D a koronavirus

O vitamínu D se mluví také v souvislosti s onemocněním COVID-19. Podle nejnovějších zpráv je jeho nedostatek spojen s horším průběhem onemocnění koronavirem a s vyšším rizikem úmrtí. „Vitamín D je důležitý pro funkci imunitního systému a bylo prokázáno, že doplňky vitamínu D snižují riziko virových infekcí dýchacích cest,“ uvedl David Meltzer, vedoucí lékař University of Chicago. „Naše statistická analýza naznačuje, že to může být pravda pro infekci COVID-19.“

Podle některých studií měli pacienti s nízkými hladinami vitamínu D větší riziko těžšího průběhu a úmrtí během onemocnění COVIDem-19. 

Jaké jsou oficiální příznaky koronaviru, čtěte zde.

Profesor Jon Rhodes, emeritní profesor medicíny na univerzitě v Liverpoolu, uvedl pro Time.com, že vitamín D má protizánětlivé účinky, a některé výzkumy naznačují, že může tlumit imunitní reakci těla na viry. To by mohlo mít význam při léčbě pacientů s koronavirem, u kterých může dojít k vážnému poškození plic v důsledku zánětlivé „cytokinové bouře“. Zdůrazňuje ovšem, že je potřeba dalších studií.

Nutnost dalších výzkumů, které by potvrdily, zda normální hladiny vitamínu D mohou snížit riziko a potenciálně závažnost COVID-19, zdůrazňuje i doktor Meltzer z Chicaga. „Pokud by se prokázalo, že léčba nedostatku vitamínu D by mohla změnit riziko COVID-19, může to mít velký význam na celosvětové úrovni,“ uvedl. „Vitamín D je levný, jeho užívání je obecně velmi bezpečné a lze jej široce rozšířit.“  

Klíčovou prevencí v boji s koronavirem jsou ale roušky, rozestupy, dostatečná hygiena, vyvážená strava, pohyb na čerstvém vzduchu a omezení sociálních kontaktů. 

Nedostatek vitamínu D

Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem vitamínu D 59 % obyvatelstva, z toho 25 % ho má extrémně nízké množství. Se stoupajícím věkem klesá schopnost lidského organismu tvořit vitamín D, proto je nutné trávit na slunci více času (ale zároveň dodržovat prevenci vzniku rakoviny kůže!). Nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí –⁠ u dětí se jedná o křivici, u dospělých o osteomalacii, která může vést k osteoporóze. Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen také s vyšší náchylností k akutním respiračním infekcím a chřipce.

Předávkování vitamínem D

Při předávkování vitamínem D hrozí poškození ledvin, zastavení růstu, zvápnění měkkých částí až smrt. Pro děti mohou být toxické již dlouhodobé denní dávky kolem 45 µg, pro dospělé dávky kolem 500 µg. Nadměrné vystavování slunečnímu záření je ale spojováno nejen s tímto problémem, ale také s poškozením a onemocněním kůže (rakovina kůže).

Vitamín D a imunita

Vitamín D si vytváříme především ze slunečních paprsků, někteří odborníci tvrdí, že až z 90 %. Ty ale musí na zemský povrch dopadat pod určitým úhlem svíraným se zemským povrchem. Minimální úhel je 49 stupňů. Ten ovšem v České republice dosahují sluneční paprsky přibližně od půlky května zhruba do půlky září. Zbytek člověk přijímá ve stravě. Dospělá česká populace přijímá z obvyklé stravy v průměru 3,6 μg vitamínu D za den. Doporučená denní dávka je ovšem více než 15–20 μg na osobu a den. Dostatek vitamínu D má z obvyklé české stravy podle nedávného výzkumu Centra zdraví, výživy a potravin v zimě jen jedno procento lidí ve věku 19–90 let. 

Vitamín D v potravinách

Vitamín D se v pokožce lidského organismu syntetizuje díky UVB záření, tedy prostřednictvím slunečních paprsků. Malé množství ale obsahují i některé potraviny: rybí tuk, tučné ryby (losos, makrela, tuňák), vaječný žloutek, fortifikované oleje či tuky nebo mléko. Vitamín D můžeme získat i prostřednictvím potravinových doplňků.

Dodržujte dávkování

Doporučená denní dávka je podle mezinárodních doporučení od půl roku do 24 let a u kojících žen 10 µg/400 IU (µg = mikrogramy, IU = mezinárodní jednotky) denně, od 24 let pak 5 µg/200 IU vitamínu D3. Vitamín D3 je vhodné užívat společně s vápníkem. „Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Předávkování se projeví poruchou vstřebávání vápníku a fosforu. Můžete trpět nevolností, zvracením, zácpou a žízní. Může také dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových kamenů a v nejhorším případě ke smrti,“ varuje biochemik a lékař Vilím Šimánek z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci.

Americké průzkumy ukazují, že nejméně trpí depresemi lidé na Floridě, naopak vyšší deprese vykazují například Kanaďané. Důvodem je právě množství denního světla a slunečního svitu.

Které potraviny jsou významným zdrojem vitamínu D? Kolik byste měli vitamínu D sníst za den? To vše prozradí ve videu výživový specialista Petr Havlíček.

 
 
Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.