Kouření zabije ročně až 16 tisíc Čechů. Jaké máte riziko vy? | Moje zdraví

Kouření zabije ročně až 16 tisíc Čechů. Jaké máte riziko vy?

Kouření zabije ročně až 16 tisíc Čechů. Jaké máte riziko vy?
Autor: istockphoto.com
26. března 2019 • 06:00

Každý čtvrtý Čech si denně zapálí cigaretu, to znamená zhruba dva a půl milionů kuřáků. Jejich nejčastější příčinou úmrtí je rakovina plic, 90 procent případů této nemoci totiž souvisí se závislostí na nikotinu. Ročně na ni zemřel 16 tisíc lidí.

Rakovina plic zásadně souvisí s kouřením, přesto se jí na rozdíl od jiných nádorových onemocnění nedaří odhalit včas a stále neexistuje screening. Na nemoc se většinou přijde pozdě. Pokud se nemoc zachytí v její pozdní fázi, jak je u nás i ve světě zatím obvyklé, je úmrtnost do pěti let zhruba v 85 procentech případů.

Lékaři proto stále zvažují, zda rizikové pacienty nepodrobit pravidelnému vyšetření ideálně CT hrudníku. V Česku zatím screeningová studie plicní rakoviny není, pneumologická společnost i řada dalších organizací se však snaží o zahájení alespoň pilotního screeningového projektu vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, o kterém probíhají intenzivní jednání. 

Vyšetřovány by pak byly zejména rizikové osoby. Kdo to je, nepatříte mezi ně také? Jsou to zejména osoby, které kouří celý život a je jim mezi 55 až 75 lety. „Do rizikové skupiny patří především kuřáci. Dalšími riziky jsou například dlouhodobý pobyt v oblasti se zvýšeným radiačním zářením nebo styk s chemickými karcinogeny,” říká Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK v Praze. 

Jak poznáte rakovinu plic?

Plíce nebolí, to je důvod, proč si nikdo nevšimne, že se mu v těle něco děje. Problémy se navíc zpočátku projevují kašlem a podobnými banálními příznaky přičítanými běžným nemocem. „Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako jsou kašel, sípání či změna barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká profesorka Jana Skřičková, přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno. 

Podle ní by situaci mohlo pomoci, kdyby praktičtí lékaři u rizikových pacientů, tedy těch, co překročili 50 let a zároveň jsou kuřáci, nechali provést základní funkční vyšetření plic (spirometrii) a rentgen plic.

Co všechno by vás mělo varovat? Zejména změna charakteru kašle, špatné dýchání, dušnost, opakující se záněty plic, ale také únava, bolesti svalů, problémy s polykáním nebo také otoky obličeje a horních končetin. 

Novým pomocníkem při vyhledávání rizikových pacientů je mobilní aplikace LungScreen, která nabízí krátký test, který napoví, do jaké rizikové skupiny daný člověk patří. Otázky jsou zaměřené na klíčové faktory ovlivňující vznik rakoviny. Podle výsledků testů pak aplikace doporučí blízké onkologické poradny či léčebné ústavy. Je nutné říct, že tato aplikace nenahrazuje lékařské vyšetření, ale pouze zastává jeden z preventivních faktorů, a až na jejím základě by měl každý její uživatel zhodnotit možnou konzultaci u odborného lékaře. 

Prevence? Nekouřit!

Nejlepší prevencí nemoci je přestat kouřit. Zbavit se závislosti na kouření je jedním z nejobtížnějších kroků v životě každého kuřáka. V případě, že to myslíte se svým dalším pokusem přestat kouřit vážně a rozhodnete se využít pomoci lékaře a jeho medicínské podpory, máte několik možností. Nejjednodušší je obrátit se na praktického lékaře. Další možností je obrátit se na odborného lékaře nebo na centra a poradny specializované pomoci (centra léčby závislosti na tabáku nebo poradny pro odvykání kouření).

Bez cizí pomoci se to povede jen přibližně pěti procentům odvykajících, s asistencí odborníka se šance na úspěch zvyšuje až na čtyřicet procent. Centra odvykání kouření jsou například i v některých lékárnách.  

Některé podpůrné prostředky může ale předepsat pouze lékař ideálně z Centra pro léčbu závislosti na tabáku. Ta nabízejí komplexní odbornou péči při odvykání kouření. Vysoce specializovaný zdravotnický personál zajistí vhodnou formu terapie. Lékařská péče je hrazena z prostředků zdravotního pojištění, je tedy pro pacienty zdarma. Pacienti mají v centrech a poradnách možnost získat příspěvek na léky v hodnotě od 500 do 2 000 korun.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.