Ročně onemocní rakovinou sto tisíc lidí. Šance na přežití se však zvyšuje! | Moje zdraví

Ročně onemocní rakovinou sto tisíc lidí. Šance na přežití se však zvyšuje!

Ročně onemocní rakovinou sto tisíc lidí. Šance na přežití se však zvyšuje!
Autor: istockphoto.com
21. března 2019 • 06:00

Nádorová onemocnění jsou za nemocemi srdce a cév nejčastější příčinou úmrtí. Nejvíce lidí přitom postihne kožní nádor, následuje rakovina tlustého střeva. U mužů je nejčastějším problémem prostata a u žen rakovina prsu.

Zatímco výskyt rakoviny prsu u žen roste, u třetí nejčastější rakoviny  plic a průdušek naštěstí klesá. Každopádně si diagnózu nádorového onemocnění ročně vyslechne sto tisíc lidí, 30 tisíc na ni zemře. Celkem s nemocí bojuje zhruba půl milionu lidí.

Dobrou zprávou je, že šance na přežití je čím dál vyšší. Zásadní vliv na to mají velké pokroky v léčbě a také prevence. Je téměř jisté, že jeden lék na rakovinu se nikdy nepodaří vyvinout, je však mnoho metod, léčebných postupů a léků, které výrazně přispěly k tomu, že nemocní mají mnohem větší dobu přežití, někdy i vyléčení.

Pojišťovny na boj s rakovinou vydávají ročně 20 miliard a objemy dlouhodobě rostou. Za posledních pět let se náklady na léčbu nádorových onemocnění zvýšily o 25 procent. „Celkové náklady na léčbu rakoviny dlouhodobě rostou. Jestliže za rok 2013 šlo o 16 miliard, loni už to bylo 20 miliard, tedy o čtvrtinu více. Logicky to souvisí s častějším výskytem, ale také s novými technologiemi a léky. Je ovšem vidět výrazný pokrok, protože se stále prodlužuje průměrná doba přežití a významný podíl pacientů se díky moderní léčbě daří zcela vyléčit,“ popisuje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Neklesající počet nemocných nejvíc souvisí se stoupajícím věkem dožití. S vyšším věkem se pravděpodobnost výskytu této nemoci totiž výrazně zvyšuje. Z hlediska rozložení mezi pohlaví je onemocnění o něco častěji diagnostikováno u mužů než u žen.

Prevence rakoviny: jděte k lékaři včas

Naprosto zásadním faktorem ovlivňujícím šanci na přežití je včasné zjištění nádoru. V případě kožních nádorů je nejdůležitější pravidelné sledování znamének a nepodceňování jejich změn. Myslete na to nejméně dvakrát do roka, a pokud se vám cokoli nezdá, běžte se vyšetřit ke kožnímu lékaři. Má na to speciální přístroj, který může odhalit nemoc v počátku.

V případě rakoviny tlustého střeva také nic neoddalujte, když už máte nějaké potíže, jako je například krvácení, bývá pozdě. “Lidé mají nárok na bezplatný screening karcinomu prsu od 45 let, tlustého střeva od 50 let. Screening rakoviny kůže či konečníku je součástí pravidelné komplexní prohlídky od 40 let. Od roku 2014 pojišťovny realizují i adresné screeningy, kdy lidem se statisticky vyšším rizikem, u kterých neevidují záznamy o preventivních vyšetřeních, posílají pozvánky,“ dodává Ladislav Friedrich.

Samozřejmě také platí, že na bezplatné vyšetření mají nárok i pacienti mimo tato omezení, pokud mají dle zvážení lékaře zvýšenou rizikovost, například pro obdobná onemocnění v rodině a podobně. Přesto je onemocnění ve více než polovině případů odhaleno pozdě, mnoho lidí totiž na vyšetření vůbec nejde. I tak se za posledních 10 let podařilo úmrtí snížit o 20 procent.

Výskyt nemoci v rodině, a to zejména v nižším věku, by vás měl vždy varovat. To platí třeba u rakoviny prsu. Ročně je vyšetřeno více než 700 tisíc žen. U každé dvacáté z nich je zjištěno nádorové onemocnění. Celých 40 procent ale na prevenci nechodí, přitom je od 45 let každé dva roky zdarma. Pro rizikové skupiny i dříve.

Každá žena by se měla pravidelně vyšetřovat a chodit pravidelně na gynekologii, i když už není v produktivním věku. Prevence rakoviny děložního čípku totiž dokáže také zachránit mnoho životů. O dalších nádorových gynekologických onemocněních nemluvě.

Rakovina plic nebolí

Nejsložitější je prevence u rakovinu plic, na kterou ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Je to nejhorší rakovina ze všech, a to jak mezi ženami, tak mezi muži. Přibližně 85 procent těch, kteří přijdou k lékaři, již nebojuje o plné vyléčení, ale o prodloužení života. Podle profesora Vítězslava Kolka, předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním, je karcinom plic ve světě zodpovědný za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi mezi 65. až 69. rokem věku a častěji muže než ženy.

Podle plicních lékařů dosud neexistuje účinná metoda, která by zachytila karcinom plic v časném stádiu a dokázala přitom snadno vyšetřit velkou skupinu lidí. Přitom je zřejmé, že zhruba 90 procent ze všech pacientů, kteří mají plicní rakovinu, jsou kuřáci. Proto část lékařů doporučuje, aby praktičtí lékaři u rizikových silných kuřáků prováděli spirometrii a rentgen plic. Právě ten nejčastěji nemoc odhalí.

„Bohužel nádorů, které je možné radikálně operovat a odstranit z těla, je pouze 10 až 15 procent. U většiny onemocnění je cílem prováděné léčby co nejdéle, a přitom kvalitně, prodloužit život,“ vysvětluje profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK v Praze.

„Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako jsou kašel, sípání či změna barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká profesorka Jana Skřičková, přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.

Co všechno by nás mělo varovat? Zejména změna charakteru kašle, špatné dýchání, dušnost, opakující se záněty plic, ale také únava, bolesti svalů, problémy s polykáním nebo také otoky obličeje a horních končetin.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.