Nakažlivé spalničky se rychle šíří Českem. Hrozí nemoc i vám?
Vysoce nakažlivé spalničky, které jsou nebezpečné nejen pro děti, ale i pro dospělé, se znovu rozmáhají. Nejhorší situace je v Pardubickém a Královéhradeckém kraji a v Praze. Po celém Česku je nemocných více než 600 lidí. Můžete se nakazit i vy?
Světová zdravotnická organizace už dokonce zrušila Česku, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Lékaři a hygienici obecně hovoří o tom, že hlavní příčinnou jejich šíření je to, že se snižuje počet lidí, kteří jsou proti této chorobě očkovaní. Nejde přitom jen o děti, jejichž rodiče z různých důvodů odmítají své malé děti očkovat – byť je to povinné. Problémem jsou i starší ročníky, které nikdy nebyly očkované, anebo ty, u nichž už vakcína mohla „vyprchat“, není účinná. Nepatříte do takové skupiny?
Začalo se v roce 1969
„Očkování proti spalničkám bylo zahájeno v roce 1969, starší ročníky, pokud nákazu neprodělaly, nejsou proti nim chráněné. Následně se v letech 1970 až 1975 aplikovala jen jedna dávka spalničkové vakcíny, ani ochranu těchto ročníků nelze po tak dlouhé době považovat za dostatečnou,“ uvedl Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a rovněž předseda Koalice pro podporu očkování.
Dodal, že takzvaná postvakcinační imunita v průběhu desetiletí klesá postupně u všech, ale nemusí to být stejným tempem. Jak zjistit, zda jsme před spalničkami dostatečně chráněni? „V dospělosti si můžeme nechat ověřit hladinu ochranných protilátek testem z krve a případně se nechat přeočkovat,“ vysvětlil Maďar.
A co lidé, kteří už byli očkováni dvěma vakcínami? I ti si mohou pro jistotu test udělat. „Ochrana po dvou dávkách vakcíny je dlouhodobá, přesná délka však není stanovená,“ dodal doktor Maďar. „Přesně to určí jedině zmíněný serologický test na protilátky.“ Ten vám udělají ve vybraných krevních laboratořích a očkovacích centrech.
Spalničky přitom patřily do kategorie nemocí, se kterými se lidstvo dokázalo vypořádat. Přesto se znovu vrací – vlastně po celé Evropě i ve světě. Světová zdravotnická organizace zaznamenala v roce 2018 celosvětový nárůst o 30 procent. Jen za první pololetí loňského roku zemřelo v Evropě na nákazu spalničkami 37 lidí a počty nakažených v Česku i okolních státech stále rostou. Důvodem je právě nízká proočkovanost, ale rovněž velké přesuny obyvatel z jedné části světa či Evropy do jiné.
Nemoc může skončit i smrtí
Spalničky mohou být velice nebezpečné, navíc jsou vysoce nakažlivé. Onemocnění se projeví asi 10 až 12 dní po nákaze zvýšenou teplotou, rýmou, kašlem, slzením očí – a po dalších asi 3 až 7 dnech rovněž následnou červenou vyrážkou, která přetrvává asi týden.
„Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami se jeví jako celkem banální onemocnění, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve 30 procentech případů. Komplikace představují infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. Zejména jsou v ohrožení děti do pěti let a dospělí nad dvacet let,“ uvedl doktor Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří.
Rastislav Maďar z Lékařské fakulty Ostravské univerzity a předseda Koalice pro podporu očkování doplnil, že nebezpečné jsou spalničky rovněž pro těhotné v prvních dvanácti týdnech gravidity – žena může potratit.
„Specifický lék proti spalničkovému viru neexistuje, tlumí se jen příznaky, které nemoc způsobuje, například horečka. Pacientům s oslabenou imunitou se mohou podat antivirotika. Po prodělané spalničkové infekci již druhá nákaza v životě nehrozí, postinfekční imunita chrání celý zbytek života,“ dodal Maďar.
