Přecházíte chřipku či virózu? Ubližujete sobě i ostatním
Útoku virózy nebo chřipky málokterý organismus odolá. Jak poznat, zda jde o virózu, nebo chřipku a co pomáhá k uzdravení?
Zvláště zpočátku je docela problém virózu od chřipky rozlišit, protože příznaky obou onemocnění bývají podobné. Viróza je však častější a některé příznaky jsou přece jen trochu jiné než u pravé chřipky, i když lidé obě onemocnění chřipkou nazývají. „Viróza je odborným termínem pro všechna onemocnění způsobená viry, tedy včetně dětských infekčních nemocí nebo oparu. U nás se však tento termín začal používat v užším smyslu a označuje pouze nachlazení. Některé virózy mohou mít podobné příznaky jako chřipka – vysoké horečky, bolesti svalů, malátnost,“ vysvětluje praktický lékař z ordinace v Benátkách nad Jizerou MUDr. Igor Karen.
Kapénky jsou všude
Chřipka a viróza se šíří kapénkovou cestou – viry jsou tedy přítomné ve slinách a neviditelných kapénkách, které vyletují z úst a nosu, když mluvíme, kašleme, smrkáme nebo kýcháme. Nejvíce nakažlivý je člověk v době, když se ještě onemocnění neprojevilo, a přibližně sedm dní poté. Kapénky ulpívají na všem, kam dopadnou: Ať už je to kůže jiného člověka, mobilní telefon, klika, sedadlo nebo oblečení. Víte, jak dlouho takový chřipkový virus zůstává virulentní? Až 8 hodin. Takže, držíte se madla v tramvaji, potom si bezmyšlenkovitě přejedete po tváři a za týden můžete být v posteli s aktivním onemocněním.
Z virózy se dostanete za pár dní
Viróza je častější onemocnění než chřipka. Projevuje se především únavou a psychickým vyčerpáním, bolestmi a pálením v krku, zvýšenou teplotou okolo 38 °C, tekutou rýmou a bolestmi kloubů, bolestmi hlavy a vzácněji kašlem. Virózu stačí pár dní vyležet v posteli – obvykle ke znovuzískání síly a návratu do práce postačí 4–5 dní. Vyšší teplotu můžete srážet například paracetamolem, na bolest svalů, hlavy i kloubů funguje ibuprofen. Pozor na předávkování paracetamolem, které by mohlo vést k nevratnému poškození jater.
S chřipkou raději do postele
Když se usadí chřipkový virus v těle, do tří dnů o sobě dá rychle a spolehlivě vědět. Bolestí kloubů a svalů, vysokou horečkou, kašlem. Vysoké teploty jsou doprovázeny zimnicí a bolestí hlavy. Typická je obrovská, „smrtelná“ únava až neschopnost pohybu. Snadnějším cílem pro ni jsou lidé oslabení stresem, únavou či zdecimovaní jinou chorobou. Věk hraje rovněž svou roli – je všeobecně známo, že senioři jsou k onemocnění mnohem více náchylní než mladí otužilci. „K dalším obvyklým příznakům chřipky patří suchý dráždivý kašel, bolest v krku, může se objevit i pocit ucpaného nosu,“ říká MUDr. Igor Karen.
Pryč z těla ven
Obecně lze projevy chřipky v organismu rozdělit na dvě základní skupiny – na vlastní chorobný stav a na reakce imunitního systému. Pocit slabosti, únava a malátnost, to jsou chorobné projevy organismu, v jehož buňkách se právě úspěšně množí viry. Horečka, ucpaný nos, kašel, to jsou již obranné reakce imunitního systému. Zvýšením teploty reaguje tělo na disharmonii v buňkách a likviduje tak viry, jež jsou právě na teplotu velmi citlivé. „Ucpaný nos je snahou organismu o zničení cizorodých látek, které se tak společně s hlenem vylučují z těla. Na stejném principu ‚pracuje‘ i kašel,“ vysvětluje MUDr. Igor Karen. Chřipka, na rozdíl od virózy (nachlazení), trvá většinou 10–14 dní, rekonvalescence však bývá ještě mnohem delší. Není dobré ji podceňovat: Nástup do každodenního procesu by měl být velmi pozvolný.
Léčba podle příznaků
Antibiotika na virózu ani chřipku nezabírají, protože jsou určena k léčbě bakteriální infekce. Už to opakujeme asi po tisící, ale opakování je matka moudrosti, proto znovu: Na chřipku platí pouze klid na lůžku a opatření podle příznaků, tj. srážet horečku, používat léky, které pomohou ulevit od suchého kašle, hodně pít (mějte na paměti, že kašel dehydratuje), dbát na pořádný odpočinek a vyčkat, až dojde ke zlepšení. „Ke vhodným opatřením patří izolace – tedy pokud to jen trochu jde, je lepší trávit minimálně prvních 5–7 dní stranou od ostatních. Pokud se vám však ani po několika dnech neuleví, raději zkonzultujte svůj stav s lékařem,“ vysvětluje MUDr. Igor Karen.
Léky se navzájem ovlivňují
„Bolest hlavy pomohou tišit léky s obsahem paracetamolu, ibuprofenu či naproxenu, případně kombinované preparáty,“ vysvětluje vedoucí výdeje lékárny 2. LF a FN Motol PharmDr. Veronika Krajčová. Od bolestí kloubů a svalů i uleví a horečku sníží přípravky s obsahem paracetamolu či ibuprofenu. V lékárnách jsou k dispozici i vícesložkové léky, jež odstraňují několik symptomů najednou. U nich je třeba dávat pozor na kontraindikace a interakce s jinými léky. Tak například většina není vhodná pro pacienty s vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárním onemocněním, s poškozenými játry nebo ledvinami, diabetem, glaukomem (zeleným zákalem), při užívání některých antidepresiv. Málokdo ví, že pokud je v léku obsažena účinná látka fenylefrin, neměl by pacient současně používat nosní kapky nebo spreje na uvolnění ucpaného nosu, tzv. dekongestanty. Při suchém dráždivém kašli pak léky s obsahem dextrometorfanu nebo butamirátu, levodropropizinu či dropropizinu.
Dbejte na dostatek tekutin a vitaminů, především vitaminu C: Přispívá ke snížení únavy a vyčerpání, zmírňuje symptomy chřipky a zlepšuje funkci imunitního systému. Co se týká vitaminu C, nejlepší je samozřejmě v přírodní podobě ve formě citrusů, ovšem ty se s některými léky nesnesou: Například zabraňují odbourávání dextrometorfanu, který je součástí léků proti kašli. To může způsobit malátnost nebo dokonce halucinace.
Na co si dát pozor?
Pozor na předávkování léky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu. Přestávky mezi jednotlivými dávkami by neměly být kratší než 4 hodiny. Paracetamol patří ve vysokých dávkách k nejnebezpečnějším hepatotoxickým (tj. játra ničícím) lékům. Pozor také na interakci s jinými léky s obsahem paracetamolu. Některá léčiva obsahují látky k uvolnění kašle – výše zmíněný dextrometorfan nebo fenylefrin – a dostanete je v lékárně pouze po předložení občanky. Je to proto, že zmíněné látky mohou být zneužity k přípravě drog.
Očkování má smysl
Očkování proti chřipce se provádí každý rok aplikací vakcíny ještě před předpokládaným obdobím chřipkové epidemie (optimálně říjen až prosinec), neboť očkovaný je spolehlivě chráněn teprve za 14 dní po aplikaci. „Očkovat lze však v odůvodněném případě i během chřipkové epidemie, je však nutné počítat s tím, že očkovanec může onemocnět ještě před nástupem ochranných titrů protilátek. Očkování proti chřipce samo o sobě nemůže vyvolat onemocnění, vakcína obsahuje pouze části usmrceného viru. Vzhledem k tomu, že virus chřipky je proměnlivý a zatím neexistuje univerzální dlouhodobá vakcína, je každoroční revakcinace nutností,“ říká prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph. D., vědecký sekretář České vakcinologické společnosti a vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Prioritou očkování by podle jeho slov měli být senioři, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocní lidé. Osobám starším 65 let proplácejí vakcínu zdravotní pojišťovny. Dále ji hradí lidem s chronickým onemocněním dýchacího systému, srdce, cév, ledvin, jater, imunitního systému nebo osobám trpícím cukrovkou.
Komplikace můžou být fatální
Nebezpečné jsou komplikace chřipky, které bývají pro změnu bakteriálního původu – zasahují průdušky, plíce a nevyhýbají se ani srdci nebo ledvinám. Dají se zvládnout pouze pomocí antibiotik. Takzvaná střevní chřipka není opravdová chřipka, je způsobená viry, které primárně vyvolávají nevolnost, zvracení a průjem. Tyto viry nejsou chřipkové. Chřipka totiž většinou nemá žaludeční a střevní příznaky.
V 10–20 % případů se chřipka rozvine v druhotnou bakteriální infekci, jež může vést k zánětu průdušek nebo zápalu plic, zánětu osrdečníku nebo srdečního svalu, v ojedinělých případech k meningitidě, v krajním případě smrti (velmi závažný je chřipkový zánět plic – pneumonie, kterému i přes intenzivní péči podlehne až polovina pacientů).
Odkud pochází slovo „chřipka“?
Typicky česky znějící slovo chřipka má pravděpodobně svůj původ ve staročeském slově chřípěti, které označovalo chraptění nebo sípání. Ve většině ostatních evropských jazyků je chřipka označována jako „influenza“. Tento název vychází z latinského označení „influere“– vtékat, vlévat se. Souvislost chřipky a tečení si lze vysvětlovat jakoby rozlévající se epidemii. V sezoně 2018 až 2019 onemocnělo velmi závažnou chřipkou celkem 625 lidí. Podlehlo jí 195 pacientů. (Zdroj SZÚ)
Co pomáhá a co ne, když virus řádí v těle? Na to se podívejte v naší fotogalerii:
