Často se zadýcháváte? Pozor, může vám jít i o život | Moje zdraví

Často se zadýcháváte? Pozor, může vám jít i o život

Často se zadýcháváte? Pozor, může vám jít i o život
Autor: istock.com
19. října 2019 • 06:00

Těžce popadáte dech? Možná jste jen někde cestou životem poztráceli dobrou kondičku, ale dost možná jde o mnohem zásadnější (zdravotní) problém. Proto dušnost jako takovou nikdy nepodceňujte! 

Co je vlastně dušnost, jak se dá charakterizovat? Každý z nás zřejmě bude mít své vlastní měřítko na to, kdy se nám dýchá „jinak“, než jsme běžně zvyklí. „Dušnost je subjektivní pocit nedostatku dechu. Samozřejmě se odvíjí mimo jiné od toho, jak je člověk trénovaný, co všechno byl schopen zvládnout předtím, než danou změnu v dýchání pocítil, nebo ho dokonce výrazně omezila. Někteří lidé jsou přivyklí na jistou míru dušnosti při sebemenší námaze, jiní až poté, co zdolají hory doly. Spíše se tedy dá mluvit o pozorování změn dechu (pocitu krátkého dechu) než o obecném měřítku dušnosti,“ říká na úvod primář interního oddělení a vedoucí lékař Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D.

Nemocí, které pocit dušnosti vyvolávají (respektive skutečných příčin), může být mnoho. Zpravidla jde o choroby srdce, cév, plic (např. v důsledku kouření, CHOPN či bronchiálního astmatu), ledvinné selhávání, na dech mají vliv také psychické obtíže ve formě úzkostí, paniky, hysterie, dušnost je obtěžující společník i při špatné kondičce.

Spojení se srdcem

V dnešní hektické době plné stresových momentů, které ne vždy zvládáme s lehkostí, bývají jednou z typických příčin ať již dlouhodobější či akutní dušnosti choroby srdce a cév, např. ischemická choroba srdeční (vzniká zužováním věnčitých tepen). Pocit akutní dušnosti bývá přítomný též u infarktu myokardu, který se mimo jiné projevuje bolestí za hrudní kostí s vystřelováním do krku, čelistí, levé horní končetiny nebo břicha (což bohužel zažívá řada mužů středního a vyššího věku).


„Dušnost dále zcela typicky vyvolává takzvané levostranné srdeční selhání, tedy selhání levých oddílů srdečních, které slouží ke vhánění krve do celého našeho těla – jinak řečeno do systémového řečiště. Nastává v nejtěžší fázi levostranného srdečního selhání, kdy se objevuje plicní otok, který znemožňuje dýchání. Tento stav samozřejmě může být způsoben mnoha situacemi – dekompenzovanou vysokým tlakem, srdečním infarktem, při dlouhodobém přetěžování srdce a podobně. Příčinou dušnosti mohou být také kupříkladu srdeční arytmie (například fibrilace síní),“ uvádí lékař.

Ignorovat problémy se nevyplácí

Jistou záludností je, že dušnost může vzniknout u člověka, který se již v důsledku chronického srdečního onemocnění léčí, ale také se může objevit akutně bez předchozích výrazných zdravotních problémů! Jak již mnoho čtenářů z předešlých článků na téma kardiovaskulárních chorob ví, hypertenze „nebolí“, tedy daný člověk nemusí vůbec tušit, že má vysoký krevní tlak (pokud nechodí na pravidelné preventivní prohlídky). V případě, že u něj dojde k levostrannému srdečnímu selhání, se sice dušnost objeví jakoby z čistého nebe, pravda ale je, že je důsledkem neléčeného zdravotního problému, který nenápadně po určitý čas konal své dílo.

„Dochází-li k dlouhodobější, byť nenápadné dušnosti, tělo se časem naoko ‚přizpůsobí‘ – dochází však nepozorovaně k neúměrnému zatěžování srdce a cév. Pokud se městná krev v levém srdci, přetěžují se plíce a vzniká plicní hypertenze. Tedy neúměrně se zvyšuje tlak, který je nutný, aby se krev dostala do plic, což potom v konečném důsledku vede k selhání pravostranných srdečních oddílů. Tato situace může nastat i u chlopenních vad. Dochází-li u vás k otokům nohou, zadýchávání se (dokonce i v klidu), dušnosti a dalším nezvyklým projevům, v žádném případě je neignorujte!“ upozorňuje docent Kohout.

Embolie a trombóza

Dušností se projevuje též plicní embolie. Akutní embolie představuje vmetení krevní sraženiny do plicní tepny přes pravé srdce, což nejčastěji nastává v důsledku trombózy hlubokých žil dolních končetin. Pokud je vmetek velký, může dojít až k zástavě srdce a smrti pacienta. Pokud jsou vmetky menší, navenek se tento stav projeví právě akutní dušností – tento stav každopádně vyžaduje rychlou hospitalizaci! Může také docházet k opakovaným vmetkům, v důsledku čehož pak nastává chronická dušnost, která nakonec vede k selhání pravého srdce. Jsou lidé, kteří tuto dušnost mylně považují za pouhou ztrátu své kondice, přepracovanost apod., a proto celou situaci bohužel naprosto podcení.

Plíce bez dechu

„Co se týká oblasti plic, dušnost může vzniknout náhle v důsledku například zápalu plic či vdechnutí cizího tělesa. Objevuje se také u pacientů, kteří mají zánět průdušek, akutní nebo chronickou bronchitidu (u astmatiků, ale též u kuřáků). Mimochodem – s pokračujícím kuřáctvím bohužel zpravidla dochází k ischemické chorobě srdeční, hrozí vznik nádorového onemocnění plic, kdy se pak stav dušnosti (a s tím spojený charakteristický kašel) čím dál více zhoršuje,“ popisuje docent Kohout.

Ledvinový kolaps, anemie i psychika

Možná pro vás bude tato informace překvapením, ale pocity dušnosti mohou být také spojeny se stavem ledvin. „Když ledviny nedokážou očistit naše tělo od přebytečné vody, dochází k ledvinnému selhávání (což je život ohrožující stav). Bývá provázeno dušností (vyšší obsah tekutiny v plicích – nekardiální plicní edém, který není způsobený chorobami srdce),“ popisuje internista. „K dušnosti může vést také anemie neboli chudokrevnost. Pokud totiž máme v krvi málo červených krvinek, ty nestačí přivádět buňkám dostatek kyslíku, který ke svému životu potřebujeme,“ dodává.

Ve stavu paniky

Existují také případy, kdy má člověk pouze „pocit“, že je dušný, např. v důsledku silného stresu, úzkosti, během záchvatu paniky či hysterie. Dech se zrychlí, lapáme po dechu, propadáme strachu, že konec je blízko. Jde o tzv. hyperventilaci – dochází k „velkému dýchání“, často se dostavují též hyperventilační křeče, což je typické nejen u psychických obtíží, ale také u dekompenzovaných onemocnění, kdy dochází k tzv. acidóze (poruše acidobazické rovnováhy), např. u cukrovky 1. typu nebo též právě při selhávání ledvin.

Pokud jde o případy úzkostí, paniky či hysterie, bývá namístě tzv. dýchání do papírového pytlíku, kdy člověk do pytlíku vydechne a tentýž vzduch zase nadechne zpátky (vydechujeme oxid uhličitý s jeho opětovným nádechem a tím dojde ke zklidnění).

Základem zdraví je pohyb!

Typicky dušní jsou obézní lidé, „nestačí jim dech“ ani na běžné aktivity, natož na ty náročnější. Problémem je však také tzv. nepravá obezita (sarkopenická obezita), kdy lidé na pohled mívají normální poměr výšky a váhy, ale nemají žádné svaly a téměř žádnou kondici. Zde je „krátký“ dech též na denním pořádku. Obezita, nedostatek pohybu a špatně sestavený jídelníček jsou tři součásti, které společně vytvářejí základnu pro adepty tzv. metabolického syndromu (= vysoké riziko diabetu, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění). Zvláště při abdominální obezitě, tedy pokud se tuk soustřeďuje kolem pasu, břicha (pivní bříška) a vnitřních orgánů, je ohrožení zdraví nejvyšší. „Stále je nutné připomínat, že pohybová aktivita je nezbytný základ našeho zdraví.
Pohyb je nejlacinější a nejúčinnější prevencí veškerých chorob, o kterých zde mluvíme. Je třeba proměnit životní styl včetně jídelníčku tak, abychom se rizikům vzdálili co nejvíce,“ vzkazuje Pavel Kouhout na závěr všem mužům (a nejen jim).

Co je CHOPN?

Chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc souvisí s chronickým zánětem průdušek (bronchitidou), ale může též „nasedat" na astma nebo na opakovaný zánět dutin. Je to jedno z častých onemocnění s pocitem dušnosti, které mohou zhoršovat exhalace či prachové částečky v ovzduší, kouření apod. Vyšší výskyt bývá v krajích, kde je opakovaně překračováno množství prachových částic ve vzduchu!

Článek vyšel v tištěném časopise Moje zdraví. Aktuální číslo je věnováno únavě a jak se jí zbavit. Jak se naučit vnímat signály svého těla a další tipy pro zdravý a spokojený život najdete na stáncích a v lékárnách.

Nestíháte jít do trafiky? Kupte si aktuální číslo v našem ikiosku. Doprava je zdarma!

...... • Autor: red

 

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.