Intolerance laktózy a alergie na mléko. V čem je rozdíl?
Nejrůznější trávicí potíže, nevolnosti nebo problémy se střevy se obvykle svádí na „alergii“ na určitou potravinu. „Mnohem častější než potravinové alergie jsou ale pouhé subjektivní pocity anebo může jít o potravinové intolerance, které mají zcela jiný mechanismus. Mnoho mýtů se šíří jen s cílem vydělat. Například kozí mléko nemá v porovnání s kravským z pohledu alergie žádné zvláštní výhody,“ vysvětluje přední český imunolog prof. Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Poznáte rozdíl mezi alergií a intolerancí?
Tyto dvě zdravotní nepříjemnosti mohou mít podobné příznaky, jejich princip je ale zcela odlišný. V případě alergie se jedná o nepřiměřenou reakci imunitního systému. Kdežto trpíme-li intolerancí, chybí nám určitý enzym potřebný k trávení dané živiny, což působí na celý organismus nepříznivě. Pro představu uvádíme rozdíl mezi „laktózovou intolerancí“ a alergií na mléčnou bílkovinu.
Jedinci postižení laktózovou intolerancí mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr neboli laktózu. Činností střevních bakterií nestrávená laktóza nadále kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů. Důsledkem jsou bolesti břicha, křeče, nadýmání a průjmy, tedy trávicí potíže. Kdežto těm, kterým byla lékařem diagnostikována alergie na mléčnou bílkovinu, reaguje nepřiměřeně přímo imunitní systém.
Laktózová intolerance se může objevit v jakémkoli věku a příznaky se dostaví už do půl hodiny po požití laktózy, u někoho mohou přetrvávat až několik dní. Délka trvání těchto obtíží závisí na množství požité laktózy a velikosti deficitu produkce trávicího enzymu laktázy. U člověka, který trpí touto intolerancí, může navíc kvůli rychlejšímu průchodu trávené potravy střevy docházet ke sníženému vstřebávání ostatních živin.
Alergie jako každá jiná
Mezi příznaky (jakékoli) potravinové alergie patří zejména trávicí, kožní, popřípadě i dýchací potíže. „Alergie na konkrétní potravinu se projevuje obvykle ve velmi krátké době po jejím požití. Tato reakce je doprovázena projevy v ústní dutině, jako jsou svědění, opuchnutí rtů či jazyka. S časovým odstupem, jak tělo potravu postupně tráví, dochází k projevům v břišní dutině. Jedná se především o bolest, nadýmání nebo průjem.
Mohou se objevit také potíže s dýcháním, např. ve smyslu astmatických projevů,“ upřesňuje Jan Krejsek. Potravinová alergie může být také příčinou chronického ekzému, akutně může způsobit otoky nebo kopřivku. Nejzávažnější formou alergické reakce je anafylaktický šok, který může být pro člověka život ohrožujícím stavem.
Jak jsou na tom děti?
Malých dětí, u kterých se objeví alergická reakce na nějakou potravinu, je více než dospělých. Důvodem je, že organismus kojenců a batolat si musí na expozici potravinovým alergenům teprve „zvyknout". „U dětí do tří let trpí potravinovou alergií až 8 % z nich, později u nich částečně vyhasíná, proto se u starších dětí a dospělých objevuje řádově „jen“ kolem 3 %,“ zmiňuje MUDr. Martin Fuchs z Immunoflow.
A pokračuje: „Zároveň jsou děti více postiženy ekzémy (až 30 procent dětských ekzémů má základ v potravinové alergii). U kojenců bývají nejčastějšími projevy potravinové alergie ekzém a vodnaté průjmy, někdy i s viditelnou krví.“ Až 90 procent potravinových alergií u kojenců způsobuje mléko (kravské), nicméně později alergie na mléčné bílkoviny vymizí. Schopnost štěpit laktózu se začíná v lidském organismu snižovat ve věku dvou let, kdy lidské tělo snižuje produkci enzymu laktázy. V ojedinělých případech se může stát, že se narodí děti, které schopnost produkovat tento trávicí enzym nemají vůbec.
Jak poznat alergii na potraviny?
Podezření, že trpí nějakou formou potravinové alergie, má až 20 procent populace, ve skutečnosti jsou jí postižena jen tři procenta z nich. Základem je pozorovat své tělo a snažit se zjistit, která potravina mu opakovaně způsobuje nepříjemnosti.
„Doporučuje se, abychom si o potravinách, které sníme, vedli záznamy a zapisovali si případné problémy. Potravina, která je podezřelá, je potom na čtyři týdny z jídelníčku eliminována. Pokud dojde ke zlepšení stavu, doporučuje se tuto potravinu již dále nepožívat,“ radí profesor Krejsek. V případě jakýchkoli potíží radí obrátit se na praktického lékaře, který podle příznaků doporučí příslušného specialistu (alergologa, imunologa, gastroenterologa, případě dermatologa – při výskytu kožních obtíží).
Čím nahradit „zapovězené“ potraviny?
Mezi alergeny v potravinách se řadí jen bílkoviny. Proto je řešením, že se jedna bílkovina nahradí jinou, která nespouští u jedince alergickou reakci. Vždy se dá najít vhodná alternativa. „Například bílkoviny z mléka se nahradí bílkovinami z masa, luštěnin apod., lepek zase nelepkovými obilovinami a podobně,“ radí MUDr. Martin Fuchs. Problémem však bývají kombinované alergie, mimo jiné na mléčnou bílkovinu a zároveň sóju. Zde je důležité poradit se s imunologem nebo nutričním terapeutem, který pomůže s výběrem „bezpečných“ potravin.
Schopnost organismu laktózu tolerovat se zvyšuje při konzumaci fermentovaných mléčných výrobků, tedy takových, které prošly procesem mléčného kvašení. Při tomto procesu výroby dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy v potravinách o 20 až 30 procent, navíc jsou fermentované mléčné výrobky lépe stravitelné a vápník v nich obsažený lépe vstřebatelný. Vhodná je také konzumace sýrů, kde je obsah laktózy téměř nulový, na trhu jsou také nejrůznější rostlinné náhražky mléka.