Často zapomínáte? Vyzkoušejte tyto potraviny. Jsou zdravé a podpoří paměť | Moje zdraví

Často zapomínáte? Vyzkoušejte tyto potraviny. Jsou zdravé a podpoří paměť

  • Často zapomínáte? Vyzkoušejte tyto potraviny. Jsou zdravé a podpoří paměť
    Autor: istock.com
    25. března 2024 • 06:00

    O tom, že problémy s pamětí se rozhodně netýkají jen starších osob, by mohla jistě vyprávět většina z nás. Správnou výživou si ovšem paměť můžeme zlepšit.

    Jak paměť funguje

    Paměť a učení jsou klíčové funkce mozku, protože umožňují přežití jedince a tím i celého druhu. 

    Přijaté informace mozek nejprve zaznamená, poté si je uspořádá a nakonec je v případě potřeby využije. To vše probíhá prostřednictvím biochemických procesů odehrávajících se na neuronech. Neurony se mezi sebou spojují a tato spojení (synapse) jsou zásadní pro přenos vzruchů, a tedy pro ukládání informací. Synapse jsou obaleny tukovou vrstvou zvanou myelinová pochva, která ukládání i aktivaci podnětů podporuje. A právě tvorbu této vrstvy můžeme vhodnou stravou podpořit.

    Cukr a paměť

    Nervový přenos v mozku vyžaduje poměrně velké množství energie, jejímž největším zdrojem je glukóza. K jejímu nedostatku přitom může docházet poměrně jednoduše, například nepravidelnou stravou, respektive dlouhým hladověním. Není tedy divu, že kdo vynechává snídani, často bojuje s ospalostí, vyčerpáním a poruchami soustředění, protože v těle je po nočním útlumu nízká hladina glukózy, která není včas doplněna.  

    Mozku je přitom jedno, zda mu dodáme cukry jednoduché (ovoce, med, bílý cukr), nebo složité (obilniny, brambory). Rozdíl je v tom, že prudký nárůst jednoduchých cukrů vyvolá produkci inzulínu, jehož úkolem je cukr v krvi snížit, takže glukóza v těle rychle poklesne. Naopak složité cukry se pomalu uvolňují, tudíž nezaplaví organismus tak rychle, aby se ve velkém uvolnil inzulín. Tím dochází ke konstantnímu udržení glukózy v krvi.

    Základem správné mozkové aktivity je tak pravidelná strava, která obsahuje dostatek komplexních (složitých) sacharidů.

    I zde ale platí, že nic se nemá přehánět – nadbytek cukrů naopak škodí, protože vede k ukládání tuku, a jak je známo, obezita zhoršuje kognitivní funkce mozku a může mít za následek neurologické poruchy i nemoci mozku (Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, stařecká demence). Ze stejného důvodu mozku neprospívá ani zvýšená konzumace nasycených (živočišných) tuků.

  • Vitamíny a minerály, které podporují činnost mozku

    Kromě glukózy existují i další živiny, které dokážou zlepšit paměť, a tudíž bychom je měli konzumovat v dostatečném množství:

    • Vitamíny skupiny B (B6, B12, kyselina listová) podporují metabolismus glukózy. Najdeme je v celozrnných obilovinách, semínkách, sušeném ovoci, luštěninách, zelenině (zelí, ředkvičky, špenát, chřest), játrech, rybách, vejcích a mléčných produktech. Mezi vitamíny skupiny B patří také cholin neboli vitamín B8, což je enzym, který tvorbou neurotransmitterů zajišťuje komunikaci mezi nervovými buňkami. Je obsažen například ve vaječném žloutku, hlávkovém salátu, květáku, luštěninách, datlích nebo arašídech.
    • Vitamín C jako antioxidant bojuje proti volným radikálům, které poškozují mozkové buňky. Jeho zdrojem jsou zejména citrusy, kiwi, šípky, brokolice, jahody, rajčata, černý rybíz. Velkým nepřítelem vitamínu C je však teplo, proto je potřeba konzumovat co nejvíce ovoce a zeleniny v syrovém stavu.
    • Vitamín E brání oxidaci a tím zpomaluje stárnutí mozku. Obsahuje ho například avokádo, ořechy (mandle, pistácie) a rostlinné oleje (slunečnicový, olivový).
    • Omega-3 mastné kyseliny jsou základem pro správné fungování mozku. Proto bychom měli často jíst ryby, zejména lososa, tuňáka nebo sardinky.
    • Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, díky němuž jsou jednotlivé tkáně zásobeny kyslíkem. Velkou spotřebu kyslíku má právě mozek, proto nedostatek železa způsobuje poruchy paměti a soustředění. Nejlépe doplníme železo konzumací jater a hovězího masa, vegetariáni by měli mít pravidelně v jídelníčku luštěniny, listovou zeleninu (špenát), ořechy, obilniny nebo sušené ovoce.
    • Hořčík má pozitivní vliv na tvorbu synapsí (nervových spojů) a dokáže zpomalit stárnutí mozku. Nachází se v kakau, banánech, sýrech, vejcích či kuřecím mase.
    • Důležité minerály pro činnost mozku jsou také selen a zinek.

  • Čím zpestřit jídelníček, aby mozek lépe pracoval

    Zlepšit paměť prokazatelně dokáže také kofein, ženšen a ginkgo biloba. Zatímco kofein můžeme doplnit různými nápoji (káva, černý a zelený čaj, kolové limonády), ženšen a ginkgo bilobu je potřeba užívat ve formě doplňků stravy.

    • Kofein stimuluje přenos nervových vzruchů, avšak jeho rychlý nárůst způsobuje stres a úzkost. Proto je nejlepším zdrojem kofeinu guarana, která sice obsahuje až 6x vyšší množství kofeinu než káva, avšak z guarany se kofein uvolňuje pomaleji, a tak nedochází k náhlému nadbytku, a tedy k vedlejším účinkům. Pomalu se kofein uvolňuje také ze zeleného čaje.
    • Ženšen obsahuje řadu stopových prvků, omezuje tvorbu volných radikálů, stimuluje činnost mozku a prodlužuje životnost neuronů.
    • Ginkgo biloba neboli jinan dvoulaločný podporuje prokrvení i okysličení mozku, čímž přispívá ke zvýšení mozkové aktivity.

  • Bez vody paměť nefunguje

    A nakonec to nejdůležitější – základem dobré paměti je obyčejná voda. Dostatečná hydratace zaručuje, že se k mozkovým buňkám dostane maximálně okysličená krev. Už jen lehká ztráta vody negativně ovlivňuje schopnost soustředění, při větší dehydrataci může docházet k poruchám krátkodobé paměti.

    Kolik vody bychom měli denně vypít? Více čtěte zde.

    Co tedy říci závěrem? Ke správné činnosti mozku je nezbytná pravidelná strava, ve které převažují obilniny, luštěniny, listová zelenina, ryby a ořechy, a samozřejmě dostatečný pitný režim.

Autor: Eva Tinková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.