Mozek se lépe učí z papíru než z tabletu
„Mozek chce svému majiteli přinášet slast, ať už biologickou, sexuální nebo kulturní. Kvůli tomu potřebuje neustále porovnávat nové impulzy s těmi staršími,“ říká neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, FACP.
Mají vědci lidský mozek dokonale prozkoumaný? Jaké zásadní, nové znalosti o funkci lidského mozku přineslo 21. století?
Díky novým technologiím máme mozek prozkoumaný stále lépe, ale dokonale ještě ne. Již ale víme, které části mozku co dělají a které při čem fungují. To znamená, že například můžeme popsat příčiny a důsledky různých pocitů. Můžeme s poměrně velkou pravděpodobností určit, který mozek (člověk) lhal a kradl, a který ne. Se stoprocentní jistotou můžeme zjistit, která barva je vaše nejoblíbenější, a nemusíme se vás přitom zeptat na jednu jedinou věc. Všechna tato zjištění jsou nejen zajímavá, ale mají také velký význam pro léčbu psychiatrických a neurologických chorob.
Ve 21. století začínáme nejen intuitivně, ale již také vědecky zjišťovat, jak jsou různé části mozku integrované a že je to mnohem složitější, než jsme si mysleli. Všechny nové poznatky získáváme s mnohem větší precizností. Dnes například víme, že pojmy jako autismus nebo ADHD jsou jen jakési odpadkové koše, do kterých jsme házeli různé typy projevů, nedostatků a podobně.
Díky novým technologiím a testům je již dokážeme mnohem podrobněji rozdělit a specifikovat. Dokážeme vysvětlit paměť a prožitky, jako je například déja vu. Pomocí principů kvantové fyziky začínáme zkoumat i pocity, které by nám mohly vysvětlit fenomény mimotělesného typu. Domnívám se, že ultimativní vysvětlení těchto pocitů – a dokonce i toho, co se s námi stane po smrti či zda existuje lidská duše – mohou být jednoho dne vědecky nalezeny.
Počet nervových spojení a stále nových impulzů je impozantní. Opravdu je při tom množství možné, aby se v mozku nic neztratilo?
Jednotlivé akce či zkušenosti neurony doslova propojí, čímž se vytvoří specifická maketa. To, jak bude tato maketa fungovat, závisí na tom, jak moc ji používáme. Čím více na něco vzpomínáme, tím lépe to zakódujeme a tím méně to můžeme zapomenout. V závislosti na tom se postupně mění charakter paměti – nepoužívané části předlohy jsou vymazány a prázdné mezery jsou vyplněny novými informacemi a zkušenostmi. To je právě ten důvod, proč lidé pomalu, nepatrně, ale neustále mění své vzpomínky. Díry v paměti totiž naplňují novější představou, kterou si posléze vytvořili.
Jak vypadá mozek novorozence? Kdy se do něj začne vrývat první stopa, první vzpomínka?
Mozek novorozence je jako prázdné pole, ve kterém se postupně vydupávají stopy vlivem nových zážitků a zkušeností. Určité trasy, reflexy, mozkové cesty a pocity se ale v mozku tvoří ještě dříve, než se dítě narodí. Příkladem je maminka, která během těhotenství poslouchá hudbu. Když ji pak pustí novorozenci, začne se úžasně kolébat, poznává ji. Děti matek, které jsou v těhotenství ve velkém stresu, mají nejen menší porodní váhu, ale i odpovídající náladu, tedy cholerickou. Mozek se neustále organizuje, nejvíce ale do sedmi let věku. Poznatky jsou filtrovány a cesty k nim jsou kódovány do určitých zvyků a refiexních reakcí, které mají své anatomické opodstatnění.
Tyto trasy se v závislosti na funkcích postupně spojují v různých centrech a jako poslední se pak spojují mezi sebou i tato centra do velice složité sítě. Toto poslední a nejdůležitější propojení se nejvíce utváří právě ve věku okolo sedmi let – proto mu tak často říkáme období rozumu. To vysvětluje, proč dítě například dříve nepochopí, že neexistuje princezna nebo že smrt je finální. Proto je tak důležitá výchova, pocity a reflexy v dětství. Mozek se organizuje i později, dokonce i v dospělosti, je to však již mnohem méně intenzivní proces.
K čemu byste laicky přirovnal učení se novým poznatkům?
Každý nový poznatek je pro mozek velice stimulující. On se totiž učí kvůli jedinému – chce co nejvíce zvýhodnit svého majitele a přinést mu slast (biologickou, sexuální, intelektuální, kulturní či jakoukoli jinou). K tomu potřebuje neustále porovnávat. Když tedy vidí něco, co již viděl stokrát, nebude ho to zajímat tak jako něco nového nebo něco starého, zasazeného do nového kontextu. Musí rozhodnout, zda je pro něj informace důležitá. Pokud zjistí, že ano, vydupe se nová trasa, vznikne nová předloha a mozek toho zase „ví víc“.
Dnešní malé děti jsou zahlceny elektronikou, čtou si z tabletů, počítačů, iPadů… Na tištěné knihy se pomalu, až na výjimky, zapomíná. Má to nějaký zásadní vliv na vývoj dětského mozku, myšlení?
Je vědecky potvrzené, že učit se z papíru je pro mozek lepší. Používá při něm totiž simultánně více cest najednou, což umožňuje tvorbu a zakódování makety. Je to fyzicky i evolučně přirozenější. Při čtení z papíru působí písmo opticky jinak než na obrazovce, lépe jej rozpoznáváme a zapadává tak lépe do vzorů. Mozek „vidí“ písma jako fyzické předměty (neumí si je pamatovat jinak), proto si je pamatuje lépe, když je „drží“ v ruce. Sám sobě při čtení předvádí psaní. Navíc posouvání textu skrolováním je pro mozek nepřirozený způsob čtení. Otáčení stránek totiž „člení“ text do hmatatelných částí, což pro mozek znamená rozdělení informací do hmatatelnějších kusů pro zpracování.
