Herpetické viry nejsou jen opary na rtu. Které jsou nebezpečné?
Zpravidla vládne všeobecné povědomí o tom, že herpesviry se týkají pouze oparů, jak na rtech, tak případně na intimních místech. Nicméně rodina herpetických virů je kupodivu poměrně rozvětvená a hojně rozšířená po celém světě, naši zemi nevyjímaje. „Promořenost“ české populace je skutečně vysoká (50-100 %). Co s sebou tento fakt přináší?
Herpesviry způsobují široké spektrum různých onemocnění, včetně závažných komplikací zdravotního stavu, a vyvolávají řadu klinických projevů. Po takzvané primoinfekci (první setkání organismu s danou infekcí), která často probíhá bez příznaků, viry zůstávají v organismu člověka v latentním (skrytém) stadiu a při oslabení jeho imunity může dojít k reaktivaci viru, který způsobí někdy vážné, jindy méně závažné onemocnění. Jak se v herpetických virech orientovat a v čem mohou být nebezpečné?
Jak si zlepšit imunitu a lépe se bránit infekcím? Podívejte se na video:
„Pro člověka je patogenních osm herpetických virů, které se dělí do 3 podčeledí. Podčeleď herpesviridae zahrnuje herpes simplex virus (HSV) 1 a 2, virus varicely (neštovic) a zosteru (pásového oparu). S těmito viry se zdravý člověk setkává nejčastěji. Do podčeledi herpesviridae patří cytomegalovirus, který ohrožuje hlavně pacienty se sníženou obranyschopností, a lidský herpetický virus 6 a 7. Do poslední podčeledi herpesviridae řadíme virus Epsteina a Barrové (jenž vyvolává běžné onemocnění především dětí a mladistvých - infekční mononukleózu) a lidský herpetický virus 8,“ vysvětluje přednosta Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph. D.
Z celé škály herpesvirů nás nejčastěji trápí právě HSV 1, zodpovědný za opary na rtech, a HSV 2, jenž napadá genitálie. „Herpes simplex virus 1 se nejčastěji projeví jako opar na rtu, s typickými puchýřky na přechodu kůže a sliznice. Herpes simplex virus 2 je zodpovědný za výsev puchýřků v oblasti genitálu. Dalším, se kterým se setkává téměř každý, je virus varicely a zosteru, vyvolávající plané neštovice převážně u dětí a pásový opar, který postihuje a trápí hlavně seniory. Uvádí se, že 60 procent nemocných s pásovým oparem je ve věkové kategorii nad 45 let,“ popisuje docent Plíšek.
První nákaza již v dětství
Jak se nejčastěji nakazíme? „S virem HSV 1 se zpravidla setkáme již v raném dětství. Přenos se uskutečňuje slinami a sekrety nemocných, ale i zdravých nosičů viru. Ten může být přenesen kontaminovanými prsty a potřísněnými předměty. U malých dětí a batolat je nejběžnější primární infekcí takzvaná herpetická gingivostomatitida, která je charakteristická vysokou teplotou, bolestivými puchýřky a erozemi na sliznici dutiny ústní," vysvětluje odborník.
"HSV 2 se nejčastěji přenáší pohlavním stykem, ale může se přenést také z matky na dítě během porodu. U těhotných žen s genitální herpetickou infekcí je proto vhodné vést porod císařským řezem. Novorozence nemocné matky je potřeba sledovat 4 až 6 týdnů po porodu. V případě onemocnění novorozence generalizovanou infekcí HSV se totiž rozvíjí těžký stav, který dítě ohrožuje na životě,“ dodává.
Další otázky pro Stanislava Plíška:
Proč vlastně tyto viry mají schopnost dlouhodobě, de facto celoživotně setrvávat v organismu, skutečně se jich nelze zcela zbavit?
Viru HSV se nelze zbavit, doživotně přežívá v regionálních nervových gangliích ve formě „skryté infekce“ s možností reaktivace. U pacientů s opakovanými výsevy genitálního herpesu, výjimečně při častých výsevech herpetických puchýřků v jiné lokalizaci, lze podávat protivirový lék (aciklovir) i několik měsíců s cílem zabránit další reaktivaci viru. Spouštěcím mechanismem pro opakované výsevy HSV 1 i u lidí s normální imunitou může být stres, horečnaté onemocnění, menstruace, ale též banální podnět jako je slunění či cestování.
Objevují se recidivující opary vždy na tom samém místě, respektive místech/ložiskách? Hrozí zdravotní komplikace?
Recidivující opary se nemusejí objevit na stejných místech, vedle oparu na rtech se můžeme setkat s oparem nosu, tváře a tak dále. Genitální herpes může mít výsev puchýřků nejen v oblasti genitálu, ale i v okolí konečníku, takzvaný perianální výsev. Nejtěžší formou onemocnění HSV je generalizovaná infekce, postihující lidi s poruchou imunity, kdy jsou kromě kůže postiženy též vnitřní orgány. Pokud virus zasáhne oči, může dojít k velmi nebezpečné herpetické keratokonjunktivitidě nebo nekrotické keratitidě, kdy nastává až destrukce rohovky. Generalizovaná infekce může být životu nebezpečná. Postihuje nemocné s poruchou imunity a pobyt v nemocnici je v těchto případech nezbytný! Například u herpetické pneumonitidy (postižení plic) je smrtnost u neléčených osob až 80%.
V některých případech i u závažných onemocnění způsobených HSV (například zánět mozku) nemusí být na kůži přítomen výsev typických puchýřků. Léčba je v první řadě záležitostí antivirových léků - po jak dlouhou dobu je nezbytné je užívat? Liší se léčba dospělých a dětí?
Nejužívanějším lékem u herpetických infekcí je již zmíněný aciklovir, který se podává u vážných případů do žíly (existuje i forma pro polykání ústy). Lék zásadně zasahuje do metabolismu infikovaných buněk a zastavuje množení viru, ve většině případů je tato léčba úspěšná. Dalšími léky s protivirovým účinkem, které lze použít, jsou valaciklovir, eventuálně famciklovir. Délka podávání protivirových preparátů je závislá na typu a závažnosti onemocnění a trvá 5 až 21 dnů. Protivirová léčba dětí a dospělých se příliš neliší.
Připadá do úvahy ještě jiný způsob léčby, například homeopatiky, systémovou enzymoterapií, psychoterapií či akupunkturou? Do jaké míry si lze pomoci samoléčbou volně prodejnými přípravky a kdy je nezbytné navštívit lékaře?
V indikovaných případech je použití protivirových léků ordinovaných lékařem zcela zásadní. Další postupy jako homeopatii, systémovou enzymoterapii, psychoterapii a akupunkturu považuji pouze za doplňkové. Na opar na rtech lze aplikovat antivirotikum lokálně, ve formě krému či gelu. V některých případech pomáhá zinková mast, eventuálně aplikace propolisu a heřmánku. Návštěvu u lékaře bych doporučil vždy při rozsáhlejším kožním postižení HSV 1 a vždy při vzniku herpes genitalis a při pásovém oparu. Závažný průběh onemocnění je nutné léčit za hospitalizace v nemocnici (generalizovaná infekce, zánět mozku…).
Existuje případné propojení herpetických virů jako takových se zhoubnými nádory? Lze o takové souvislosti uvažovat?
V této souvislosti bych zmínil zejména virus Epsteina a Barrové a lidský herpetický virus 8. Virus Epsteina a Barrové je asociován se vznikem Burkittova lymfomu, primárního lymfomu mozku, Hodgkinova lymfomu a nazofaryngeálního karcinomu. Při infikování lidským herpetickým virem 8 se u osob s poruchou imunity může vyvinout Kaposiho sarkom, popřípadě jiné zhoubné onemocnění. U osob s HIV-pozitivitou se herpetické infekce objevují častěji než u zdravých jedinců, a to v důsledku snížené imunity. Opakovaný výskyt často signalizuje závažnější stadium infekce HIV. Herpes zoster může být i prvnímprojevem této infekce!
Mezi onemocnění s vážnou prognózou patří HSV hepatitida (vzácnější jaterní onemocnění), především u dětí a imunodeficientních pacientů. Mortalita je u tohoto onemocnění vysoká a pohybuje se v rozmezí 40-80 %. Jaterní poškození je velmi závažné a může vést k jaternímu selhání.
Odborná spolupráce: doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph. D. Klinika infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové www.fnhk.cz
