Co dělat pro to, abyste se lépe soustředili? Naučte to i své děti | Moje zdraví

Co dělat pro to, abyste se lépe soustředili? Naučte to i své děti

  • Co dělat pro to, abyste se lépe soustředili? Naučte to i své děti
    Jak zlepšit soustředění • Autor: iStock.com
    7. října 2022 • 06:00

    Soustředění potřebujeme proto, abychom se něco naučili, zapamatovali si a dokázali plnit nejen pracovní úkoly. Schopnost soustředit se ovlivňuje věk, množství spánku, ale i náš jídelníček. A uniknout velkému množství rozptýlení je čím dál náročnější. Jak pomoci své mysli koncentrovat se? 

    Koncentrace se týká duševního úsilí, které směřujeme k tomu, na čem právě pracujeme nebo co se učíme. Někdy je zaměňována s rozsahem pozornosti, ale rozsah pozornosti se týká doby, po kterou se můžeme na něco soustředit. Rozsah pozornosti i koncentrace se mohou lišit z několika důvodů. Někteří lidé jsou téměř imunní vůči rozptýlení, jiní nedokážou odolat žádnému. Svou roli při schopnosti soustředění hraje také věk a nedostatek spánku nebo poranění hlavy, jako je otřes mozku, a také určité duševní poruchy. Sníženou koncentraci pak velice často doprovází ztráta paměti, jako je zapomínání toho, pro co jste šli, nebo jmen lidí, se kterými jste se nedávno potkali. Výpadky paměti, a to i u mladých lidí, často nesouvisí s počínající demencí či Alzheimerovou chorobou, ale právě se zhoršující se schopností soustředit se. Neschopnost se na něco soustředit a následně si to zapamatovat vede ke vzrůstající frustraci, stresu a podráždění. Co do života svého i dětí zařadit a jak posílit schopnost soustředění?

  • Trénink mysli

    Čemu se nevěnuje pozornost, to postupně upadá. Nemůžeme očekávat, že budeme svěží, když místo aktivity přijímáme vše pasivně. Být líný je jednodušší. Dlouhý život a duševní pohoda ale stojí za tu námahu. Trénink mozku může fungovat jak u dospělých, tak i u dětí. Investujte do knihy slovních hlavolamů, skládejte společně skládačku nebo si zahrajte hru na paměť. I malování je aktivitou, která může pomoci zlepšit koncentraci u dětí, ale i dospělých. Starším dětem se mohou líbit náročnější omalovánky, jako ty, které najdete v omalovánkách pro dospělé. Existují i kurzy malování pro dospělé, kdy díky soustředění se na novou aktivitu a tahy štětcem nedochází k rozptylování. Pokud totiž něčemu nedáme dostatečnou pozornost, náš mozek si to nezakóduje. 

  • Zdravý rybí jídelníček

    Dobrou koncentraci, schopnost učení, paměť, ale i celkové chování nejen dětí ovlivňuje to, co jedí. Vědecké výzkumy potvrzují, že se naši předci nemýlili, když tvrdili, že mořské ryby jsou tou nejlepší potravou pro mozek. Obsahují totiž zásadní omega-3 mastné kyseliny. Jedna z omega-3 mastných kyselin – kyselina dokosahexaenová (DHA) – je v mozku koncentrována více než kdekoli jinde v těle. Jenže přehled evropských studií z roku 2017 zjistil, že pouze čtvrtina populace dopřává tělu doporučenou denní dávku dvou důležitých mastných kyselin EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA, přičemž u dětí je tento podíl ještě nižší.

    Mnoho výzkumů přitom prokázalo nízké hladiny omega-3 u dětí, které mají problémy s nepozorností a hyperaktivitou, ve srovnání se zdravými dětmi. Řada klinických studií zjistila zlepšení pozornosti, hyperaktivity a impulzivity po doplnění potravy o omega-3 zdroje ve srovnání s jinými potravinami a s placebem. „Ačkoli si tělo může tyto omega-3 vytvořit z jiné mastné kyseliny (α-linolenové) obsažené v rostlinných potravinách (ořechy, semena, některé rostlinné oleje, tmavá listová zelenina), tato tvorba není dostatečná. Nejlepším zdrojem tak jsou již zmíněné ryby, zejména losos, tuňák, makrela, sardinky, ale třeba i mořské řasy,“ vysvětluje prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin ze Státního zdravotní ústavu. 

  • Učení vytváří síť

    Při učení nových věcí je dobré navazovat na to, co už víme, neboť naše mysl tvoří jakousi datovou síť. Lépe si udržíme to, co vztáhneme k něčemu známému. Rozumějme hlavně základním myšlenkám. Učíme-li se něco komplikovaného, začínejme od píky a hledejme souvislosti. Zapojujme více smyslů, neboť souvislosti s barvami, texturami, vůněmi a chutěmi jsou pro dlouhodobé zapamatování účinné. Procvičujme, co už známe, používejme mnemotechnické pomůcky. Paměť a bystrou mysl lze také podporovat vhodnými potravinovými doplňky. Odborníci ze společnosti Goodie, zabývající se produkty na podporu jasné mysli, doporučují i na zlepšení paměti využít sílu některých, u nás nevyskytujících se rostlin. Velmi prospěšná koncentraci je maca peruánská, která se konzumuje ve formě kapslí či prášku, nebo ashwagandha, jež je jednou z nejvíce uctívaných rostlin v tradiční ájurvédské medicíně. Podporuje duševní a kognitivní činnost a koncentraci stejně jako nepražený kakaový prášek.

  • Hraní videoher

    Mozkové hry nemusí být jediným typem her, které mohou pomoci zlepšit koncentraci. Novější výzkumy také naznačují, že hraní videoher by mohlo pomoci ke zvyšování koncentrace. Studie z roku 2018, která zkoumala 29 lidí, našla důkazy, které naznačují, že hodina hraní denně by mohla pomoci zlepšit vizuální selektivní pozornost (VSA). VSA označuje naši schopnost soustředit se na konkrétní úkol a ignorovat rušivé vlivy kolem nás. Tato studie byla omezena svou malou velikostí, takže tato zjištění nejsou průkazná. Studie také neurčila, jak dlouho toto zvýšení VSA trvalo. Výzkumy však v této oblasti nadále pokračují, neboť fenomén videoher je na vzestupu a vědci se snaží zjistit, jak moc tato činnost zejména děti ovlivňuje. Chtějí hledat možnosti, jak pozitivně využít a eliminovat negativní účinky her, a to závislost a dopad násilných videoher na člověka.

  • Podpora sociálních kontaktů a smích

    Kognitivní (= poznávací) výhody ale přináší i život plný přátel a smích. Vztahy totiž stimulují mozek. A my lidé jsme společenští tvorové, kteří nemohou prospívat izolovaně. Interakce s ostatními je výborným druhem mozkového cvičení. Nic se nemá přehánět, i čas o samotě je důležitý, aktivní sociální život ale přináší spoustu energie a podnětů pro mozek. Navíc čas strávený s lidmi, které máme rádi, je provázený pozitivními emocemi, mnohem častěji se s nimi smějeme. A to je pro koncentraci dobré. Smích totiž stimuluje spoustu mozkových oblastí. Proto se smějme sami sobě. Když někde slyšíme smích, zkusme se k němu přidat. Sdílejme čas se zábavnými lidmi, čtěme si vtipy, smějme se se svými dětmi. Je tolik věcí, které jsou milé a hravé. Mohou nám zlepšit nejen daný moment, ale také prodloužit a zkvalitnit celý život. 

  • Přestávky a kvalitní spánek

    Pauza pro zvýšení pozornosti? Paradox, který funguje. Pravděpodobně známe tento scénář – určitý čas na něčem pracujeme a najednou se naše pozornost začne toulat. Snažíme se s tím bojovat, ale ne a ne se zase soustředit. Produktivitu pak střídá stres, že začínáme být ve skluzu a práci nedoděláme včas. Pro návrat koncentrace přitom stačí krátká přestávka. Udělejme si ji hned, když ucítíme známky únavy. Stačí se napít, udělat pár kroků, ve škole si dojít na toaletu, projít se po chodbě, podívat se na chvíli z okna, zkrátka dát si 5 osvěžujících minut zcela jiné aktivity. Jednou z nejdůležitějších denních přestávek, kdy se tělo zklidní a má čas regenerovat, je spánek. Proto za nedostatek koncentrace často může chybějící odpočinek. „Občasná spánková deprivace je nepříjemná jednorázově, pravidelné ponocování však ovlivňuje náladu i výkonnost v dlouhodobém horizontu. Délka nočního spánku je sice ryze individuální, obvykle je však za minimum považováno 6 hodin. Kvalitu spánku podporuje vypnutí všech obrazovek hodinu před spaním a jejich vystřídání za klidnou hudbu, teplou koupel nebo knihu, nižší teplota v ložnici a spánková pravidelnost – ideálně usínat i vstávat ve stejnou dobu i o víkendu,“ uzavírá doporučení pro lepší soustředění psycholog a univerzitní profesor v NY Timmoty J. Legg.

Autor: Petra Kubalová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.