Alzheimerova choroba

V prvotních stádiích této nemoci začíná degenerovat část mozku zvaná hipokampus, část mozku, která zpracovává vzpomínky. Hipokampus se u nemocných zmenšuje a ztenčuje se navíc spojení mezi ním a prefrontální kůrou. Mozek pak přestává zpracovávat krátkodobé vzpomínky.

Dlouhodobé vzpomínky, uložené v jiných částech mozku, zůstávají nedotčené, tedy alespoň na začátku. Nemocní lidé si nedokážou vzpomenout, co dělali před pár minutami, ale jasně si vybavují události staré několik desítek let.

Nemoc se spouští tvorbou T-proteinu, která vede k urychlení amyloidu beta, gumovité, lepkavé látky, která ucpává mozek. Tyto nánosy lze jen velmi obtížně zacílit léky.

Onemocnění postihuje především starší lidi. Ve věkové skupině 65letých je výskyt 2 až 3 procenta a ve věkové skupině 80letých se udává, že až polovina obyvatelstva má nějaký stupeň Alzheimerovy nemoci. Ale občas se také vyskytuje vzácnější forma onemocnění postihující mladší lidi kolem 40. až 50. roku života.

Příznaky Alzheimerovy nemoci

Průběh nemoci je pomalý, příznaky se objevují postupně. Nejprve to jsou poruchy paměti a ztráta schopnosti učit se. Postupně dochází ke zhoršené orientace v čase a prostoru, ke změnám osobnosti, nálady a chování. Nemocní ztrácejí věci a zapomínají, kde zrovna jsou. V dalších stádiích nemoci dochází k naprosté ztrátě soběstačnosti a plné závislosti na okolí. Nemocní jsou také vztahovační a vše berou jako útok na svou osobu.

Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s věkem, snižuje naopak s vyšším vzděláním. Rizikovým faktorem jsou otřesy mozku, jistou roli hraje také dědičnost.

Léčba Alzheimerovy nemoci

Nemoc nelze zcela vyléčit, ale včasným rozpoznáním a léčbou můžeme zpomalit její vývoj a zlepšit pacientův stav natolik, aby byl soběstačnější. V raných stádiích nemoci se podávají kognitiva – což jsou látky, které brání odbourávání acetylcholinu, který je nezbytný pro přenos nervových signálů.

Dalšími léky odstraňujícími agresivitu a neklid jsou neuroleptika, antidepresiva, hypnotika, která pomáhají nemocným spát, a anxiolytika na tlumení úzkosti.

Nejdůležitější je však rodinné zázemí a péče okolí. Jedná se nejen o fyzickou poruchu, ale nemoc se rozvíjí také při opomíjené psychické podpoře. Jedinou prevencí je proto rozvíjení mozkové aktivity především ve vyšším věku.

Nemocný musí pravidelně docházet k lékaři, s některými příznaky provázejícími tuto chorobu si můžete pomoci i doma.

Léky 

K léčbě se používají kognitiva, neuroleptika, antidepresiva, hyponotika a anxiolytika.

Bylinky

Proti úzkostem a depresím lze nasadit například výtažek z třezalky nebo kombinaci této byliny ve směsi s lípou a vrbkou úzkolistou, která navíc působí proti nespavosti.  Dobré účinky při Alzheimerově chorobě jsou pozorovány u jinanu dvoulaločného. Ten pomáhá zmírnit pomatenost, zapomnětlivost a úzkosti.

Domácí léčba a babské rady

Čaje z jinanu dvoulaločného (ginkgo biloby) pomáhají zvýšit prokrvení tkání i mozku. Důležité je pravidelné procvičování mozku a nerezignování na nemoc i ze strany blízkých nemocného.

Vyšetření

Lékař obvykle diagnostikuje nemoc pomocí klinických příznaků. Následovat pak může magnetická rezonance mozku, SPECT (scintigrafická tomografie zjišťuje pomocí přístroje prokrvení mozku) nebo vyšetření mozkomíšního moku (punkcí z prostoru mezi obratli). Někdy se provádí také neuropsychologické vyšetření.

Trvalé následky

Může nastat postupná smrt v důsledku odumření mozku.

Zdravotní cviky

Posilování mozku učením, hrou, luštěním sudoku, křížovek.

Prevence

Prevencí je zdravý životní styl a průběžné posilování mozku učením a zkoumáním nových věcí.

Kdy jít k lékaři

Pokud si nevzpomínáte na nedávné události, máte výpadky paměti, jste často zmatení, ztrácíte se v prostoru i v čase.