Řidičský průkaz: Kvůli kterým nemocem ho nedostanete?

Řidičský průkaz: Kvůli kterým nemocem ho nedostanete?
... • Autor: iStock.com
20. května 2017 • 06:00

Řídíte auto? Dost možná zbytečná otázka. Pokud ještě ne, pak s nejvyšší pravděpodobností jednou budete. Bez auta jako by dnes člověk ani nebyl, tedy alespoň při pohledu na každodenní nekonečné kolony nejen v ulicích velkých měst. 

Co z nás ale dělá dobré, spolehlivé řidiče, kteří nekončí jako strohá kolonka ve smutných dopravních statistikách nehod a fatálních konců? Samozřejmě skvělé řidičské umění, pozornost věnovaná pouze řízení, dobrá psychická odolnost při řešení nenadálých kolizí, ale také náš zdravotní stav jako takový. Tedy nemluvě o návykových látkách, které se řadí mezi hlavní viníky nehod a zbytečných úmrtí na silnicích. Zejména alkohol je tím, co stojí v čele zaviněných nehod, nicméně drogy, zejména pervitin a marihuana, jsou bohužel poslední dobou těsně v závěsu.

Základní podmínkou pro účast ve výuce autoškoly a získání řidičského oprávnění je potvrzení o zdravotní způsobilosti vystavené praktickým lékařem. Jaké jsou tedy zdravotní předpoklady pro řízení motorového vozidla? Ptáme se MUDr. Pavly Myslíkové, praktické lékařky z Lékařského domu Praha 7: „Pro potřeby získání řidičského průkazu zpravidla vyšetřuji pouze zde registrované pacienty, o jejichž zdravotním stavu mám již nějaký,přehled‘. Součástí prohlídky je samozřejmě běžné vyšetření, tedy kromě jiného základní kardiologické a neurologické vyšetření, změření tlaku, prověření zraku a sluchu a testování moči,“ říká na úvod.

Základní smysl, který při řízení automobilu potřebujeme, je samozřejmě zrak. Je tedy nezbytné, aby případná nutnost brýlí (v důsledku krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu či vetchozrakosti) při řízení byla zapsána v řidičském průkazu. Pokud již máte brýle a praktický lékař potvrdí správnost vašich dioptrií zkouškou čtení tabulky od největších číslic (písmen) po nejmenší (tzv. zraková ostrost), vše je v pořádku. Pokud ale vaše čtení vázne a evidentně jsou zapotřebí silnější dioptrická skla, odešle vás na vyšetření k očnímu lékaři.

S neléčenou cukrovkou to nepůjde

Stejně tak pokud jste barvoslepí, což prověřuje pomocí obrázků s barevně odlišenými číslicemi, které v případě barvosleposti neobjevíte. Proč se ale vyšetřuje také moč? „Při podezření na cukrovku. Mnoho lidí nemá ani tušení, že mají zvýšený cukr, což mnohdy objevíme až při pravidelných zdravotních prohlídkách. Diabetes, tedy přesně řečeno nekompenzovaný diabetes, je kontraindikací k řízení motorových vozidel. Proto je zapotřebí zaslat takového pacienta k odbornému vyšetření za diabetologem a teprve poté, pokud je kompenzován, lze potvrzení o zdravotní způsobilosti vydat,“ vysvětluje doktorka Myslíková.

„Stejně tak postupuji i u jiných patologií, například u neléčeného či nekompenzovaného vysokého tlaku a dalších kardiologických, neurologických, psychických či jiných onemocnění. Pacienta v těchto případech odesílám na vyšetření ke specialistovi a je nutné čekat na jeho odborné vyjádření. Do té doby nemohu vydat potvrzení, protože takový člověk by mohl být za volantem nebezpečný sobě či ostatním. Některé choroby totiž mohou výrazně ovlivňovat schopnost řízení a zvládání nepředpokládaných situací (ať už se jedná o nekompenzovaná kardiologická, neurologická, psychiatrická onemocnění nebo záchvatovité choroby, jako je epilepsie či diabetes v případě diabetické krize).“ 

Senioři za volantem 

Jak probíhají kontrolní (povinné) prohlídky u seniorů? Novela silničního zákona platná od 1. července 2013 říká, že řidič se musí dostavit na prohlídku nejdříve 6 měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení tohoto věku. Poté každé dva roky, nestanoví-li praktický lékař prohlídku v kratším časovém úseku vzhledem ke zdravotnímu stavu daného pacienta. Doklad o zdravotní způsobilosti musí mít řidič vždy u sebe a předložit ho při silniční kontrole policii, jinak mu hrozí pokuta, pět trestných bodů a případně zákaz řízení na šest měsíců až jeden rok.

„Potvrzení vystavím kupříkladu jen na půl roku nebo vystavím přímo zákaz řízení, je-li u pacienta výrazné zhoršení zdravotního stavu (například při diabetu, kdy dochází k hypoglykemii, snížení hladiny cukru v krvi, kvůli čemuž by takový řidič mohl být nebezpečný). V případě dalších pochybností pacienta odesílám například na dopravně psychologické vyšetření. Mnohé zdravotní potíže zpravidla nepřicházejí najednou, ale pomalu, plíživě se ve stáří zhoršuje například zrak, který pak může být mimo jiné náchylnější k oslnění protijedoucím vozidlem, při jízdě proti slunci nebo od pouličních lamp. Mnohdy je seniorovi potřeba na rovinu říct, že už řízení není možné, což někteří nesou velmi těžce,“ podotýká praktická lékařka. 

Odebrání/omezení řidičského průkazu 

„Pokud u řidiče nastane výrazná změna zdravotního stavu, záleží, jak moc je zásadní. Kupříkladu v případě voperovaného kardiostimulátoru pacient přímo v nemocnici stvrdí svým podpisem, že nebude řídit, dokud od lékaře nedostane ,povolení‘, tedy dokud se jeho stav nezlepší. Není důvod ihned odebrat řidičský průkaz, protože je zde předpoklad následného zlepšení zdravotního stavu. Osobně mnohem častěji žádám o odebrání řidičského průkazu, pokud zjistím (a potvrdím vyšetřením moči nebo krve), že pacient bere návykové látky. Často také řeším pacienty, kteří naopak žádají o navrácení odebraného řidičského průkazu, kde je mimo jiné nezbytné, aby prošli již zmíněným dopravně psychologickým vyšetřením,“ přibližuje praktická lékařka.

„Popravdě lidé, kteří mají nějaký závažný zdravotní problém, si zpravidla nechají vysvětlit, proč nemohou (dočasně či nastálo) řídit. Na rozdíl od lidí, kteří řídí pod vlivem návykových látek, jichž bohužel stále přibývá a jejichž reakce jsou naprosto nepředvídatelné. Ráda bych tedy poslala vzkaz čtenářům: Chovejte se seriózně, nestojí za to řídit,pod vlivem‘, byť jedete pouze,kousek‘, můžete snadno způsobit nenapravitelnou újmu sobě nebo jiným,“ uzavírá MUDr. Myslíková. 

Dopravně psychologické vyšetření

Dopravně psychologické vyšetření může provádět pouze psycholog, který má akreditaci Ministerstva dopravy ČR (na jehož webových stránkách najdete seznam všech akreditovaných psychologů). Psycholog, který provádí toto vyšetření, musí mimo magisterské studium jednooborové psychologie absolvovat rovněž speciální kurz, někdy i dvouletý, zaměřený právě na diagnostiku řidičů - nejčastěji jde o tzv. vybodované řidiče, řidiče profesionály a též řidiče, u nichž z nějakých důvodů toto vyšetření požaduje jejich praktický lékař. Více nám přiblíží PhDr. Mgr. Irena Wagnerová, Ph. D., MBA, která dopravně psychologické vyšetření provádí.

„Vybodovaný řidič není nejčastěji řidič, který nabral maximální počet 12 bodů, ale řidič, kterému byl řidičský průkaz (dále ŘP) odňat z důvodu řízení pod vlivem návykových látek. Většinou jde o alkohol. Tady rozeznáváme dvě skupiny: případy, kdy šlo o přestupek (do 1 promile alkoholu v dechu), a případy, kdy šlo již o trestný čin (nad 1 promile). Stále častěji se setkáváme s případy, kdy byl odebrán ŘP řidičům, kteří řídili pod vlivem různých drog. Zde je nutno podotknout, že z hlediska psychologické diagnostiky této skupině věnujeme největší pozornost, protože rizika jsou zde nejvyšší. Všem výše uvedeným řidičům je na místě Policií ČR odebírán ŘP a je jim ve správním či trestním řízení udělen zákaz řízení motorových vozidel - podle závažnosti přestupku/ trestného činu zpravidla na 6 až 18 měsíců. Obvykle dostanou i peněžitou pokutu,“ vysvětluje psycholožka.

Dopravně psychologické vyšetření

„Dopravně psychologické vyšetření obvykle trvá hodinu až dvě. Nicméně řidiče, kterým byl odebrán ŘP za řízení pod vlivem drog, osobně testuji i 5 hodin, protože si svými závěry v těchto případech musím být skutečně velmi jista. Na začátku vyšetření si obvykle s klientem povídáme o tom, proč přichází, co přesně se stalo, procházíme spolu dokumentaci ke správnímu či trestnímu řízení ohledně skutku, na jehož základě byl ŘP odebrán. Pak klient mimo jiné vyplňuje anamnestický dotazník, který se týká jeho řidičských zkušeností, zdravotního a psychického stavu, rizikového chování, vztahu k návykovým látkám a tak dále. Posléze přecházíme k testovým metodám. Ty jsou zaměřeny zpravidla na schopnost koncentrace, reakce a jejich chybovost, pozornost, pečlivost a na osobnostní charakteristiky, zejména pak agresivitu, poruchy osobnosti, ale i na obvyklé stránky osobnosti jedince,“ upřesňuje doktorka Wagnerová.

Klíčovým je tzv. determinační test. Jde v podstatě o sledování reakcí člověka na světelné, barevné a zvukové podněty. Sledují se reakční časy a chybovost, výsledek se porovnává s normami, jež jsou stanoveny pro určité věkové kategorie. Tento test se provádí s pomocí speciálního zařízení nebo na počítači, délka bývá asi 10 minut. Následují testy pozornosti, osobnosti apod., ať již na počítači, nebo s tužkou a papírem.

Každý psycholog obvykle mívá několik různých testů, které v jedné kategorii používá. „V případě neúspěchu nabízím možnost opakování testování zdarma po čtrnácti dnech. Pokud je výsledek klienta horší, je možné doporučit lékaři použití takzvaných harmonizovaných kódů, které mohou povolení k řízení omezit například pouze na řízení za denního světla a podobně. Každopádně pokud vás dopravně psychologické vyšetření čeká, vypravte se na něj v odpočatém stavu. Nemusíte se nijak připravovat, psycholog to totiž zpravidla stejně pozná,“ vzkazuje všem řidičům psycholožka. 

Alkohol a drogy za volant nepatří! 

Alkoholem posilněný řidič je nebezpečím pro sebe i své okolí, to je neoddiskutovatelný fakt. Samozřejmě to samé platí i pro drogy a omamné látky, které se „na scéně“ objevují čím dál častěji, především u mladých lidí. Neschopnost rychlých reakcí a nesprávný odhad reality mnohdy v důsledku intoxikační psychózy proměňují jízdu autem doslova v neřízenou střelu s fatálními následky. Alkohol způsobuje tzv. tunelové vidění, kdy se zorné pole řidiče při rostoucí hladině alkoholu v krvi snižuje a řidič není schopen vnímat celý prostor před sebou.

Již hodnota kolem 0,2 promile v krvi způsobuje prokazatelné zhoršení schopnosti řídit! Vzrůstá tendence riskovat, zhoršuje se schopnost rozeznat pohybující se světla, řidiči špatně odhadují vzdálenosti. Pak stačí jen chvilka nepozornosti. 

Na závěr snad možná zmiňme jeden z moudrých odkazů Jana Ámose Komenského: „Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.“ Poučme se z chyb těch kolem nás, ať už se to týká podceněného zdravotního stavu, nebo návykových látek. Dokud vážná autonehoda nezasáhne někoho v blízkém okolí, dost často považujeme statistiky nehod za něco, co se nás netýká. Nejsou to však prázdná čísla. Jsou to životy těch, kteří zde ještě mohli být…

Zodpovědnost především 

„Získat řidičský průkaz je v podstatě jednoduchá záležitost, přijít o něj je mnohdy ještě jednodušší, ale získat ho zpět už tak snadné není! Po dosažení 12 bodů v bodovém systému odevzdáte řidičský průkaz na 12 měsíců, bez možnosti zkrácení lhůty na polovinu.

Poté vás čekají zkoušky v plném rozsahu, což obnáší zkoušku ze znalostí předpisů (odborná způsobilost) ve formě testu a 30minutovou zkoušku z jízdy v provozu. Dále je nezbytné vyšetření u praktického lékaře a dopravního psychologa.

Celkové náklady na znovuzískání řidičského průkazu se pohybují kolem 6000 a více korun,“ poznamenává vedoucí autoškoly Spektra (www.autoskolaspektra.cz) Milan Fürst. „Rád bych také něco řekl k zcela běžnému, ale o to nebezpečnějšímu,problému‘ řidičů - únavě za volantem, což se týká všech věkových kategorií. Nedá se jednoznačně říct, že čím starší, tím unavenější (u mladších ročníků hraje roli studium dlouho do noci, večírky a podobně). Únava za volantem nastává nejčastěji při monotónní jízdě po dálnici (asi po 45 minutách nebo 90 km jízdy). Pokud je snížená viditelnost, riziko únavy se zvyšuje. Rozhodně doporučuji zastavit a protáhnout se na čerstvém vzduchu!

Pití energetických nápojů příliš nepomáhá, je to pouze chvilková záležitost, navíc na účinek je třeba počkat až půl hodiny. Zahánění únavy kouřením za jízdy může způsobovat ospalost v důsledku oxidu uhličitého v kabině vozu a oxidu uhelnatého v krvi řidiče (což málokdo ví). Důležitý je přísun tekutin jako takových, protože člověk, který má žízeň, ztrácí schopnost soustředění a řešení vypjatých situací. Pravdou je, že unavený řidič zvyšuje riziko dopravní nehody v průměru až 4násobně. Nejčastější dopravní nehody způsobené únavou (mikrospánek) se vyskytují mezi 2. a 5. hodinou ranní nebo po obědě od 15 do 16 hodin. Myslete na to a jezděte bezpečně a odpočatí,“ doporučuje Milan Fürst. 

Horší než nemoci jsou drogy a alkohol

Mnoho dalších důležitých informací pro řidiče poskytuje BESIP na webových stránkách www.ibesip.cz, odkud jsme se svolením tohoto samostatného oddělení Ministerstva dopravy ČR čerpali některé údaje pro tento článek. BESIP funguje jako koordinační orgán pro bezpečnost silničního provozu již od roku 1967. „Z pohledu lékaře záchranné služby představuje největší riziko spojené se změnami chování řidičů nebo s jejich nebezpečností požívání alkoholu a drog. Dopravní nehody, mnohdy s fatálními konci, vznikají častěji než z důvodu nějakého onemocnění právě v důsledku požití návykových látek (alkoholu, drog, eventuálně léků).

Tito řidiči v podstatě nejsou schopni kriticky hodnotit svoje chování, mají pocit, že zvládnou každou situaci, nerealisticky přeceňují svoje síly, což vede k tomu, že nezvládnou řízení a zaviní dopravní nehodu. Půl litru piva, 2 deci vína nebo panák tvrdého u člověka o hmotnosti 70 až 80 kilogramů předpokládá 2 až 3 hodiny na odbourání, nicméně tento proces je přísně individuální, záleží mimo jiné na aktuálním zdravotním stavu a dalších aspektech. Pokud tedy řidiči chtějí mít jistotu, že již nejsou pod vlivem alkoholu, měli by použít alkohol tester nebo jinou metodu, která danou hodnotu přesně určí. Následky lehkovážného chování řidičů pod vlivem návykových látek bohužel vidím velmi často,“uvádí ze své praxe lékař Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (www.zzshmp.cz) MUDr. Ing. Radek Čipera. 

Pozor na užívané léky! 

Léky, které jsou na krabičce označeny výstražným trojúhelníkem (např. hypnotika), se neslučují s řízením. Varování/upozornění je vždy napsáno též v příbalovém letáku, je však nezbytné, aby lékař, jestliže takové léky předepíše, svého pacienta o této skutečnosti informoval. Pokud si sami nejste jistí, zda daný lék (či doplněk stravy, bylinka) spadá do kategorie, která negativně ovlivňuje schopnost řízení, poraďte se vždy s lékárníkem. Může jít také o zdánlivě „nevinné“ prostředky na bolest či antihistaminika. Individuálně je třeba postupovat např. u antidepresiv (některá mohou řízení ovlivňovat, jiná nikoli), přičemž samozřejmě záleží především na závažnosti daného psychického/psychiatrického onemocnění - posouzení zdravotní způsobilosti k řízení je vždy na příslušném lékaři (psychiatrovi). Můžete být buď zdravotně způsobilý k jízdě, způsobilý pouze na určitou dobu či s konkrétní podmínkou (třeba s brýlemi apod.) nebo nezpůsobilý. 

Odborná spolupráce: MUDr. Pavla Myslíková, Lékařský dům Praha 7, www.ld.cz

PhDr. Mgr. Irena Wagnerová, Ph. D., MBA, www.institutrlz.cz, www.psychotesty-ridicu.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.