Pitný režim: Kolik denně vypít běžně, ve vedru nebo při sportu?
Kolik by měl člověk denně přijmout tekutin? Možná jste někde slyšeli, že 2,5 litru. To je totiž tolik tekutin, kolik jich zdravý člověk denně v průměru vyloučí – močí, ve stolici, kůží nebo dýcháním. Aby měl tedy organismus vyrovnaný výdej a příjem, měl by logicky stejné množství i přijmout.
Není však nutné toto množství vypít. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu stačí ve formě tekutin dodat tělu přibližně jeden a půl litru denně. Asi třetina litru „nové“ vody se totiž během dne vytvoří v těle metabolickou činností, vody vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. Na samotné „pití“ tedy připadá jeden a půl litru.
„Klasicky se doporučovalo vypít denně 1,5 litru tekutin. Další zhruba 1,5 litru vody totiž člověk přijme z potravy,“ potvrzuje fyziolog Miloslav Franěk pro iSportlife a dodává: „Ani tyto hodnoty však nelze brát jako ty, které je nutné striktně splňovat. Záleží také na aktuálním i dlouhodobém nastavení organismu, na výšce a váze konkrétního člověka a především na vnějších vlivech, jako jsou například venkovní teplota nebo fyzická námaha.
Co a jak často pít
Pít se má v průběhu celého dne po menších dávkách. Základem by měla být voda, buď čistá, nebo dochucená ovocnými šťávami. Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme nebo více sportujeme. Mezi vhodné nápoje patří také přírodní, uměle nepřislazované ovocné šťávy a čaje.
Slabě mineralizovaná je například Dobrá voda. Ke středně mineralizovaným patří Korunní, Mattoni, Magnesia a Ondrášovka. Silně mineralizované jsou například Hanácká kyselka a Poděbradka.
Nevhodné jsou příliš sladké nápoje, zpomalují totiž pohyb tekutiny z žaludku do tenkého střeva, kde se odehrává převážná část vstřebávání tekutin, a proto jsou tělu k dispozici až za delší dobu. Ve větším množství navíc neúměrně zvyšují příjem energie. Stejně nevhodný je i alkohol, do pitného režimu se dále nepočítají nápoje s kofeinem, které naopak tělo odvodňují. Mírně slazené nápoje si můžeme dopřát bez výčitek svědomí při sportování a pohybu, zejména pokud zrovna nic nejíme a potřebujeme doplnit energii.
Kolik pít ve vedru
V horkých dnech zaženou žízeň mnohem lépe nápoje o teplotě kolem 16 °C než nápoje ledové, které mohou organizmu způsobit teplotní šok a žaludeční křeče (stejně jako nápoje přeslazené).
Kolik pít při sportu
Zvýšit příjem tekutin byste měli také ve chvíli, kdy se pustíte do cvičení. I zde je základem obyčejná voda. Pokud si naplánujete intenzivnější cvičení, které trvá déle než hodinu, pak už vaše tělo vypotí nejen vodu, ale také spoustu minerálních látek. Tehdy přichází ke slovu tzv. iontové nápoje. Díky nim tělu dodáte nejen potřebnou hydrataci, ale také vyrovnáte minerální rovnováhu organismu. I v tomto případě ale platí: všeho s mírou.
Pozor u seniorů
S dodržováním režimu mají největší problém starší lidé. Se zvyšujícím se věkem se totiž snižuje pocit žízně, protože klesá produkce antidiuretického hormonu. Druhým důvodem, proč senioři nepijí, je obava z inkontinence. Podle lékařů ale naopak snížení příjmu tekutin může tuto potíž zhoršit. „Nižší příjem tekutin vede k produkci menšího, ale koncentrovanějšího množství moči, která dráždí výstelku močových cest. A tak dokonce zvyšuje pravděpodobnost nehod úniku moči,“ uvedla pro Moje zdraví MUDr. Hana Matějovská Kubešová.
Když pijete málo
Dehydratace se projevuje žízní, únavou nebo malátností, bolestí hlavy, pocitem sucha v ústech, sníženým objemem moči, sníženou pružností kůže, zvýšenou tělesnou teplotou, zrychleným tepem, nevolností.
Příčinou dehydratace mohou být i některá onemocnění, například onemocnění ledvin, zvracení, vysoká horečka, průjem. Mimochodem, podle údajů Státního zdravotního ústavu má ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti vliv na ztrátu až 20 % výkonu. U dětí se tak snižuje například schopnost sledovat vyučování. Při 5% dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok.
VIDEO: Kolik vody bychom měli správně vypít?