8 otázek, na které se musíte zeptat rodičů! Jaké nemoci jste zdědili?
Jen část faktorů určujících to, zda budete mít vysoký krevní tlak nebo cholesterol, lze ovlivnit. Například nemoci srdce a cév se zhruba ze 70 procent dědí. Proto je dobré zjistit, k jakým nemocem jsou vaši předci náchylní.
Cukrovka, onemocnění srdce, vysoká hladina cholesterolu, asthma bronchiale. To je jen částečný výčet onemocnění, která nás mohou v našem životě nepříjemně překvapit. Na případná rizika sice může upozornit praktický lékař, ani ten však není vševědoucí. Nesdělíme-li mu v rámci rodinné anamnézy, co trápilo naše předky, případně na co zemřeli, tak logicky nebude vědět, před jakou konkrétní nemocí nás má varovat.
Na jaké nemoci se nejčastěji umírá? Podívejte se na video:
1. Problémy se srdcem
„Pokud se srdečně-cévní onemocnění (infarkt nebo mrtvice) vyskytlo u příbuzného v 1. stupni – u otce, bratra, syna do 55 let věku nebo u matky, sestry či dcery do 65 let věku, může se zvýšit riziko, že vás postihne totéž, až o 30 procent. Častěji bývá postižen někdo z mužské linie rodiny,“ vysvětluje internistka a kardioložka MUDr. Marie Skalská z Pro Fit Institutu. Podle jejích slov se na vzniku onemocnění podílí mnoho dalších faktorů, například nezdravý životní styl, konzumaci alkoholu, málo pohybu.
Nechte si pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku. Máte-li nadváhu, snažte se jí zbavit. Nekuřte, a pokud kouříte, cigaret se vzdejte. Skvělou prevencí srdečně-cévního onemocnění je pohybová aktivita.
2. Cukrovka
Cukrovkou 1. typu trpí v naší populaci necelých 7 procent diabetiků. Jde o dědičnou chorobu, přesto však riziko, že dítě bude mít tento typ cukrovky, činí 2 až 3 procenta. Riziko postižení potomků vzrůstá (až na 13 procent) u matek diabetiček, které samy onemocněly před 8. rokem svého věku. Je-li otcem diabetik, je pravděpodobnost vzniku diabetu u jeho dětí 7 až 9 procent. Jsou-li oba rodiče diabetici 1. typu, riziko onemocnění u dítěte je až 30 procent.
Jak je to s cukrovkou 2. typu? Z takzvané Framinghamské studie vyšlo, že riziko onemocnění u potomka jednoho diabetického rodiče je 3,5x vyšší. Častěji se podle slov MUDr. Skalské dědí diabetes s ranějším nástupem. Horší vyhlídky má ten, jehož rodiče nebo sourozenci onemocněli v mladším věku. Ze strany babičky a dědy je tato vazba o něco slabší, nicméně stále existuje.
I na cukrovku je dobré být připraven. Pokud víte, že trápila jiné členy rodiny, nechte si u svého praktika co nejdříve ověřit svou hladinu krevního cukru a začněte s vhodnou prevencí v podobě zdravějšího režimu. Nezapomeňte, čím hůře kompenzovaná je cukrovka, tím vyšší je riziko dalších komplikací!
3. Alergie a astma
Rovněž sklon k alergiím je zakódovaný do genů, které se přenášejí z rodičů na děti. Jsou-li oba rodiče alergičtí, ocitáte se vy sami až v 80 procent riziku, že se prokýcháte a proškrábete životem. Je-li alergikem jenom jeden rodič, máte „naději“ na stejné onemocnění z 20 až 50 procent.
Toto onemocnění je dobré podchytit co nejdřív. Nechte si udělat testy na alergologii a domluvte se na optimální léčbě, která je dlouhodobá, dávky léků se však mohou měnit podle závažnosti příznaků. Účinnou pomoc přináší specifická alergenová imunoterapie. Používá se u běžně se vyskytujících alergií, jako je senná rýma, alergické astma a přecitlivělost na hmyzí jed. „V současné době je to jediný léčebný postup, který pozitivně změní průběh alergického onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Ester Seberová z alergologické ambulance v Plzni.
4. Deprese a další psychické potíže?
Podle zprávy české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) zažívá každý 20. obyvatel ČR depresivní stavy, které se týkají více žen než mužů. „Na depresi má dědičnost také částečný podíl,“ říká přednostka Psychiatrické kliniky LF MU a FN v Brně MUDr. Eva Češková. „Člověk musí být pro depresi určitým způsobem zranitelný, připravený, už když se narodí. V biochemii mozku jsou jisté změny. Ke vzniku deprese pak přispívají i psychosociální faktory – to, v čem člověk vyrůstal, v čem žije, s čím se setkává, jaké závažné životní události jej potkají – to vše když do sebe zapadne, může přispět k tomu, aby člověk onemocněl depresí,“ dodává lékařka.
Jestliže se deprese objevila i ve vaší rodině, zvyšte i vy sami pozornost a při prvních projevech tohoto onemocnění vyhledejte odbornou pomoc. Nemoc sice nebolí po fyzické stránce, po té psychické se však může stát naprostým peklem.
5. Nádorové onemocnění
Ne každé onkologické onemocnění je dědičné. Kromě jiného se možnost, že onemocníte rakovinou, odvíjí od stylu života, místa pobytu či práce v nevhodném prostředí a tak dále.
Jestliže se rakovina stejného typu ve vaší rodině vyskytla vícekrát, poraďte se co nejdříve se svým lékařem, jakým příznakům věnovat pozornost a čeho se vyvarovat.
6. Pevnost kostí
Podle nových výzkumů trpí u nás každá třetí žena řídnutím kostí. Na jejich křehkost mnohdy upozorní až „náhlá“ zlomenina. Podle slov profesora Paličky je nicméně známo, že osteoporóza v rodině, především v ženské větvi, signalizuje, že riziko jejího vzniku je pro daného pacienta či pacientku vysoké, především v době po přechodu.
7. Křečové žíly
„Křečovky“ jsou vidět. Estetický problém však není ten nejdůležitější. Potíže s žílami jsou dědičné a mohou vést až k trombóze a dalším komplikacím. Má-li je jeden rodič, zdědíte je až z 80 procent i vy, po obou rodičích je riziko až 90 procent! Jsou křečové žíly problémem i vašich příbuzných? Objevily se na vašich nohách výraznější „metličky“? Nechte si je co nejdříve zkontrolovat. Praktický lékař či odborník v některé ze žilních klinik vám poradí a pomůže. Problémům lze do velké míry předejít změnou životosprávy a volbou vhodného povolání.
8. Klimakterium
Menopauza přichází u většiny žen mezi 45. a 55. rokem. Zeptejte se své matky, kdy a jak tato fáze života probíhala u ní. Uděláte si představu, kdy můžete očekávat potíže spojené s poklesem ženských hormonů. V menopauze se u žen výrazně zvýší riziko infarktu, mrtvice a osteoporózy. Mnoho žen v přechodu se začne vyhýbat preventivním prohlídkám u gynekologů. Tím samy přicházejí příležitost probrat s nimi potíže, které je ve větším či menším měřítku obtěžují.
"Proč je důležité, abychom znali rodinnou historii i po zdravotní stránce? Protože můžeme mnohému nepříjemnému problému předejít. Významnou roli hraje ale i řada dalších faktorů, jako je dostatek pohybu a zdravá životospráva bohatá na vápník, vitamin D a kostní minerály,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu.
