Počet alergiků roste, kde hledat důvody?
Alergie jsou v poslední době stále častějším tématem mezi dospělými i dětmi. Za poslední roky počet alergiků prudce narostl. O tom, že se potýkáme s nějakou alergií se můžeme dozvědět jak v dětském, tak dospělém věku. Proč je najednou alergií tolik?
Když se řekne alergie
Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Když se s ním setkáme poprvé, většinou to nepoznáme, náš organismus si na něj citlivost vytvoří v průběhu doby. Jakmile se ho ale organismus naučí rozpoznávat, může následovat reakce. Váš imunitní systém vám to dá velmi rychle vědět. Mezi nejběžnější příznaky alergie patří:
- zarudnutí, svědění a slzení očí,
- zduření nosní sliznice, kýchání,
- bolest hlavy nebo v uších,
- dušnost,
- vyrážka, ekzém a další kožní projevy.
Nejčastější jsou alergie na pyly a potraviny
Mohlo by se zdát, a často to i slýcháme, že alergie jsou výmysl dnešní doby. Pravda je ovšem taková, že lidé na ně trpěli už ve středověku. Pojem alergie pak vznikl o mnoho let později, a to v roce 1906. Dva lékaři si tehdy všimli, že někteří lidé jsou velmi citliví na běžné látky a celý jev pojmenovali spojením dvou řeckých slov, allos (jiný) a ergon (reakce). Mezi nejčastější alergeny patří pyly a potraviny, následuje prach a roztoči, plísně a zvířata.
Pylovou alergií trpíme hlavně na jaře a v létě, kdy vzduchem létá pyl z kvetoucích rostlin. Překvapivě však většinou nejde o květiny, ale o stromy, keře a obilí. Pylová alergie je nejčastější, hned v závěsu je alergie na specifické potraviny jako jsou ořechy, mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce, pšenice nebo sója.
Dalším častým alergenem jsou roztoči, kteří jsou součástí prachu a zabydlují se hlavně v matracích nebo kobercích, plísně, které vznikají tam, kde je vlhko, a zvířata jako psi, kočky a králicí. V posledním případě může být spouštěčem jak srst nebo peří, tak jejich sliny nebo kůže. Setkat se ale můžeme i s alergií na včelí nebo vosí bodnutí.
Víte, že někdo může být alergický i na zlaté šperky nebo jiné kovy? Kromě už zmíněných alergií existují i tzv. křížené alergie, které vznikají na základě podobnosti alergenů. Například ten, kdo je alergický na pyl ze stromu je pak alergický i na ořechy apod.
Proč se s alergiemi setkáváme častěji než dřív?
Jedním z důvodů je modernější diagnostika. Typ alergie dokážeme zjistit z výsledků laboratorních testů, dispozici k alergické reakci zjistíme i pomocí sensibilizace. Kdo už někdy na alergologii byl, ten ví, že mu lékař dělal odběry a zkoušel jistě také kožní testy. Od těch se ale u některých pacientů upouští, způsobovaly jim totiž nepříjemné reakce.
Dalším důvodem je naše zdravotní péče. Celý systém je rozvinutý, každý může jít k lékaři s potížemi. Alergie není většinou žádná intimní záležitost, proto není důvod k lékaři nechodit kvůli studu. No a samozřejmě nesmíme zapomenout na vliv dnešní doby.
Právě změny v životním prostředí a našich životech stojí za nárůstem počtu alergií. Když mluvíme o změnách v životním prostředí, máme na mysli zejména znečištění ovzduší zplodinami z aut nebo tuhých paliv, kterými topíme, když přijde na náš životní styl, pak se na vzniku alergií podílí hlavně:
- Stres, který má na naše tělo celou řadu negativních dopadů, ovlivňuje kromě jiného i centrální nervový systém nebo imunitu.
- Nedostatek pohybu a nezdravé stravování, což vede ke vzniku obezity.
- Dlouhodobý pobyt v interiéru, zejména takovém, kde jsou plastová okna, která jsou často natolik těsná, že mohou vést ke vzniku plísní v interiéru.
- Používání klimatizace, která je sice určená k výměně vzduchu v interiéru, ale není zcela dokonalá.
- Úzkostná hygiena, kdy si neustále myjeme ruce, dezinfikujeme všechny povrchy, úzkostně uklízíme a nedáme tak organismu šanci vytvořit si imunitu.
- Nedostatek spánku.
- Svoji roli hraje i genetika a dědičnost. Dítě alergika má větší šanci, že bude taktéž alergik, než ostatní děti.
- Kouření.
