Kulhání | Moje zdraví

Kulhání

Kulhání je typ obtíží, ke kterým dochází při chůzi, kdy zjednodušeně řečeno upřednostňujeme použití jedné nohy nad druhou. Jedná se o poruchu související s ortopedickou nebo neurologickou problematikou.

Chůze je pro nás běžná činnost, ovšem mnohem složitější proces, než si uvědomujeme. Zahrnuje zapojení celého nervového systému, včetně mozku, míchy a nervů, které zásobují svaly v těle. I když kulhání může být jednoduše „jen“ vyhýbáním se zátěži na poraněné noze, mohlo by signalizovat i mnoho vážnějších chorob.

Pokud jste začali kulhat, nejspíše je to z důvodu bolesti dolní končetiny, konkrétně kyčle, kotníku či kolene. Jako doprovodné příznaky se často objevují slabost nebo necitlivost nohou, obtížné vstávání ze sedu, bolest vystřelující až do zad nebo nemožnost ohýbat prsty na dolních končetinách.

Nejčastější příčinou kulhání je zranění (vyvrknutý kotník, zlomenina apod.), resp. stav po úrazu dolní končetiny. Člověk podvědomě ulevuje zraněné noze, a proto kulhá. U pacientů s bolestí kyčle se horní část těla obvykle nakloní směrem k postižené straně, aby se tlak vyvíjený na kyčle snížil. Akutní nebo chronické poškození kyčelního kloubu nebo kostí, případně i svalů obklopujících kyčel může mít též za následek kulhání. Ve výjimečných případech se lidé rodí s tzv. vrozenou svalovou či kostní deformitou (např. jedna noha kratší než druhá), i to vyvolává kulhání. Jako obdobná ortopedická příčina je také přetížení svalů či kloubů.

Víte, které boty nejvíc ničí nohy? Zjistěte to zde.

Omezení běžné chůze nastane mimo jiné i v případě vážných neuromuskulárních poruch jako jsou svalové dystrofie, zděděné genetické poruchy, komprese míchy (vzniká poraněním anebo degenerativním onemocněním souvisejícím s věkem – artróza), případně infekční a zánětlivé stavy.

O tom, jak se liší artritida, artróza a revmatismus, čtěte zde.

Kulhat ale můžete začít i z jiných příčin – při obrně úplné nebo částečné ztrátě hybnosti dolní končetiny (paréza). Příležitostně mohou kulhání nebo změny v chůzi zavinit i psychické problémy, poruchy srdce a plic. I některé léky, resp. jejich vedlejší účinky, mohou ovlivnit svaly nebo nervy a způsobit kulhání.

Pokud je kulhání způsobeno úrazem, pravděpodobně Vás nejprve vyšetří ortoped, který nechá udělat rentgen, ultrazvuk a někdy je indikována i artroskopie. Lékař s Vámi projde anamnézu (trvání obtíží, důvod bolesti atd.) a poranění bude léčeno dle závažnosti odpočinkem, ledováním bolestivé části, sádrou, ortézou nebo použitím berlí či jinou fyzikální terapií. V případě, že kulháme z důvodu neurologických problémů, je nutné, aby lékař určil příčinu a stanovil vhodnou léčbu, v krajním případě doporučil i operaci. V takové situaci neurolog doplní prohlídku CT vyšetřením, magnetickou rezonancí páteře nebo EMG vyšetřením.

Autor: peš
 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.