Bolí vás klouby? Nejčastější příčiny a jak nemoc léčit!

Bolí vás klouby? Nejčastější příčiny a jak nemoc léčit!
Dlouhodobé bolesti kloubů mohou mít příčinu i ve špatném držení těla • Autor: Shutterstock.com
27. října 2016 • 11:16

Když nás bolí kolena, záda nebo třeba rameno, moc hýbat se nám nechce. Nejraději bychom spolkli prášek a znehybněli v úlevové poloze. Takto se však mají krátkodobě řešit jen opravdu akutní stavy. V jiných případech má pohyb klíčový význam i pro nemocné klouby, neboť pomáhá zabránit dalšímu zhoršování stavu. V kloubu, který se hýbe, dochází k pohybu kloubní tekutiny, jež kloub promazává, zvlhčuje a vyživuje chrupavku. To je důležité v předcházení poškozením i v léčbě již nemocných kloubů.

„Vždy však záleží na stadiu onemocnění, ve kterém se pacient nachází. U akutních zhoršení je zachováván spíše klid, eventuálně se přistupuje k pasivnímu polohování kloubů,“ vysvětluje primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA. „S odezníváním akutních obtíží se postupně protahují zkrácené svalové skupiny, provádějí se pasivní pohyby. Pozvolna se zařazují i aktivní cvičení. Pro odlehčení kloubů je vhodné využívat při chůzi kompenzační pomůcky (hole, berle, chodítka). Po odeznění akutních příznaků je nutné pravidelné cvičení, včetně cvičení proti odporu, jehož cílem by mělo být co nejdéle udržet co největší rozsah pohybu v postižených kloubech. Pro trénink správného a symetrického zatěžování a koordinace končetin je vhodná i senzomotorická stimulace (například cvičení na nestabilních plochách).“

Proud odnese bolest

Vhodným doplňkem pohybové léčby jsou metody fyzikální terapie. „Velmi oblíbená je hydrokinezioterapie (cvičení ve vodě s odlehčením) či hydroterapie ve vířivkách. Někteří pacienti velmi dobře reagují na ultrazvuk a magnetoterapii. V akutním období může být zmírnění bolestí dosaženo i elektroléčbou,“ říká doktorka Angerová.

Pohybová léčba představuje absolutní základ terapie u takzvaných funkčních poruch. „Ty vznikají přetěžováním jednotlivých struktur pohybového aparátu v důsledku špatně prováděných základních pohybových stereotypů (například vstávání, zvedání a přenášení předmětů), nesprávného sezení a tak dále,“ objasňuje Yvona Angerová. Ještě se nejedná o degenerativní změny na kloubech, jako je tomu u artrózy, která postihuje především starší pacienty. Funkční poruchy naopak trápí hlavně mladší lidi a základem jejich léčby i prevence je naučit pacienty cvičit. „Pacient je instruován k provádění individuální cvičební jednotky, kterou navrhuje fyzioterapeut na základě komplexního kineziologického rozboru (podrobné analýzy základních pohybových stereotypů konkrétního člověka) a kterou několikrát s pacientem zopakuje a opraví případné chyby,“ upřesňuje lékařka.

S návštěvou lékaře neváhejte

Mnoho pacientů se domnívá a obává, že bolest je vždy signálem degenerativního nezánětlivého poškození kloubu (artrózy) nebo zánětu kloubu (osteoartritidy, artritidy), tak tomu však nemusí být. Bolest kloubů může mít mnoho příčin, a správnou diagnózu proto určí jedině lékař. V mnoha případech se jedná o průvodní jev infekce, s níž tělo právě bojuje, například chřipky nebo jiné virózy. Může také jít o důsledek fyzického přetížení manuální prací nebo sportem a tyto bolesti po odpočinku mizí.

Jiná je situace v momentě, kdy nás bolesti sužují dlouhodobě - jejich příčiny se mohou pohybovat ve škále od chybného držení těla, vnucených nepřirozených poloh a opakovaných poškozujících pohybů (obvykle při práci), nadváhy a obezity přes v populaci časté artrózy až po nemoci, které nemají svůj původ v pohybovém aparátu. K takovým celkovým nemocem, u nichž bolest kloubů je „jen“ průvodním příznakem, patří lupénka, žloutenka, Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida (obě choroby postihují střeva), záněty cév, leukemie a jiná nádorová onemocnění krve nebo systémový lupus erythematodes. Klouby mohou bolet i v důsledku pohmoždění měkkých tkání v jejich okolí.

Co je co:

Osteoporóza

Úbytek kostní hmoty - „řídnutí“ kostí. Snížení minerálové kostní hustoty vede k výskytu zlomenin, především dolních končetin (obávaná zlomenina krčku stehenní kosti), zápěstí a obratlů.

(Osteo)artróza

Původně nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubu, které se dotýká i okolních měkkých tkání. Dochází při ní k narušení rovnováhy mezi novotvorbou a odbouráváním kloubní chrupavky ve prospěch odbourávání, takže se postupně mění její struktura a mechanické vlastnosti. Chrupavčitá vrstva postupně ubývá, v pokročilém stadiu artrózy chrupavka úplně vymizí. Kloubní výstelka je zduřelá, klouby otékají, ztrácejí svou funkci hybatelů kostí a tlumičů nárazů. Proces je provázen bolestmi a podstatně zhoršenou pohyblivostí.

U seniorů ke snížení pohyblivosti přispívá postupující úbytek hmoty kosterního svalstva a tím i svalové síly - v šestém až sedmém deceniu života svalová síla klesá o 15 % a v dalších dekádách vždy o 30 %.
Artróza však nepostihuje jen seniory, náchylnější jsou k ní lidé s nadváhou, ale i vrcholoví sportovci nebo těžce fyzicky pracující, zejména ti, kteří pracují vkleče nebo přenášejí těžká břemena. Stejně tak neplatí, že nemoc postihuje jen velké nosné klouby - kolena a kyčle. Ty sice bývají zasaženy nejčastěji, ale artróza se může vyskytnout i na drobných kloubech ruky nebo páteře, nejčastěji v jejím krčním a bederním úseku.

Dědičnost artrózy zatím nebyla prokázána, nicméně její vznik může souviset s dědičnými metabolickými poruchami nebo vrozenými vadami - například vrozená dysplazie kyčlí zapříčiňuje předčasný vznik artrózy v téměř 100 % případů. Ke vzniku artrózy přispívají i prodělané úrazy.

* koxartróza = postižení kyčelního kloubu

* gonartróza = postižení kolene

* spondylartróza = postižení kloubů páteře

(Osteo)artritida

Zánět kloubu. Vyvolávajícím činitelem může být infekce (virová či bakteriální), ale i autoimunitní onemocnění (revmatoidní artritida).

Ankylozující spondylartritida (Bechtěrevova nemoc)

Zánětlivé onemocnění kloubů postihující zejména klouby páteře, sakroiliakální kloub mezi křížovou kostí a pánví a některé větší klouby končetin (ramena, kyčle).

Onemocnění se ve svých těžších formách vyskytuje převážně u mužů. Někdy mu předcházejí záněty oka a bolesti Achillovy šlachy. Později se objevuje bolest v kříži a zádech, omezení hybnosti páteře a v neléčených případech může dojít až k jejímu naprostému ztuhnutí (ankylóze).

Typickými projevy artrózy i artritidy jsou vedle nepříjemných bolestí také ztuhlost kloubů a omezení hybnosti. „U artritidy může být kloub zarudlý, teplejší, může se v něm hromadit tekutina. I artróza může být komplikována zánětlivým procesem, který rovněž způsobí zarudnutí, oteplení a otok kloubu,“ popisuje primářka Yvona Angerová. Z léků se podávají antirevmatika a chondroprotektiva. Chondroprotektiva jsou přípravky, u nichž se předpokládá příznivý účinek na chrupavku kloubu a její metabolismus; obvykle se jedná o extrakty ze zvířecích chrupavek s definovaným obsahem látek, zvláště některých mukopolysacharidů. Ty jsou obsaženy zejména v základní hmotě pojiva a patří k nim kyselina hyaluronová nebo chondroitinsulfát. „Nejdůležitější pro kloubní chrupavku jsou chondroitinsulfát a glukosaminsulfát. Řada odborníků uvádí, že je vhodné preparáty v kúrách střídat. Velkou roli hraje i individuální snášenlivost a individuální reakce,“ upřesňuje lékařka.

Jaká analgetika?

Při popsané různorodosti příčin bolestí kloubů je však zjevné, že léčba se musí odvíjet od řešení obtíží, které tuto bolest vyvolaly. Jsou-li bolesti způsobeny celkovou infekcí, odezní po vyléčení této infekce. Co dělat, pokud klouby během léčby infekce nesnesitelně bolí? „Užití analgetika je v těchto případech vždy vhodné konzultovat s lékařem, protože nesteroidní analgetika, ke kterým patří mimo jiné ibuprofen (například Ibalgin), mohou v kombinaci s některými antibiotiky vyvolat nežádoucí reakce. Proto než spolknete tabletku nesteroidního analgetika, je vždy lepší nejprve vyzkoušet méně agresivní paracetamol (například Paralen) či kyselinu acetylsalicylovou (například Acylpyrin). Je však třeba upozornit, že i po zaléčení infekce mohou bolesti kloubů nějakou dobu (většinou týdny, ale někdy až měsíce) přetrvávat,“ zdůrazňuje primářka Angerová. Lze užitím zmíněného ibuprofenu řešit i bolesti z přetížení, když vás například po absolvování horské túry bolí kolena? „Jistě lze tyto situace nárazově zvládat požitím analgetika, ale opět bych vyzkoušela nejprve paracetamol či lék s kyselinou acetylsalicylovou,“ doporučuje lékařka.

Každý kloub se skládá ze dvou styčných ploch krytých chrupavkou. Jedna plocha se nazývá kloubní hlavice a druhá kloubní jamka. Kloub je uzavřen a obklopen kloubním pouzdrem. To je zesíleno vazy a z vnitřní strany jej vystýlá takzvaná synoviální vrstva produkující synoviální tekutinu (kloubní maz). Tato tekutina je jediným zdrojem výživy pro kloubní chrupavku, která není prokrvená ani do ní nevedou žádná nervová zakončení. Chrupavka je pevná a pružná tkáň, jejímž úkolem je zajišťovat, aby se o sebe kosti při pohybu netřely, a zároveň chrání kosti před nárazy. Svaly se na kosti upínají prostřednictvím šlach - silných, elastických popruhů schopných vydržet vysokou zátěž. Vazy a šlachy tvoří se svaly a kostmi funkční celek, pomáhají při napínání a stahování svalů a současně stabilizují klouby. Důležitou součástí chrupavek, šlach, vazů i kostí je vláknitá bílkovina kolagen (viz obrázek nahoře), zabezpečující jejich dostatečnou pevnost a odolnost vůči zátěži. Ve šlachách, vazech a kostech se nachází kolagen typu I, který zde vytváří silná vlákna, a v chrupavce je přítomen hlavně kolagen typu II, jenž v ní tvoří husté sítě z velmi tenkých vláken. Látkou nepostradatelnou pro správnou tvorbu kolagenu v těle je vitamin C.

Odborná spolupráce: prim. MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.