Poranění menisku: Kdy vás čeká operace a na co se připravit

  • Poranění menisku: Kdy vás čeká operace a na co se připravit
    Menisky tlumí všechny otřesy těla, proto trpí při hopsavém ale i rotačním pohybu • Autor: iStock.com
    13. června 2017 • 06:00

    Kolenou si zpravidla nevšímáme do té doby, než nás začnou bolet. Pak teprve začneme pátrat, co bolest způsobilo a jak bychom se trápení co nejrychleji zbavili. Velmi často bývá na vině poraněný meniskus. Přečtěte si, jak to poznáte, jaké jsou možnosti léčby i případné pooperační komplikace.

  • Co je to meniskus

    Koleno
    Zvenku kolena vypadají vcelku jednoduše, ale skrývají poměrně složitý mechanismus, který nám umožňuje pohyb vpřed, stoupání do schodů, výšlap na kole. Podílejí se na tom všechny přítomné svaly, šlachy a vazy, které – pokud jsou zdravé a v pořádku – jednají v souladu a vzájemné souhře. Jaký význam v ní mají právě menisky? 

    Menisky jsou v každém koleni dva a  jsou jakési tuhé, gumovité, chrupavčité destičky podobné písmenu C, lokalizované mezi stehenní a holenní kostí. Nepleťme si je s kloubní chrupavkou, která pokrývá zakončení kloubních hlavic, aby po sobě kosti mohly hladce klouzat. Menisky patří mezi problematická místa našich kolen, protože mají za úkol tlumit převážnou část nárazů při běžných či sportovních aktivitách a často jim dáváme zabrat.

  • Natržení menisku

    Klouby
    Natrhnout se mohou například nenadálým rotačním pohybem, obzvláště pokud v místě již započal degenerativní proces (cca od 45. roku výše). Pak už někdy stačí opravdu málo, třeba si kleknout na zahrádce k záhonku.

    Jak vlastně poznáme, že máme problém s meniskem? „Většinou se jedná o náhle vzniklou bolest buď na vnitřní, nebo vnější straně kolena, která se často váže na pohybovou aktivitu, ať už nějaký druh sportu nebo pouze dřep či rychlé zvednutí se. Pacient často slyší nebo cítí prasknutí, lupnutí, následované nepříjemnou bolestí, přičemž kolenní kloub posléze otéká. Koleno se může stát nepohyblivým (nejde natáhnout), což bývá v důsledku kousku chrupavky menisku, který se uvolnil ze svého místa,“ říká doc. MUDr. Vojtěch Havlas, Ph. D, lékařský ředitel Rehabilitační kliniky Malvazinky na Praze 5 a současně předseda Společnosti pro sportovní traumatologii a artroskopii ČLS JEP.

     

  • Ovlivňuje stav menisku věk a pohlaví?



    Koleno
    Často jsou to především muži, kteří se belhají o francouzských holích a líčí, kterak si „utrhli“ meniskus při sportu… Jsou muži skutečně častějšími adepty na opravy menisku? „Problematika onemocnění menisku obecně nemá významnou ‚pohlavní‘ predispozici. Poškození této části těla ať už úrazem nebo degenerativními změnami podléhají obě skupiny podobným dílem, přičemž žen se často týká spíše problematika související s degenerací menisku, u mužů bývá naopak více úrazů (což je dáno výběrem určitých druhů sportů a větší akčností při těchto aktivitách),“ upřesňuje docent Havlas.

    „Vliv má též věk a také to, jaké sporty ten který člověk dělá. Ryze úrazová problematika jde zpravidla ruku v ruce se sportem či s nenadálým nekontrolovaným (například rotačním) prudkým pohybem kolenního kloubu. U starší generace, řekněme 50 let a výše, pak poranění menisků častěji vzniká na podkladě již probíhajícího degenerativního procesu. Meniskus je opotřebovaný, a proto bývá náchylnější k poranění i při běžné aktivitě – třeba při jednoduché práci na zahradě, kdy běžný, jednoduchý pohyb může způsobit trhlinu v menisku a následný rozvoj problému, který je nutné akutně řešit.“ 

    Nebudeme si nic nalhávat, tak jako všechno v našem těle postupně ochabuje a opotřebovává se, i menisky časem ztrácejí svou pružnost a ztenčují se. Vznikají drobné prasklinky, které samozřejmě nevnímáme, snad nás jen kolena čas od času bolí nebo již nestoupáme s takovou lehkostí do schodů jako kdysi. Dá se tomu zabránit?

    „Do jisté míry se dá tomuto stavu předejít užíváním preparátů na bázi chondroitin sulfátu či kyseliny hyaluronové (injekčně nebo ve formě tablet), které dodávají chrupavce to, co potřebuje, aby byla v kondici a měla dobré mechanické vlastnosti. To ale spíše platí u povrchové kloubní chrupavky, nikoli chrupavky meniskální, která je svou stavbou a složením odlišná (vazivová chrupavka). Na degeneraci menisku mají vliv především faktory jako nadváha, chronické přetěžování kloubu při sportech, zaměstnáním nebo běžnou životní aktivitou, avšak svou roli hraje také genetická dispozice,“ říká odborník. „Jsou pacienti, kteří mají k degeneraci sklon, a jiní zase ne. Nezanedbatelnou částí, kterou můžeme ovlivnit, je též náš jídelníček, tedy zda se stravujeme zdravě, nebo ne.“ 

  • Jak léčit natržený meniskus?



    Koleno, lékař, pacient, vyšetření, ordinace, doktor, rehabilitace, cvičení
    Buď jde o akutní úraz, kdy dorazíme na úrazovou ambulanci, dostane se nám ošetření a doporučení co dál – následuje návštěva specialisty přímo v nemocnici nebo si na základě doporučení sami vyhledáme odborníka.

    Další možností (převážně pokud máme obtíže dlouhodobějšího charakteru, například nás pobolívá koleno jako takové) je cesta přes praktického lékaře, který nám doporučí léčbu u příslušného specialisty. 

    „Na základě podrobné anamnézy typu obtíží (s ohledem na pohybové aktivity pacienta) a klinického vyšetření je stanovena diagnóza.Základním typem vyšetření je rtg kolenního kloubu. Následně lze doplnit vyšetření ultrazvukem či magnetickou rezonancí. Na podkladě všech těchto výsledků lékař složí mozaiku, která ukáže, zda léčit meniskus konzervativní cestou, nebo je nezbytný chirurgický zákrok,“ popisuje docent Havlas. „Valnou většinou poškození menisků bývá trhlina, ať již napříč meniskem nebo podélná při jeho úponu na kloubní pouzdro. Může se jednat o trhlinu akutní úrazovou nebo na podkladě předcházející degenerativní změny, kdy bývá větší predispozice ke zranění (roztržení už narušeného menisku).

    U starší generace je běžné, že meniskus je rozdrolený, rozvlákněný (zpravidla již delší čas), a až onen úraz (poslední kapka v poháru) pacienta donutí, aby vyhledal pomoc. Nicméně to, co úrazu předcházelo, je často právě zmíněná degenerace, kdy se meniskus postupně ošoupává, rozvlákní, rozdrolí a následné trauma způsobí vnímatelné obtíže, pro které pacient přichází k ortopedovi.“

    Pokud máte to „štěstí“ a natrhnete si meniskus v červené zóně na vnějším okraji, který se upíná na kloubní pouzdro (je dobře zásobená krví), podle všeho se uzdravíte vcelku rychle a koleno nabude své předchozí schopnosti pohybu bez problémů. Poškodíte-li si však meniskus v zóně bílé, která zásobená krví není (tedy blíže ke středu), hojí se zranění mnohem hůře, velmi pomalu a mohou nastat komplikace. 

    „První volbou je konzervativní léčba: tedy odlehčení končetiny (francouzské hole) a použití ortézy, posléze zahájení rehabilitace a posilování svalů. Tento postup je možný u pacientů s akutní rupturou menisku, kde zjistíme (například na podkladě magnetické rezonance), že trhlina je v takzvané červené zóně. Pak je možné vyčkat 6 týdnů, zda se meniskus začne hojit, obtíže zmenší a nastane postupné zlepšení. Pokud ne nebo zjistíme-li, že trhlina se nachází v zóně bílé, tedy neprokrvené, je třeba přistoupit k operaci, neboť samovolné zahojení zde nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje ortoped. 

  • Operace menisku

    Zdraví, nemoc
    Operační řešení přináší několik možností s ohledem na místo ruptury: jde o rekonstrukci menisku, meniskektomii či transplantaci.

    „Rekonstrukci menisku (tedy jeho zašití, aby se zahojil), je možné využít, jen pokud je trhlina v červené (dobře prokrvené) zóně. Pokud je trhlina v bílé zóně (zóna bezkrevnosti) nebo je patrná velká degenerace, provádí se takzvaná parciální meniskektomie, tedy odstranění poškozené části menisku, abychom zabránili dalšímu poškození a dráždění povrchové kloubní chrupavky. V dnešní době ji provádíme výhradně artroskopicky, čili miniinvazivně. Třetí možnost ošetření menisku představuje ve vybraných a přísně indikovaných případech transplantace, která se však u nás provádí pouze na několika pracovištích a je limitovaná nedostatkem vhodného materiálu (dárci) – nelze tudíž hovořit o transplantování jako na běžícím pásu,“ upřesňuje docent Havlas. 

    Postup při artroskopii: „Jde o miniinvazivní, šetrnou operaci, která umožňuje rychlejší rekonvalescenci, rychlejší hojení a návrat do normální zátěže. Za použití drobných centimetrových minipřístupů (jsou zapotřebí dva či tři, podle typu kloubu) se dovnitř kolene zavede artroskop (úzká trubička s optickým vláknem a zdrojem světla), kterou prohlížíme kloub. Druhým vstupem zavádíme operační nástroje, jimiž ošetřujeme kloubní patologii, přičemž průběh operace sledujeme na monitoru, kam se obraz přenáší. Kloub je při operaci vyplněn tekutinou, která místo proplachuje a zároveň umožňuje odstranění drobných kousků poškozené tkáně. Doba zákroku se většinou pohybuje od 20 do 40 minut. Zpravidla se provádí v celkové anestezii, ale je možná i spinální (svodná) anestezie, kdy pacient necítí bolest od pasu dolů,“ říká docent Havlas.

    Je zapotřebí, aby operovaný byl „fit“, bez nachlazení či infekčních ložisek v těle! „Artroskopie – coby miniinvazivní zákrok v kloubní dutině – se týká jakéhokoli kloubu, není to metoda volby pouze při poranění menisků kolenního kloubu. V dnešní době jsme artroskopicky schopni ošetřovat menisky, kloubní chrupavku, zkřížené vazy, šlachy a chrupavku v rameni, provádět stabilizační operace, rekonstrukce patologie v kyčli, v hlezenním kloubu, lokti a tak dále. Nejčastější indikací k artroskopii je právě poškození menisku v kolenním kloubu, avšak s rozvojem metody je indikační spektrum stále pestřejší a pokrývá v podstatě všechny klouby v lidském těle,“ vypočítává odborník. 

  • Rekonvalescence po operaci menisku



    ...
    Doba pooperační rekonvalescence závisí jednak na typu poranění menisku, dále na stupni jeho poškození, ale také na způsobu jeho ošetření. „Pokud se operuje, zpravidla se část menisku vyndá (částečná meniskektomie) a pacient může ihned začít nohu zatěžovat (s ohledem na pooperační bolest). Po zahojení operačních ran se přibližně za 10 dnů až 2 týdny může koupat a začít s aktivní fyzioterapií, rozcvičováním. Zátěž končetiny běžnou chůzí je ve většině případů povolená ihned (s odlehčováním kvůli bolesti v průběhu dvou týdnů), poté následuje rehabilitace k rozcvičení kloubu. Zpět ke sportovním aktivitám se pacienti s částečně odstraněným meniskem mohou vrátit mezi 6. a 12. týdnem od zákroku. Návrat do běžného života je většinou otázkou 1 až 2 týdnů,“ upozorňuje Vojtěch Havlas. 

    Pokud se meniskus rekonstruuje, je třeba mu dát čas na zahojení a režim je trošku jiný. „Doporučuje se 4 až 6 týdnů odlehčovat (francouzské hole), není dovolena plná zátěž, zhruba 4 týdny je omezený i pohyb operovaného kloubu v rozsahu 0 až 90 stupňů, tedy od natažení do pravého úhlu v koleni. Po tuto dobu je třeba striktně odlehčovat, chodit o holích, další 2 týdny se může pomalu přidávat poloviční zátěž (dle aktuálního stavu), po 6 týdnech proběhne kontrola u lékaře, a pokud je vše v pořádku, pacient projde rehabilitační fází, postupně zvyšuje pohyb a přidává plnou zátěž. Zpět ke sportovním aktivitám se může vrátit přibližně za 3 měsíce od operace,“ dodává specialista. 

  • Pooperační komplikace operace menisku



    ...
    Artroskopická léčba samozřejmě může mít i své komplikace, byť jde o miniinvazivní metodu. „A to od možných anestetických komplikací až po pooperační, což například představuje velmi nízké procento infektu rány či kloubu, další velmi malé riziko hrozí z uzávěru žil a vzniku trombózy, čemuž předcházíme – jednak časnou mobilizací kloubu (pokud to typ ošetření dovolí), aktivní rehabilitací, pohybem, cvičením a jednak v indikovaných případech farmakologicky, tedy preventivním podáváním léků na ovlivnění krve, popisuje lékař.

    A dodává: "Může se objevit také recidiva obtíží, meniskus se může trhat dál, i přes jeho částečné odstranění či suturu (sešití), při dalších aktivitách se mohou obtíže pacienta po čase vrátit, což může vyústit v nezbytnost reoperace. Nicméně cílem léčby je pacientův problém vyřešit v jednom zákroku a definitivně. Vždy však záleží na stupni poškození menisku před zákrokem, na kvalitě tkáně a typu provedené operace, od čehož se odvíjí následná možnost zatěžování a tím pádem i vznik případných komplikací po zákroku."




Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.