Magnetická rezonance (MR)
Magnetická rezonance (MZ) je neinvazivní diagnostická metoda využívaná k zobrazení jednotlivých tkání měřením změn magnetických momentů atomových jader. Požadované oblasti lidského těla dokáže zobrazit s dostatečným kontrastem a ve vysoké kvalitě. Jde o jednu z nejcitlivějších metod pro posouzení morfologie měkkých tkání (mozku, míchy, svalů, šlach, kloubů). Nejvíce využívaná je v neuroradiologii, má své stálé místo v diagnostice onemocnění chorob srdce a cév a v zobrazování orgánů dutiny břišní a pánve. Dokáže rovněž odhalit onemocnění mozku, páteře a kloubů a lze ji využít na diagnostiku nádorů, anomálií a zánětů. Pomocí magnetické rezonance je také možné zobrazení biochemických procesů a v poslední době se používá jako doplňkové vyšetření mamografie k detekci rakoviny prsu.
První úspěch s touto metodou zaznamenali nezávisle na sobě vědci Felix Bloch a Edward Purcell v roce 1946. Od té doby se magnetická rezonance rychle vyvíjí a postupně se z ní stala důležitá a nepostradatelná vyšetřovací metoda. Používá se nejen v lékařství ale také v chemickém výzkumu nebo farmacii. V chemickém průmyslu je nejvíce využívaná tzv. magnetická rezonanční spektroskopie.
Magnetickou rezonanci může lékař doporučit v případě podezření na degenerativní onemocnění mozku, nádorové onemocnění, náhlou mozkovou příhodu, roztroušenou sklerózu, při cévních potížích a rovněž v případě poranění hlavy, břicha nebo páteře.
Co je magnetická rezonance
MR se liší od běžného rentgenového vyšetření, od vyšetření CT a vyšetření pomocí radioizotopů, protože nevyužívá ionizační záření, ale techniku zobrazení využívající princip nukleární magnetické rezonance. Tato technika vychází z působení radiofrekvenčních vln na protony v silném magnetickém poli. Změny v chování protonů, které vedou ke změně radiových signálů, jsou počítačově zpracovány a je z nich vytvořen obraz. V lidském těle jsou protony obsaženy v atomech vodíku, vyšetření tedy zobrazuje zejména molekuly vody, tuku, případně bílkovin. Ukazuje rozdíly v množství, charakteru vazby molekul vody, případně „vody“ v různých tkáních. Na základě těchto rozdílů mohou být v jednom orgánu tyto tkáně rozlišeny – například tuk, voda, sval, mozková hmota.
MR přistroj je uzavřený válcovitý magnet, ve kterém musí pacient ležet podle typu vyšetření i několik desítek minut. U někoho se může dostavit pocit strachu z uzavřeného prostoru.
Jak probíhá magnetická rezonance
Běžné MR vyšetření se skládá ze dvou až zhruba šesti sekvencí, každá z nich přitom trvá dvě až šest minut. Při každé sekvenci jsou pořízeny řezy lidským tělem v jedné z několika možných rovin. Celkem je vyšetření trvá přibližně 20 až 50 minut.
Při vyšetření jste vyzváni, abyste se uložili na záda na speciální stůl, který s vámi zajede do otvoru přístroje. V průběhu vyšetření uslyšíte hluk, který vám bude připomínat údery kladivem. Tento hluk je způsoben zapínáním a vypínáním magnetických cívek. Lékař vám v případě, že vás hluk obtěžuje, nabídne ucpávky do uší. Po celou dobu vyšetření zůstáváte v klidu nehybně ležet. V některých případech vám může být pro lepší zobrazení podána kontrastní látka. Během vyšetření můžete pociťovat znepokojení z pobytu v uzavřeném prostoru. Po skončení vyšetření opustíte vyšetřovací stůl a odpočinete si.
Kolik stojí magnetická rezonance
Cena přístroje i samotného vyšetření je velmi vysoká, v případě doporučení od lékaře je ale hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Komplikace
Protože jde o neinvazivní vyšetření, většinou jej nedoprovází žádné komplikace ani vedlejší účinky. Pro lidi trpící klaustrofobií však může být nepříjemné dlouhodobé uzavření v úzkém prostoru. Výjimečně může pacient po vyšetření pociťovat slabou nevolnost a točení hlavy.
Co dělat před magnetickou rezonancí
Na vyšetření není potřeba žádná zvláštní příprava. Magnetická rezonance využívá magnetickou sílu, což velice silně působí na jakýkoliv kovový předmět. Lékař se vás proto před vyšetřením zeptá, zda máte v těle kov, například kardiostimulátor, kochleární implantát, neurostimulátor, kovovou kloubní náhradu, jakoukoliv kovovou svorku, střepinu či projektil, umělou srdeční chlopeň, dlahu nebo šrouby. Posledně jmenované většinou, pokud jsou v těle déle než 4–6 týdnů, nejsou kontraindikací vyšetření. Tetování nebo líčidla mohou obsahovat kysličníky železa a mohou se při vyšetření zahřívat. Kovové předměty a zubní výplně vyšetření nebrání, mohou však způsobit deformace obrazu. Háčky na prádle, sponky, brýle, šperky a naslouchadla – to vše byste měli před vyšetřením odložit. V případě, že máte strach z uzavřených prostor, vám lékař podá lék na uklidnění. V tom případě byste si měli zajistit po vyšetření odvoz domů.
Magnetická rezonance v těhotenství
MR vyšetření se nedoporučuje ženám v prvních třech měsících těhotenství s výjimkou jasně odůvodněných případů. Těhotným rovněž nemůže být podána kontrastní látka, protože by se dostala do krevního oběhu plodu.
